Na sociální síti je každý druhý podnik a 5 milionů osob

Přestože podíl uživatelů sociálních sítí v Česku rok od roku narůstá, používáme je méně často než ve většině zemí EU.

Sociální sítě poskytují prostor pro vytvoření profilu nejen jednotlivcům, ale také firmám nebo projektům. Přestože dnes nejznámější síť Facebook původně slou- žila pro účely propojování studentů na Harvardově univerzitě v USA, řada lidí, ale i podniků v průběhu let zjistila, že fungovat na sociálních sítích jim přináší nesporné výhody. Podniky mohou v tomto prostředí budovat vztahy se svými příznivci, poskytovat jim relevantní informace nebo zákaznickou podporu a relativně pohodlným interaktivním způsobem jsou tak schopny získat zpětnou vazbu ke svým produktům. Uživatelé mohou na těchto platformách klást firmám otázky, podílet se na vylepšování nabízených produktů, případně vyjádřit názor a napsat recenzi. Řada podniků prostřednictvím sociálních sítí také spolupracuje s obchodními partnery nebo s VIP osobnostmi a dalšími influencery.

Existují rovněž specializované profesní sociální sítě. Na nich mohou lidé prezentovat své odborné dovednosti a pracovní zkušenosti a najít si zaměstnání, firmy zde naopak hledají nové zaměstnance. Nejznámější profesní sítí na světě je LinkedIn. Byla založena v roce 2002 a po dvaceti letech fungování má přes 774 milionů členů ve více než 200 zemích světa. V Česku počet jejích uživatelů přesahuje 1,5 milionu.

Podniky s 10 a více zaměstnanci s profilem na sociální síti (%, podíl na celkovém počtu podniků v dané velikostní skupině)

Zdroj: ČSÚ

Hlavně mladí lidé a velké firmy

Počet osob používajících sociální sítě stále mírně roste. Většina těch, které na nich být chtějí, už se k nim ale připojila. K nejsilnějšímu nárůstu v počtu uživatelů sociálních sítí došlo v Česku mezi lety 2009 a 2012, kdy jejich podíl v celkové populaci vzrostl z 5 na 31 %. Nejnovější čísla ukazují, že některou ze sociálních sítí používá v Česku téměř 5 milionů dospělých osob, což představuje 56 % z této populace. O něco častěji používají sítě ženy (58 %) než muži (54 %).

Profil na sociálních sítích, za které jsou v šetření ČSÚ kvůli mezinárodní srovnatelnosti dat považovány např. Facebook nebo LinkedIn, mělo v roce 2021 čtyřicet devět podniků ze sta. V porovnání s rokem 2019 se podíl firem s profilem na sociálních sítích zvýšil o desetinu a od roku 2013, kdy byl tento ukazatel zjišťován poprvé, narostl více než třikrát, nejvíce v kategorii velkých subjektů. Podniků s 250 a více zaměstnanci s profilem na sociálních sítích v roce 2013 bylo 25 %, v roce 2017 pak 62 % a v roce 2021 už 83 %.

Sociální sítě v Česku používají dlouhodobě nejčastěji podniky působící v ubytování (89 % v roce 2021), v mediálním sektoru (88 %) nebo cestovní kanceláře (88 %). Ze zpracovatelského průmyslu mají profil na sociálních sítích nejčastěji podniky z automobilového průmyslu (55 %). Nejméně je naopak používají firmy z odvětví stavebnictví (27 %).

Podnikům se vyplatí kontaktovat přes sociální sítě především mladé lidi, protože ti bývají nejčastějšími uživateli tohoto typu nových médií. Ve věkové skupině 16–24 let používá alespoň jednu síť 95 % osob a následně s rostoucím věkem uživatelů ubývá. Ve věku 45–54 let je jich 60 % a mezi osobami od 65 let výše již jen 11 %. V celkové populaci dnes roste počet uživatelů sociálních sítí jen mírně, nejvíce nových uživatelů přibývá z řad lidí ve středním věku. Mezi Čechy ve starobním důchodu není o sociální sítě dlouhodobě příliš velký zájem.

