Sankce vůči Rusku dopadají také na Kazachstán, zemi hrozí role šedé zóny

Ekonomické sankce uvalené Západem vůči Ruské federaci mají na Kazachstán významný dopad a ukazují na těsnou propojenost obou sousedních ekonomik, členů Eurasijské hospodářské unie. Hrozí, že se ze středoasijské země stane šedá ekonomická zóna Ruska, přes kterou by mohly směřovat reexporty sankcemi zasaženého západního zboží.

Dopady Putinovy agrese na Ukrajině pocítí i obyvatelé Kazachstánu. Foto: Shutterstock

Dopady na ekonomiku mají charakter obchodní, měnový, finanční, přepravní včetně implikací pro tranzit ropy a další. To všechno již nyní, ale zejména do budoucna, ovlivní vzájemný obchod České republiky s Kazachstánem včetně exportního potenciálu místního trhu.  

Rusko pro Kazachstán představuje významného ekonomického partnera s podílem na jeho celkovém obratu obchodu kolem 20 procent. V roce 2021 navíc došlo k rekordnímu růstu rusko-kazachstánského obchodu o 34 % na hodnotu 25,6 miliardy amerických dolarů. S ohledem na obchodní provázanost ekonomik, zejména vysoký podíl ruského importu dosahujícího 40 %, je kazašská národní měna tenge citlivá na výkyvy ruského rublu a částečně kopíruje jeho volatilitu. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu již vůči euru oslabila o 16 % navzdory tomu, že Národní banka Kazachstánu zvýšila základní úrokovou sazbu z 10,25 % na 13,5 %. Poklesu měny nezabránily ani valutové intervence v hodnotě blížící se již jedné miliard dolarů, z nichž více než 400 milionů USD činily transfery z Národního fondu, který kumuluje bohatství z těžby nerostných surovin pro stabilizaci státního rozpočtu. Oslabování tenge a následná inflace má ovšem ze strany finančních orgánů Kazachstánu i účelový význam s ohledem na snahu zabránit zahlcení místního trhu levným ruským zboží.

FINANČNÍ PROVÁZANOST S RUSKEM

Bankovní a finanční sféra je další oblastí s vysokou provázaností Ruska s Kazachstánem způsobenou vlastnictvím 15 % bankovních aktiv ruskými subjekty. V Kazachstánu působí dceřiné společnosti ruských bank VTB, Alfa Bank, Sberbank, které v minulých dvou týdnech obecně zažívaly odliv vkladů. Banky ze sankčních seznamů, v Kazachstánu zejména VTB, zažívají potíže s využitím platebních karet Visa a Mastercard a platbou v zahraničních měnách. Stejně jako v Rusku, i v Kazachstánu bylo možné pozorovat sníženou dostupnost valut, pokles hodnoty akcií kazachstánských podniků a omezování burzovních transakcí. Na hlavní kazachstánské burze KASE byly pozastaveny operace s akciemi největších ruských společností jako Aeroflot, Gazprom apod., na londýnské burze zároveň citelně klesly akcie velkých kazašských společností (Kaspi Bank, Halyk Bank, KazAtomProm).

NARUŠENÁ DOPRAVA

Poměrně urgentně vyvstaly pro Kazachstán v souvislosti se sankcemi vůči Rusku potíže s tranzitem zboží do/z Kazachstánu. Týká se to zejména námořní dopravy na trase mezi Ruskem a Evropou a narušení železniční přepravy z důvodu bezpečnosti a absence stanovených mechanismů pro určování původu zboží. Většina zboží importovaná do Kazachstánu totiž prochází přes ruské přístavy, často vzhledem k tomu, že ruské mateřské společnosti ho objednávají pro své dceřinky v Kazachstánu. Zboží z Kazachstánu, na druhou stranu, je často přepravováno přes území Ruska na západ a tyto trasy jsou aktuálně pod otazníkem z důvodu obchodních sankcí vůči Rusku. Kazachstánu se nabízí jižní přepravní trasy, zejména transkaspická a přes Írán, případně přes pobaltské přístavy, jejich kapacita je ovšem omezená, cesta trvá déle a je nákladnější.

Navzdory stoupajícím světovým cenám ropy, na které je Kazachstán exportně a příjmově závislý, můžou současné sankce vůči Rusku Kazachstánu spíše uškodit. I zde se opět prokazuje úzká provázanost ekonomik zejména s ohledem na energetické tranzitní trasy, kdy až 96 % veškeré vyvezené kazachstánské ropy na západ prochází přes území Ruské federace. Kazašská ropa je tam totiž dodávána veskrze v rámci značek ropy Urals a CPC, které jsou směsí kazašské a ruské ropy s výraznou převahou té první, transportované přes ruské ropovody převážně do Novorossijsku. V Kazachstánu se to mimo jiné dotkne klíčových zahraničních investorů, mezi které patří Chevron, Eni, TotalEnergies, Shell či CNPC. Alternativou je transkaspická trasa přes Baku ropovodem BTC do Ceyhanu, ta má ovšem též omezené kapacity, které dovolí přepravu pouze cca 10 % veškerých exportních objemů místní ropy.

ŠEDÁ ZÓNA RUSKA?

V neposlední řadě, s ohledem na přítomnost v Kazachstánu zhruba 8 tisíc právnických osob, poboček a zastoupení s ruskou účastí (především malých a středních podniků) a více než 3 tisíce společných podniků, existuje vysoké riziko toho, že se z této středoasijské země stane šedá ekonomická zóna Ruska z důvodu možných reexportů západního, zejména sankčního zboží. Vzhledem k obavám z možných přímých sankcí zaznívají ze strany místních podnikatelů a expertů predikce ohledně snížení odhadu růstu HDP Kazachstánu pod predikovanou úroveň 4 % v roce 2022 a výzvy k opuštění „nevýhodného“ ekonomického svazku s Ruskem v podobě zrušení členství v Eurasijské hospodářské unii.

Bezprostřední dopady pro české exportéry do Kazachstánu lze pro danou chvíli očekávat v podobě prodražení exportního zboží na místním trhu z důvodu oslabení kurzu tenge, logistických problémů vzhledem k závislosti Kazachstánu na dopravních cestách po souši přes území Ruska, respektive s využitím ruských přístavů, možných komplikací s platebním stykem a v neposlední řadě rizik spojených s reexportem přes Kazachstán zboží dvojího užití na ruský trh.

Olga Kalinová, ekonomická diplomatka, Velvyslanectví ČR v Nur-Sultanu