První institut Paměti národa byl otevřen v Pardubicích

Nezisková organizace Post Bellum představila veřejnosti historicky první Institut Paměti národa v České republice. Nová expozice umí zaujmout i mladé a přiblížit jim tak očima lidí se skutečnými příběhy dobu 20. století.

V samotném centru Pardubic, v Machoňově pasáži na třídě Míru, se otevřel vůbec první Institut Paměti národa. Dlouhodobý výstavní prostor v Institutu Paměti národa Pardubice provede návštěvníky 20. stoletím a odvypráví skutečné příběhy pamětníků. Expozice plná moderních technologií přímo vtáhne do minulosti. Moderní expozice žádného živého průvodce nepotřebuje. Ve sklepní galerii je průvodcem tablet se sluchátky. Návštěvníka provedou chytré tablety expozicí a všechny digitální exponáty spustí načtením speciálních QR kódů. Dokumentaristé nezapomněli ani na odbojovou skupinu Silver A. Návštěvníci budou poznávat dějiny na pozadí příběhů dvou lidí, kteří prožili druhou světovou válku a kteří se podělili o své vzpomínky s dokumentaristy z neziskové organizace Post Bellum, která za celým projektem stojí. 

„Institutu patří bezmála 400 metrů sklepních prostor pasáže, ve kterých vyprávíme příběhy 20. století z východních Čech. Využíváme přitom moderní výstavní techniky, které dokreslí emotivní vyprávění z dob obou totalit. Prostory nad expozicí jsou věnovány programům pro školy, pravidelným aktivitám pro seniory a je zde také umístěno dokumentaristické studio,“ přiblížil náplň ředitel pobočky pro východní Čechy Tomáš Heller. Institut Paměti národa v Pardubicích se stane centrem moderních dějin východních Čech.

Prvním z průvodců bude armádní generál Tomáš Sedláček. Za druhé světové války bojoval ve Francii, Anglii, v Sovětském svazu a zapojil se i do Slovenského národního povstání. Po válce byl komunistickým režimem mučen a ve vykonstruovaném procesu odsouzen k doživotnímu trestu. 

Moderní dějiny bude také možné poznávat s příběhem odbojářky Jaryny Mlchové. Ta uměla připravit sloučeninu, která způsobovala nepravou žloutenku. Zachránila tak řadě lidí život před transportem často končícím smrtí. Uvězněným zase posílala balíčky s jídlem. Za účast v odbojové skupině jí hrozilo velké nebezpečí, a přestože její byt několikrát prohledávalo gestapo, nikdy nebyla prozrazena. 

Jedno z úvodních slov při otevření institutu patřilo i náměstkyni hejtmana Pardubického kraje Michaele Matouškové. „Tento počin právě v době, kdy se nám ukazuje, že válka není jen pojem, ale může se velmi rychle z rozhodnutí pár lidí stát těžkou realitou, velmi vítám. Zejména žákům celá výstava na skutečných příbězích ukáže realitu dní, kterými si naši předci museli projít, abychom my dnes mohli žít ve svobodě a demokracii,“ sdělila Michaela Matoušková. Její hluboký dík a obdiv patří všem, kteří se podíleli na přípravě a realizaci prvních poboček Pamětí národa v ČR. Pardubický kraj neziskové organizaci vyčlenil z dotací více než jeden milion korun.

V rámci zahajovacího programu mezi pozvanými hosty byla i pěvkyně Dagmar Pecková, která zazpívala hymnu, nebo Aneta Langerová. Náměstkyně Matoušková spolu se zástupci Paměti národa a dalšími partnery obdrželi závěrem pomyslný perníkový klíč k Institutu.