Podniky s 10 a více zaměstnanci v zemích EU s profilem na sociálních sítích (%, 2021)

Zdroj: Eurostat

Trendem je web i profil na síti

V roce 2021 odkazovalo 78 % podniků s profilem na sociálních sítích na tento profil prostřednictvím webových stránek. Lze tedy říci, že má-li firma účet na sociální síti, upozorňuje na něj na svém webu. Nejčastěji tak činí weby podniků působících v oblasti vydavatelství, filmu a televizních programů (92 %) nebo cestovních kanceláří (90 %).

Z porovnání využívání webu a sociálních sítí vyplývá, že v roce 2021 měla třetina podniků (35 %) jen webové stránky a sociální sítě nevyužívala. Podíl takových subjektů ale postupem času značně ubývá, v roce 2014 jich bylo téměř 60 %. Každým rokem zato narůstá podíl firem, které mají současně webovou prezentaci i profil na sociálních sítích. V roce 2021 byla takových firem téměř polovina (48 %) a od roku 2014 se jejich podíl zvýšil 1,6krát. Velkých firem, které fungují na sociálních sítích a zároveň provozují webové stránky, je dokonce 80 % a středně velkých 58 %.

Některé podniky mají profil pouze na jednom typu sociálních médií, jiné sázejí na více z nich. Profil pouze na jednom typu sociálních médií mělo v roce 2021 v Česku 27 % firem, respektive 53 % těch, které sociální média využívají. Nejvíce subjektů používajících jen jeden typ sociálních médií nacházíme ve stravování a pohostinství nebo v odvětví obchod a opravy motorových vozidel. Dva typy sociálních médií používala v roce 2021 necelá desetina podniků, nejčastěji ty velké (34 %). Používání více typů sociálních médií je typické pro firmy v mediálním sektoru či pro subjekty v IT odvětví.

Tři čtvrtiny uživatelů sociálních sítí z řad občanů (76 %) uvádějí, že si alespoň na některém ze svých profilů nastavují soukromí svých příspěvků. Pětina uživatelů (19 %) má profil i všechny příspěvky veřejné, což znamená, že se na ně může podívat kdokoli. Jen 5 % uživatelů sociálních sítí nezná nastavení soukromí svých příspěvků.

V Evropě jsme podrůměrní

Podíly uživatelů sociálních sítí rostou jak mezi podniky, tak mezi fyzickými osobami. Např. od roku 2013 do roku 2021 se podíl podniků v Česku aktivně využívajících sociální sítě zvýšil o 34 procentních bodů. Přesto jsme v evropském srovnání za rok 2021 sedmí od konce a od roku 2013 se držíme pod průměrem EU. Nejaktivněji využívají sociální sítě podniky na Maltě (84 %). Více než tři čtvrtiny podniků mají profil na sociálních sítích v Nizozemsku, ve Švédsku, ve Finsku, na Kypru, v Dánsku nebo v Belgii. Méně než polovina podniků s profilem na sociálních sítích je kromě Česka také ve většině zemí východní Evropy: v Estonsku, v Maďarsku, v Polsku, na Slovensku, v Bulharsku či v Rumunsku.

Mezi občany najdeme nejvíce uživatelů sociálních sítí v Dánsku, kde sociální sítě používá 85 % osob. Druhý nejvyšší podíl vykazuje Kypr (79 %). Česko se na pomyslném žebříčku zemí nachází až v jeho poslední třetině. Podobně jako Češi jsou na tom např. Řekové či Lucemburčané, o několik procentních bodů výše se nacházejí Slováci. Češi jsou národem s největším rozdílem v oblíbenosti sociálních sítí podle věku uživatelů. Např. v nejmladší věkové kategorii 16 až 24 let dosahují Češi podobného podílu s Dánskem (95 % vs. 97 %), ale ve věkové skupině 55 až 74 let se čísla diametrálně rozcházejí. V Dánsku používá v této věkové skupině sociální sítě 71 % osob, v Česku pouze 26 %.