Sankce hýbou trhy. Jaké jsou dopady ve světě?

Celý únor se nesl ve znamení konfliktu na Ukrajině, který se minulý týden rozhořel naplno a ovlivnil trhy po celém světě. Ty kvůli tomu navázaly na lednový pokles a povětšinou dál klesaly, naopak ceny komodit převážně rostly. Co se dělo na trzích v různých částech světa? Čtěte v podrobné analýze světových trhů.

USA: Index S&P 500 ztratil přes 3 %

Strach ze zvýšení úrokových sazeb vystřídal strach z války. Akciové trhy ve Spojených státech poklesly kvůli obavám z konfliktu, ale hlavně kvůli obavám z dopadů sankcí, které se západní státy rozhodly na Rusko uvalit. V roce 2019 měly Spojené státy s Ruskem obchodní vztahy v celkové výši asi 23 mld. dolarů a podílely se na exportu a importu asi 0,6 %, jedná se tedy o zanedbatelný objem. Aktivnější obchodní vztahy mají USA i například s Belgií.

Hlavní americký akciový index S&P 500 ztratil v únoru přes 3 %. Nejhůře se dařilo společnosti Meta (Facebook), která kvůli nečekaně špatným výsledkům hospodaření ztratila přes 28 %. Z velkých společností ztrácel také PayPal (-29 %), Pfizer (-12 %) nebo Tesla, která ještě včera ztrácela přes 10 %, ale pondělí jí bylo obzvláště nakloněno a za únor přidává ve výsledku 5 %. I dalším společnostem se dařilo, Amazon díky skvělým výsledkům zvýšil svou hodnotu o 10 %, stejně tak společnost Walt Disney a výrobce čipů AMD přidal dokonce přes 20 %.

Od začátku roku ztratil index S&P 500 dohromady necelých 9 %.

Akciový index firem s malou tržní kapitalizací Russell 2000 nabral v únoru téměř 1 % a šel tak proti proudu, který udávají velké společnosti. Od začátku roku je však tento index téměř 10 % v mínusu.

Evropa: Silnější reakce kvůli geografické blízkosti

Protože v Evropě se celý konflikt odehrává, evropské akcie poklesly v únoru výrazněji než ty americké a je pravděpodobné, že budou i nadále reagovat silněji. Kvůli zvýšeným cenám energetických i dalších komodit je pravděpodobné, že se v celé Evropě zvýší inflace nad očekávání centrálních bank. Evropská centrální banka až doposud neplánovala zvýšení úrokových sazeb, i když šéfka ECB pomalu mění narativ a zvýšení sazeb koncem roku se začalo jevit jako možné. Kvůli aktuálnímu dění možná bude muset zakročit dříve a rázněji než koncem roku, aby zkrotila inflaci v eurozóně.

Německý DAX odepisuje za únor 6,5 % následovaný panevropským Euro Stoxx 50, který odepisuje 6 %. Londýnský FTSE se drží na podobné hodnotě ze začátku února a odepisuje necelou desetinu procenta.

V tomto roce odepsaly DAX i Euro Stoxx 50 už přes 11 %. Index FTSE klesl od začátku roku jen o 1,2 %. 

Čína a Japonsko: Nejmenší škody

Čínské trhy jsou také volatilnější, nicméně únor zakončují v zisku. Trhy v průběhu měsíce negativně reagovaly hlavně na zprávy o zvyšující se ceně ropy. Její hodnota ovšem poklesla, ustálila se, trhy se uklidnily a čínský SSE Composite končí měsíc únor v plusu. Aktuálně Čína bojuje s nejvyššími čísly covidu-19 za poslední 2 roky, trhy na to ale zatím nijak výrazně nereagují. Od začátku roku klesl tento index o 4 %.

Čína je ve velmi složité situaci. Na jednu stranu by ráda volně obchodovala s Ruskem, na druhou stranu s tím, jak západní země ušlapávají ruskou ekonomiku sankcemi to potřebuje dělat v tichosti. Nechce totiž porušit sankce, které by Číně mohly zkomplikovat přístup na dva klíčové trhy – evropský a americký. Jako silně exportní ekonomika by se v případě nenalezení odbytiště pro své výrobky mohla dostat do problémů.

Japonský Nikkei 225 reagoval na světové události poklesem o 0,6 %. Od začátku roku však ztratil už přes 8 %.

