Vláda přijala balíček opatření, který má pomoci s hledáním ubytovacích kapacit pro uprchlíky z Ukrajiny

Kraje nebo obce, které zajistí ubytování pro uprchlíky z Ukrajiny, dostanou od státu za každou takto ubytovanou osobu refundaci ve výši až 250 korun za noc. Ministerstvo pro místní rozvoj navíc připraví dotační program na výstavbu nových dočasných ubytovacích kapacit či rekonstrukci stávajících prostor. Vláda Petra Fialy na jednání ve středu 16. března 2022 schválila i nařízení, aby státní instituce uvolnily pro potřeby krajů a Prahy veškeré možné ubytovací kapacity.

Vláda se na jednání věnovala především otázce zabezpečení dostatečných ubytovacích kapacit pro válečné uprchlíky z Ukrajiny. Ty stávající, především v Praze, Středočeském a Jihomoravském kraji, už pomalu přestávají masivní uprchlické vlně stačit.

Vláda proto uložila hejtmanům krajů a primátorovi hlavního města Prahy, aby ve spolupráci se starosty obcí s rozšířenou působností, městských částí a městských obvodů zajistili pro uprchlíky z Ukrajiny ubytovací kapacity v dočasném nouzovém přístřeší a v nouzovém ubytování podle kvót, na kterých se vláda domluvila na jednání s hejtmany. Podle typu a vlastníka objektu, kde obce a kraje uprchlíky ubytují, pak bude stát na ubytování a případně i stravu přispívat.

V případě dočasného nouzového přístřeší, což mohou být například krajem či obcí vlastněné tělocvičny sportovní a kulturní haly nebo stanové tábory, vyplatí stát za osobu a noc 200 korun, přičemž kraje či obce mají uloženo zajistit ubytováním i základní vybavení a stravu. Pokud se bude jednat o nouzové ubytování v zařízení, které jinak slouží k bydlení či ubytování (například ubytovny či školská ubytovací zařízení) a mají odpovídající infrastrukturu, činí kompenzace rovněž 200 korun na den. V případě nouzového ubytování v zařízeních jiných vlastníků se částka zvyšuje na 250 korun. Kompenzační příspěvky budou u ubytování zajištěných krajem či pražským primátorem vypláceny zpětně od 24. února. Další informace obsahuje tisková zpráva Ministerstva vnitra. O výši a způsobu vyplácení kompenzací pro ty, kteří uprchlíky přijali v soukromých domech a bytech, rozhodne vláda zřejmě příští týden. Informaci o solidárním příspěvku přináší tisková zpráva Ministerstva práce a sociálních věcí.

Ministerstva, jimi řízené instituce a další orgány státní správy pak mají od vlády za úkol vyčlenit a od 21. března pro kraje a obce uvolnit všechny vlastní ubytovací kapacity, které nejsou nezbytně nutné pro zajištění plnění úkolů stanovených zákonem, určené pro dlouhodobé ubytování zaměstnanců či nezbytné pro zajištění chodu kritické infrastruktury nebo související s poskytováním zdravotních služeb. Jedná se například o ubytovny, rekreační zařízení či školicí střediska. Všechny kapacity dostane k dispozici Ministerstvo vnitra pro potřeby ubytování uprchlíků z Ukrajiny. Podobný postup kabinet doporučil i vedení Poslanecké sněmovny, Senátu, Ústavního soudu, soudů, Kanceláře prezidenta republiky a dalších institucí.

Ministerstvo pro místní rozvoj zároveň dostalo za úkol připravit národní dotační program, jeho prostřednictvím bude stát až do výše sta procent dotovat výstavbu krajských či obecních celoročně obyvatelných obytných prostor v mobilních domech či buňkách a také rekonstrukci stávajících prostor pro potřeby ubytování uprchlíků z Ukrajiny. Zároveň vláda učiní i legislativní kroky, aby bylo možné maximálně urychlit povolování těchto staveb. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva pro místní rozvoj.

Vláda přijala také změnu krizového opatření, které řeší zajištění pomoci pro uprchlíky z Ukrajiny. Doplnila do něj pravidlo, podle kterého pokud vysídlená osoba odmítne nabídku na zajištění ubytování, kterou obdrží v Krajském asistenčním centru pomoci Ukrajincům, nebo přestane využívat ubytování zajištěné přes krajské centrum, ztratí nárok na zajištění ubytování ze strany českého státu. Odmítnutí nabídky nebo opuštění zařízení musí být dobrovolné a prokazatelné, pak se bude mít za to, že uprchlík je schopen zajistit si ubytování sám a pomoc státu už nepotřebuje.

Vláda se zabývala také zjednodušením administrativního procesu souvisejícího s uprchlíky a zlepšením předávání informací mezi jednotlivými složkami Národního asistenčního centra pomoci Ukrajincům, krajských center a dotčených státních institucí. Výsledkem je úkol pro Ministerstvo vnitra, aby ve spolupráci s místopředsedou vlády pro digitalizaci a státním podnikem Národní agentura pro komunikační a informační technologie připravil digitální platformu pro ukládání a sdílení všech potřebných údajů. Existuje už databáze ubytování, humanitární pomoci a nabídek dopravy, která je založena na existujícím základě nástrojů Chytré karantény a s využitím znalostí Centrálního řídicího týmu covid-19 a tu je třeba propojit i se stávajícími systémy evidence cizinců a dalšími agendami státu. Na vznik této infrastruktury pro sdílení údajů potřebných pro realizaci humanitární pomoci a dalších opatření, které souvisejí s ruskou agresí na Ukrajině, vláda vyčlenila z vládní rozpočtové rezervy 145,2 milionu korun.

Vláda odsouhlasila také zrychlení a zefektivnění využití státních hmotných rezerv na humanitární účely spojené s dopady války na Ukrajině, pokud jich bude potřeba. V takovém případě dostal právo o jejich využití rozhodnout na základě krizového zákona po dobu nouzového stavu ministr zahraničních věcí v součinnosti s 1. místopředsedou vlády a ministr vnitra, ministryní obrany a předsedou Správy státních hmotných rezerv. Státní hmotné rezervy budou v případě potřeby poskytovány v nezbytném rozsahu bezplatně formou smlouvy uzavřené mezi Správou státních hmotných rezerv a jejich příjemcem.

Kabinet také odsouhlasil další blíže nespecifikovanou vojenskou materiální pomoc bojující Ukrajině.

Vláda projednala také programový dokument operačního programu Spravedlivá transformace 2021–2027. V tomto programu bude k dispozici 1,64 miliardy eur a bude určen na řešení sociálních, ekonomických a environmentálních dopadů transformace, která je zaměřena na dosažení cílů Evropské unie v regionech, které jsou nebo budou nejsilněji zasaženy důsledky transformačního procesu z důvodu jejich závislosti na fosilních palivech nebo průmyslových procesech s vysokými emisemi skleníkových plynů. V rámci ČR se tedy jedná o Karlovarský, Ústecký a Moravskoslezský kraj.