Co čekat od inflace v příštích měsících? Proinflační působení potravin v dalších měsících ještě zesílí
Růst
spotřebitelských cen dosáhl v březnu meziročně 12,7 % z únorových 11,1 %. To je
nepatrně více než medián očekávání trhu, jež počítal s 12,4 %. Ovšem nejistota
ohledně vývoje inflace zůstává i nadále výrazná, což mimo jiné odráží i rozptyl
očekávání od 12,0 % až po 13,2 %. Nejen že je statistika inflace ovlivněna
výkyvy mezi poptávkou a nabídkou a omezeními v dodavatelských řetězcích, ale od
března nově i válkou na Ukrajině, která představuje nákladový inflační šok.
Ten se projevil v
březnové statistice skrz dražší ceny pohonných hmot, a tudíž proinflačním
vývojem v oddíle dopravy. Dopad snížení spotřebních daní na benzin i naftu v
období od června do září by měl být v kontextu průměru inflace za celý rok 2022
minimální. Další zdražení bylo zaznamenáno také u energií (zemní plyn +7,4%
m/m, elektřina +1,7 %), což posunulo ceny vzhůru v oddíle bydlení (viz tabulka
níže). Ceny potravin si drží spíše umírněnou dynamiku v kontextu vývoje cen na
světových trzích s agrárními komoditami. V příštích měsících podle nás
proinflační působení potravin ještě zesílí.
Spotřebitelská inflace | |||||
---|---|---|---|---|---|
Aktuální |
Předchozí |
RB |
Trh |
||
v % r/r | 12,7 |
11,1 |
12,7 |
12,4 |
9,8 |
v % m/m | 1,7 |
1,3 |
1,6 | 1,4 |
- |
Zdroj: Raiffeisenbank, Bloomberg, ČNB |
Inflace se od začátku roku drží výrazně nad prognózou ČNB, která mezi lednem a březnem počítala s navýšením z 9,4 % na 9,8 %. S překvapivě vyšší inflací současně narůstají také inflační očekávání. To nutí ČNB jít s úrokovými sazbami výše než původně zamýšlela i přesto, že od primárních dopadů války na Ukrajině do inflace odhlíží. K opatrnosti ale na druhé straně vybízí rizika výkonu ekonomiky a velmi nejistý výhled.
Inflace zakončila první kvartál těsně pod 13 %. Největší podíl na březnovém výsledku měly kategorie bydlení a dopravy, kde se odráží vyšší ceny energií a zdražení u čerpacích stanic. Ceny zboží meziměsíčně vzrostly o 2,5 %, ceny služeb o 0,4 %. Pro další měsíce očekáváme, že dynamika cen zboží bude převyšovat dynamiku služeb, jelikož segment zboží je více energeticky náročný. V uplynulých měsících jsme byli zvyklí na vyšší jádrovou než celkovou inflaci. Letos se pořadí prohodilo díky nárůstu cen energií i potravin, které ještě vystoupají v důsledku války na Ukrajině. Na druhé straně záporné reálné mzdy a nejisté vyhlídky ekonomiky snižují domácí poptávku a jádrová inflace by tak neměla již výrazně narůstat. Její další vývoj zahaluje do nejistoty především položka imputovaného nájemného, která se zvyšuje (mimo jiné) při růstu cen stavebního materiálu. Poptávková inflace tak bude upadat a vystřídá ji inflace nákladová. V průměru odhadujeme letošní celkovou inflaci na 12,6 %, vrcholit by měla pod 14 % na začátku léta.
Autor: David Vagenknecht, analytik
Editor: Vratislav Zámiš, analytik
Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.
Více zpráv k tématu Inflace
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
30.10.2024 Pochybujete o crowdfundingu? Vsaďte na lepší…
30.10.2024 Hra o trhy: Jak volby a globální napětí ženou…
16.10.2024 Aby i v zimě nohy zůstaly v teple
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Starbucks v červených číslech: Přinese vize nového generálního ředitele oživení?
Petr Lajsek, Purple Trading
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Americké prezidentské volby za dveřma. Jaký vliv bude mít výsledek na žlutý kov?
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Portfolio 60/40: Nadčasová strategie pro dlouhodobé investory
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Kámen úrazu – někteří potřebují půjčky na pokrytí běžných potřeb, jiní spoří ale neinvestují
Miroslav Novák, AKCENTA
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?