Ruská krize se nebude opakovat

Naposledy mělo Rusko tak výrazný vliv na finanční trhy v roce 1998, kdy proběhla "ruská krize". Její ekonomické dopady na světovou ekonomiku však byly mnohem závažnější než dnes. Nyní jsou problémy následující: globální averze k riziku a rostoucí ceny komodit. Základy světové ekonomiky však zůstávají stabilní. Dopad současné situace na burzy je rovněž omezený a dočasný.

Ruská ekonomika se propadne do chaosu. Kurz rublu v pondělí klesl na rekordně nízkou úroveň. Moskevská burza zůstává uzavřena. Banky se připravují na vyloučení ze systému SWIFT a Rusové stojí dlouhé fronty u bankomatů. Některé z nich mohou připomínat ruskou krizi z roku 1998, ale to je jen povrchní analogie. Rusko se nyní nachází v jiné situaci než v roce 1998 a ekonomické dopady současné situace se  i celosvětově projeví v menší míře.

Ruská krize v roce 1998 byla umocněna asijskou krizí, která vypukla o rok dříve. Když se hospodářská situace Ruska v letech 1994-1997 zlepšila, začalo si Rusko půjčovat velké částky peněz mimo své území, což vedlo k výraznému nárůstu jeho zahraničního dluhu. Když ceny komodit, které tvořily nejdůležitější část ruských příjmů, klesly, vznikly obavy z jeho platební neschopnosti. Krize vyústila v platební neschopnost Ruska z hlediska státního dluhu a ve výraznou devalvaci měny.

Pokles hodnoty rublu je to, co mají roky 2018 a 2022 společné. Kromě toho se však Rusko dnes nachází v jiné situaci než tehdy. V roce 1998 činilo ruské HDP 4,2 % světového HDP, nyní je to pouze 1,8 %. Během uplynulých 24 let se světová ekonomika rozvíjela mnohem rychleji než ruská. Na druhou stranu Rusko zvýšilo svůj podíl na světové těžbě ropy z 8,3 % v roce 1998 na dnešních 10,4 %. Rovněž nashromáždilo devizové rezervy ve výši 630 miliard dolarů, zatímco v roce 1998 byly jeho rezervy malé.

Rusko, rok 2022 vs 1998

 Zdroj: IMF, OECD, MSCI, BIS, Trading Economics

V současné době je dopad situace v Rusku na světovou ekonomiku omezen na dva kanály. Za prvé, současná situace zvyšuje averzi k riziku na finančním trhu. Vidíme to například na kurzu polské měny, v současné době platí za euro 4,79 PLN. Polsko je vnímáno jako rizikovější, což způsobuje odliv kapitálu z trhu a znehodnocení měny. Jedná se však o dočasný jev a z dlouhodobého hlediska averze k riziku odezní. Za druhé, současná situace tlačí na růst cen komodit, což může do značné míry omezit očekávaný pokles inflace ve světě.

Kromě těchto dvou vlivů je však třeba říci, že fundamenty světové ekonomiky si vedou dobře. V roce 1998 způsobil bankrot Ruska problémy mnoha finančním institucím ve světě, které vlastnily ruské cenné papíry. Americkou banku Bankers Trust převzala Deutsche Bank a hedgeový fond Long-Term Capital Management dostal finanční pomoc ve výši 3,6 miliardy dolarů. Díky tomu se jeho problémy nerozšířily na další finanční instituce, které s ním spolupracovaly. V současné situaci nic takového nehrozí.

Ruský kapitálový trh představuje pouze 0,4 % globální kapitalizace akciového trhu. Světové finanční instituce dnes mají jen málo ruských dluhopisů a cenných papírů. Proto se jich výrazný výprodej ruských akcií nedotkne. Přestože moskevská burza zůstává uzavřena, některé ruské společnosti jsou kótovány na jiných burzách. Současná situace představuje především zvýšenou averzi k riziku, rostoucí volatilitu a tlak na valuace (které již klesly v důsledku jestřábí politiky Fedu - P/E u společností z indexu S&P 500 kleslo o 20 % na úroveň pětiletého průměru) a růst cen komodit, jejichž je Rusko významným producentem.

Autor: Paweł Majtkowski, analytik trhů pro Polsko ve společnosti eToro