Vláda připravila kroky ke snížení dopadů vysokých cen pohonných hmot - snížení spotřební daně na pohonné hmoty o 1,50 koruny na litr. Zabývala se i posílením obranyschopnosti země

Vláda se zabývala problémem vysokých cen pohonných hmot a energií. „Česká vláda pracuje pro občany České republiky a já jsem rád, že můžu představit další konkrétní výsledky. Víte, že minulý týden jsme schválili zvýšení životního a existenčního minima, ze kterých jsou odvozeny dávky státní sociální podpory, jako jsou například přídavky na dítě. Významně tak vzrostl počet lidí, kteří na ně mají nárok. Nyní jsme udělali další důležitý krok ke snížení tlaku na peněženky občanů České republiky. Vláda se shodla na snížení spotřební daně na naftu a benzín o 1,50 koruny na litr. Je to opatření, které v současné složité době jednoznačně pomůže všem občanům, kteří potřebují využívat automobily, ale i všem dopravcům, poskytovatelům veřejné dopravy a dalším,“ uvedl premiér Petr Fiala.

Ke zmírnění dopadů vysokých cen pohonných hmot a energií mají přispět také připravené novely tří zákonů – zákona o daních z příjmu, zákona o dani silniční a zákona o ochraně ovzduší. Vláda do nich promítla již avizované návrhy na zrušení silniční daně v maximálním rozsahu, jaký umožňují evropské předpisy, na odstranění povinnosti přimíchávat do pohonných hmot biopaliva první generace a na odložení účinnosti povinnosti provozovat vybrané spalovací stacionární zdroje o dva roky. Nově k nim přibyla také podpora nízkoemisní mobility formou zvýhodnění používání elektromobilů a zrychlení odpisů u dobíjecích stanic. Podrobnosti obsahuje tisková zpráva Ministerstva financí.

Vláda se zabývala také současnou zhoršenou bezpečnostní situací v Evropě a tomu odpovídajícímu posilování obranyschopnosti České republiky. „Vláda schválila v reakci na ruskou invazi na Ukrajině urychlení nákupu vojenského materiálu a některých modernizačních projektů v letech 2022 až 2024 v celkové výši 48 miliard korun,“ konstatoval předseda vlády. Cílem je, abychom dosáhli nejpozději v roce 2025 dvou procent HDP výdajů na obranu, což považujeme za něco, co je dnes už samozřejmou povinností,“ doplnil.

Zároveň kabinet projednal i návrh Ministerstva obrany na legislativní úpravy, jejichž cílem má být zvýšení a posílení schopnosti reakce ozbrojených sil ČR na krize vojenského i nevojenského charakteru. Mají umožnit mimo jiné pružnější reakci státu na krizové situace v zahraničí, prověření opatření pro zabezpečení obrany státu či také povolení vstupu státních občanů pobývajících v zahraničí do ozbrojených sil spojenců. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva obrany.

Vláda schválila vyčlenění finančních prostředků na mimořádné odměny příslušníků Policie ČR a Hasičského záchranného sboru, kteří se podíleli na zvládání masivní uprchlické vlny z ruskou agresí postižené Ukrajiny a na zajišťování bezpečnosti, respektive na chodu krajských asistenčních center pro uprchlíky z Ukrajiny. Během nouzového stavu přitom příslušníci ozbrojených sborů nemají nárok na náhradní volno ani na poměrnou část platu za přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce. Rozpočet na platy policistů bude navýšen o 64,5 milionu korun a na platy hasičů o 15,465 milionu korun. Více v tiskové zprávě Ministerstva vnitra.

Navýší se rovněž objem peněz na platy příslušníků Vězeňské služby ČR, aby jim bylo možné proplatit přesčasy za zvýšený rozsah kontrolní činnosti, monitoringu předcházení možného násilí a také ostrahy při eskortách zejména vězněných osob národností zapojených do válečného konfliktu na Ukrajině. V tomto případě vláda souhlasila s uvolněním 2,56 milionu korun.

Kabinet schválil řešení posledních kompenzací za škody způsobené loňským tornádem na jižní Moravě. Jedná se o pět specifických případů vlastníků objektů, které se nevešly do žádného z dosud aplikovaných kompenzačních programů. Vláda rozhodla tyto případy vyřešit formou dotace ve výši téměř 30,7 milionu korun Jihomoravskému kraji, který pak těmto poškozeným kompenzace proplatí.

Vláda se opět zabývala pomocí bojující Ukrajině a Ukrajincům. Na pomoc s ochranou ukrajinského kulturního dědictví vyčlení Ministerstvo kultury ze svého rozpočtu 2,1 milionu korun na nákup balicího a dalšího materiálu pro evakuaci a zachování ukrajinských muzejních předmětů. Tento materiál, o který požádaly Ministerstvo kultury ukrajinské odborné instituce, bude následně darován ukrajinské straně. Další informace jsou v tiskové zprávě Ministerstva kultury.

Vláda se seznámila s informací ministra zemědělství o zásilce humanitární pomoci ve formě trvanlivých potravin ze zdrojů Správy státních hmotných rezerv za zhruba 14 milionů korun. O dodávku trvanlivých potravin požádal ministra zemědělství Zdeňka Nekulu ukrajinský velvyslanec v ČR Jevhen Perebyjnis, budou využity na zásobování vnitřně vysídlených osob.

Vláda projednala a schválila dodávku dalšího vojenského materiálu bojující Ukrajině v celkové hodnotě 133 milionů korun. Zabývala se i stanovením strategických priorit ke zvládání dopadů uprchlické vlny související s invazí Ruské federace na Ukrajinu.

Schválila také projektový záměr Transformace koordinace a řízení digitalizace, který předložil místopředseda vlády pro digitalizaci. Transformační projekt má vytvořit podmínky ke koordinaci a řízení digitalizace a digitální transformaci, pro provoz a rozvoj sdílených centrálních služeb a s tím související novou organizační strukturu některých orgánů státní správy. Obsahuje osm zásadních kroků, které mají vést k odstranění současných problémů s digitalizací státu a zlepšit technické a projektové zajištění digitalizace. Realizovány mají být do konce letošního roku.

Na programu jednání vlády byla i Souhrnná zpráva o závislostech v České republice 2021, která přináší doporučení zaměřená na snížení škodlivých dopadů užívání návykových látek na jednotlivce i na společnost. Více v tiskové zprávě Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti.

Kompletní výsledky jednání vlády naleznete na https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vysledky-jednani-vlady-6--dubna-2022-195491/.