Dopady ukrajinské krize mohou ekonomiku ČR letos zasáhnout velmi tvrdě. ČNB bude ve složité situaci

Včera jsme v rámci Měsíční predikce vydali aktualizovanou prognózu pro českou ekonomiku. Významně dolů posouváme prognózu HDP pro letošní rok a inflaci naopak významně nahoru. Celkově mohou dopady ruské invaze na Ukrajinu na českou ekonomiku dopadnout v letošním roce velmi tvrdě, když aktuální data naznačují stagflaci. Příští rok by ale mělo dojít k významnému zlepšení. Také ze střednědobého pohledu jsme ohledně české ekonomiky optimističtí. 

Růst HDP může být letos velmi významně zasažen, a to souběhem řady faktorů. Zaprvé to bude pokles exportů do Ruska, Běloruska a Ukrajiny, a to jak přímo, tak i přes vývoz mezispotřeby do Německa. Zadruhé českou ekonomiku negativně ovlivní problémy s dovozy různých surovin a komponent z Ukrajiny a Ruska (železná ruda, kovy nebo komponenty pro autoprůmysl) a řada sektorů tak může mít problém buď s dočasným nedostatkem anebo dalším nárůstem výrobních cen. Vedle toho budou investice firem negativně ovlivněny nejistotou a vysokými sazbami ČNB. A spotřeba domácností bude tlumena poklesem reálných mezd z důvodu vysoké inflace.



Vrchol inflace by mohl být v květnu s hodnotou mírně přes 12 % a v celém letošním roce by pak inflace mohla přesáhnout 10 %. Za dalším nárůstem inflačních tlaků budou stát především energie, pohonné hmoty a potraviny, tedy převážně nabídkové faktory. Tyto vlivy se ale projeví i v dalším nárůstu cen zboží a služeb, když firmy a podnikatelé budou muset přenést vyšší náklady do koncových cen. Proto půjde nahoru i jádrová inflace.

Trh práce se zhorší především přes mzdový vývoj, když pokles reálných mezd (nominální mzdy očištěné o inflaci) dosáhne zhruba 4 %. Naopak míra nezaměstnanosti zůstane nízká a bude se zvyšovat jen pomalu. To bude souviset i s tím, že aktuálně mají firmy dostatek zakázek, když část z nich musely kvůli nedostatku pracovníků v minulých měsících odmítat. Proto výpadek části zakázek může být nahrazen jinými s jen mírnými dopady do zaměstnanosti.

Korunu posouváme na slabší hodnoty oproti naší prognóze, ale další výraznější oslabení nečekáme. Trhy by se postupně mohly stabilizovat (pokud nedojde k další eskalaci) a navíc ČNB vzhledem k vysokému objemu devizových rezerv, které má z dob kurzového závazku, může být při intervencích značně úspěšná.

ČNB bude ve složité situaci s vysokou inflací na straně jedné a s nízkým růstem HDP na straně druhé. Pravděpodobnost březnového zvýšení sazeb vidíme blízko 50 %, ale celkově se velmi mírně kloníme k tomu, že by sazby již zvýšeny být nemusely, protože to inflaci nevyřeší a jen by zesílil negativní šok na investice. Minimálně část bankovní rady ale další růst sazeb naznačuje. Oproti naší minulé predikci ale posouváme začátek snižovaní sazeb z letošního srpna na příští únor, a to kvůli vyšší inflaci.

Jiří Polanský