Zápis z jednání Fedu naznačí, jak bude centrální banka redukovat bilanční sumu (Týdenní zpráva z finančního trhu)

Tento týden odstartuje zasedání Euroskupiny. Ta bude řešit dopady války na Ukrajině i situaci na trhu nemovitostí. Jaké plány má Fed s obří bilanční sumou, to by měl naznačit zápis z jeho posledního zasedání, který bude zveřejněn ve středu. Z amerických dat stojí za zmínku ISM index z oblasti služeb, který si v březnu zřejmě polepšil. Německá průmyslová výrobce a tovární objednávky naopak nepotěší únorovým meziměsíčním poklesem. Bude se ale převážně jednat o korekci předchozích výrazných růstů. Finální indikátory PMI za březen z eurozóny mnoho překvapení nepřinesou. Zajímavější budou domácí data, na která ovšem negativně dopadnou problémy v automobilovém sektoru. To se odrazí ve slabším výkonu únorové průmyslové produkce, zahraničního obchodu i maloobchodních tržeb. Podíl nezaměstnaných za březen by ale mohl o desetinu poklesnout. V pátek bude zveřejněn zápis z posledního zasedání ČNB. Ta na něm zvýšila úrokové sazby o 50 bb. Stejný krok se v úterý očekává od polské centrální banky.

Německý průmysl i tovární objednávky poklesnou

Zápis z posledního zasedání americké centrální banky naznačí, jakým způsobem bude Fed snižovat svoji obří bilanční sumu. Přesný postup však bude podle našeho názoru oznámen nejdříve na květnovém zasedání, popřípadě na červnovém. Redukovaní bilanční sumy by pak mělo začít krátce poté. Očekáváme, že snižování bilance bude probíhat podobným způsobem jako v letech 2017-18. Tehdy Fed přestal reinvestovat maturující dluhopisy ze svého portfolia, přičemž horní hranice byla u vládních dluhopisů stanovena nejprve na 6 mld. USD měsíčně u vládních dluhopisů a na 4 mld. USD u hypotékou krytých cenných papírů (MBS). Postupně se zvyšovala až na 30 mld. USD měsíčně u dluhopisů a 20 mld. USD u MBS. Předpokládáme, že Fed nyní zvolí podobný postup. Horní limity však budou vzhledem k výši bilanční sumy (je ve srovnání s rokem 2017 dvojnásobná) vyšší. Omezování reinvestic cenných papírů, prostřednictvím kterého také dochází k utahování měnových podmínek, bude podle našeho názoru důvodem, proč Fed nakonec nebude zvyšovat úrokové sazby tak razantně. Očekáváme, že se jejich růst zastaví na úrovni 2,4 %. Rizika se nicméně koncentrují ve směru vyššího růstu sazeb. Z dat zveřejněných tento týden zaslouží pozornost ISM index z oblasti služeb. Ten byl v únoru negativně ovlivněn šířením omikronu. V březnu by měl naopak díky lepšící se pandemické situaci vykázat zlepšení.

V eurozóně dnes k jednacímu stolu zasedne Euroskupina. Ministři financí budou diskutovat ekonomické dopady války na Ukrajině, situaci na trhu nemovitostí i bankovní unii. Z dat bude pozornost směřovat na německou únorovou průmyslovou výrobu a tovární objednávky. V obou případech čekáme meziměsíční pokles o 0,2 %. Z větší části se bude jednat o korekci vysokých lednových nárůstů. Zároveň ale výhled kalí i vysoké ceny vstupů, problémy se subdodávkami z Ukrajiny a Ruska a lockdowny v Číně. I přes pokles německého průmyslu by však díky vývoji v dalších velkých ekonomikách měla průmyslová výroba za eurozónu jako celek zůstat za únor v plusu (0,3 % m/m). V eurozóně budou zveřejněny indikátory PMI ze služeb a kompozitní indikátory. Jedná se ale pouze o zpřesnění již zveřejněných dat, a tak zřejmě mnoho překvapení nepřinesou. Oba indikátory se držely nad 54 body a zde budou pravděpodobně i potvrzeny.

