Proč se japonská inflace stále drží na velmi nízkých hodnotách?

V řadě zemí dochází ke znatelnému růstu inflace, týká se to i americké a evropské ekonomiky. Jak si ale všímá hlavní ekonom francouzské investiční banky Natixis Patrick Artus, v Japonsku se inflace drží dlouhodobě na velmi nízkých úrovních a ani v současné době tam inflace neroste zdaleka tolik jako v řadě jiných zemí. Co je podle ekonoma příčinou?

Konkrétní vývoj inflace v japonské ekonomice ukazuje následující graf. Celkově se drží velmi nízko, výjimkami jsou podle Artuse jen krátká období, kdy došlo k mimořádným událostem, jako bylo zvednutí daní ze spotřeby či prudké oslabení měnového kurzu. V současné době inflace nepřekračuje 1 %, což je výrazný rozdíl od situace v Evropě a USA:

Zdroj: Natixis

Jak v americké, tak v evropské ekonomice bývá za příčinu vysokého cenového růstu udávána kombinace uvolněné fiskální a monetární politiky. Artus ale poukazuje na to, že stejná kombinace byla po řadu let implementována i v Japonsku a jak ukazuje graf, k žádné dlouhodobě vysoké inflaci to nevedlo. Co je tedy příčinou?

Ekonom v první řadě připomíná, že v Japonsku nedocházelo k rychlejšímu tempu růstu mezd. Naopak, dlouhodobě v této ekonomice klesá podíl mezd na celkových příjmech, a jak ukazuje druhý graf, reálné mzdy zaostávají za vývojem produktivity. Dlouhodobě tak dochází k poklesu jednotkových nákladů práce (k jejich mírnému růstu došlo až v několika posledních letech).



Vedle mezd pak podle Artuse hrají v Japonsku roli vysoké úspory. Vláda sice dosahuje relativně vysokých rozpočtových deficitů, ale ani to nevede k eliminaci přetlaku úspor. Agregátní poptávka tak relativně k nabídce zůstává stále poměrně slabá. Pokud pak tyto dva faktory vedly k tomu, že inflace zůstala v Japonsku nízko i přes uvolněnou fiskální a monetární politiku, jak je na tom ohledně vývoje mezd a úspor americká a evropská ekonomika?

Artus tvrdí, že podíl mezd na celkových příjmech klesá stejně tak v Japonsku, jako v Evropě a zejména v USA. V tomto ohledu se tedy tyto ekonomiky výrazně neliší. Co nadměrné úspory? Zde je již situace odlišná, a to v případě Spojených států. Eurozóna totiž podle ekonoma nadměrné úspory má, ale americké hospodářství ne.

Zdroj: Natixis