Na rozdíl od světového kalendáře, bude ten český tento týden makroekonomickými daty nabitý. Zveřejněn bude únorový maloobchod, průmysl, zahraniční obchod, stavebnictví i březnový podíl nezaměstnaných. Na maloobchodních tržbách, průmyslové výrobě i zahraničním obchodě se negativně podepíše nedostatek výrobních komponent v automobilovém sektoru a s tím spojená jejich nižší výroba, vývoz i prodeje. Ochotu domácností utrácet navíc snižuje vysoká inflace. Více jsme se měsíčním indikátorům věnovali zde: https://bit.ly/3j3iL4u. V pátek bude zveřejněn zápis z posledního zasedání České národní banky. Ta na něm zvýšila úrokové sazby o 50 bb. Stejný krok se v úterý očekává i od polské centrální banky. Klíčová sazba se tak dostane na 4 %.

Vyjednávání mezi Ruskem a Ukrajinou devizové trhy zklidnilo

Regionální měny si minulý týden připisovaly zisky. Optimismus vyvolala naděje na vyřešení rusko-ukrajinského konfliktu, kterou přineslo vyjednávání ruských a ukrajinských diplomatů v tureckém Istanbulu. Zatímco zkraje týdne se kurz domácí měny nacházel ještě lehce nad úrovní 24,60 CZK/EUR, v jeho závěru byla koruna již o 1 % silnější a obchodovala se kolem 24,38 CZK/EUR. Z domácích dat byl zveřejněn konečný odhad vývoje hrubého domácího produktu za Q4 a statistiky sektorových účtů. Ty ukázaly, že míra úspor domácností sice poklesla, stále ale zůstává na vysoké úrovni. Růst HDP byl v mezičtvrtletním srovnání revidován o desetinu směrem dolů (na 0,8 %). Více k tématu jsme psali zde: https://bit.ly/36DgASR. V pátek byl zveřejněn český indikátor PMI za březen. Ten ukázal, zhoršení aktivity v průmyslu. Ceny vstupů naopak rostly nejrychleji za čtyři měsíce. Více jsme se tématu věnovali zde: https://bit.ly/3DuqPVq. Klíčovou událostí minulého týdne bylo zasedání České národní banky. Ta zvýšila úrokové sazby o 50 bb tak, jak jsme očekávali. Koruna na výsledek nijak zásadně nereagovala. Více k zasedání centrální banky zde: https://bit.ly/3tVl9AF.

Nejvíce z nadějí na zklidnění rusko-ukrajinského konfliktu vytěžil maďarský forint, který zpevnil o téměř 2 %. Zatímco v pondělí otevíral na 375 HUF/EUR, v pátek se jeho kurz pohyboval kolem 368 HUF/EUR. Polský zlotý si v průběhu týdne připsal 0,7 % a posunul se na 4,67 %. Z dat zaslouží zmínku tamní inflace za březen, která předčila očekávání a z únorových 8,5 % vzrostla na meziročních 10,9 %. Víkendovou událostí pak bylo vyhlášení výsledku maďarských parlamentních voleb. Ty již po čtvrté vyhrála strana Fidesz v čele s Viktorem Orbánem. Získala opět nejen parlamentní většinu ale i tu ústavní.

V průběhu týdne posilovala i společná evropská měna. Zatímco týden zahajovala na úrovních kolem 1,095 USD/EUR, úspěchy ve vyjednáváních mezi Moskvou a Kyjevem jí pomohly až k hladině 1,118 USD/EUR. Zisky ale neudržela a v pátek oslabila k 1,104 USD/EUR. Výrazným nárůstem opět překvapila evropská inflace za březen. Spotřebitelské ceny v eurozóně meziměsíčně stouply o 2,5 % a meziročně byly vyšší 7,5 %. Za očekáváními naopak zaostala americká statistika z trhu práce Nonfarm Payrolls, která ukázala na tvorbu 431 tisíc nových pracovních míst (trh počítal s 490 tisíci). Zároveň byla ale výrazně směrem nahoru revidována data z února (z 678 tisíc na 750 tisíc). Nezaměstnanost tak ve výsledku poklesla z únorových 3,8 % na 3,6 % v březnu a přiblížila se tak předkrizové úrovni (3,5 %).