Rusko: Volný pád začíná

Rusko je možné prohlásit za absolutního vítěze soutěže o největší únorový propad. Vojenský konflikt, který Putin rozpoutal v Evropě, se velmi silně podepsal na hodnotě moskevského MOEX indexu, především pak na hodnotě rublu. Ten ztratil za poslední měsíc až 36 % hodnoty a Ruská centrální banka musela nasadit extrémní opatření. Ta částečně fungují a tlačí rubl opačným směrem. Skokově zvýšila hlavní úrokovou sazbu z 9,5 na 20 % a oznámila, že začne od jednotlivců vykupovat zlato.  Zavede tedy jakousi variaci zlatého standardu, kdy ruská měna bude alespoň částečně kryta zlatými rezervami. MOEX ztratil asi 34 %, ale v pondělí burza neotevřela, takže nám chybí důležitý kousek skládačky. Vybrané na Rusko zaměřené fondy (obchodované v USA) však klesly i o 25 %, když některé individuální akcie propadly až o 74 %.

Rusové mezitím čekají hodiny ve frontách u bankomatů a na pobočkách svých bank, aby si vybrali své prostředky. Tamější banky by se tak mohly dostat do problémů s likviditou. Nicméně národní banka již avizovala, že použije všechny dostupné prostředky, aby tomu zabránila. Značně problematické pro Rusko bude zmrazení devizových rezerv a zlata v západních zemích, především však odstřižení od systému SWIFT. To by Rusko vyjmulo z platebního systému a nebylo by možné například přijímat platby za plyn. Tyto sankce se zatím netýkají všech bank a plyn tedy i nadále proudí. Ačkoliv existují dohody o dodání surovin do jiných zemí mimo Evropu, není možné přes současnou infrastrukturu prodat stejný objem jako do Evropy a ekonomika Ruska tyto sankce pocítí.

I když hodnoty indexu MOEX tento týden ještě nejsou známy (otevření burzy pokles umocní), od začátku roku ztratily ruské akcie už téměř 39 % ze své hodnoty.

Komodity: Ceny stoupají, bude dráž

Komodity byly stejně jako akcie celý únor ovlivňovány obavami z konfliktu na Ukrajině. Cena ropy Brent dokonce krátce překonala 105 dolarů za barel, následně ale poklesla těsně pod 100 dolarů, kde se aktuálně drží. Ropa v únoru tedy zdražila o 11 %. S ropou Brent rostla i cena ropy WTI nebo topného oleje. Naopak cena zemního plynu byla začátkem února velmi vysoko a aktuální cena je asi o 8 % níže.

Od začátku roku cena ropy Brent vyrostla o 30 %, cena zemního plynu o 20 %. V lednu však růst nebyl způsoben konfliktem na Ukrajině, ale rychle obnovenou poptávkou po odeznění pandemie nemoci covid-19.

Rusko i Ukrajina jsou největší světoví vývozci pšenice, ta v únoru zdražila o 25 %. Ukrajina vyváží primárně do Evropy a vyšší cenu pšeničných výrobků už brzy pocítíme v obchodech. Rusko exportuje primárně do Afriky a Asie – a panují obavy, že přerušení dodávek vyvolá novou migrační krizi. Rostla i cena sójových bobů a dalších produktů ze sóji. A to nejen kvůli válce v Evropě, ale především kvůli suchům, která postihla Jižní Ameriku.

Cena pšenice od začátku roku stoupla o více než 25 %, cena kukuřice o 20 %. Citelně také zdražily produkty ze sóji, které se nedaří kvůli suchému podnebí v Jižní Americe, kde se hojně pěstuje.

Všechny drahé kovy se obchodují za vyšší cenu než začátkem února. Pomyslným výhercem je stříbro, které za měsíc zdražilo o 8,5 %, následované palladiem (+6,75 %), zlatem (+6 %), platinou (+2,8 %) a mědí (+2 %). Drahé kovy jsou vnímány jako bezpečný přístav. V případě konfliktů se investoři uchylují ke konzervativnějším produktům, jako jsou státní dluhopisy nebo právě kovy.

Anna Kortusová

Anička nám v týmu pomáhá s analýzami tak, abychom mohli dělat informovaná investiční i produktová rozhodnutí. Kromě modelování dat v excelu spolupracuje na rozvoji a vylepšování našich služeb. Také ráda sleduje, co nového se děje na finančních trzích a snaží se, abychom vždy drželi krok s novými trendy.

Portu

Portu je první česká robo-advisory investiční platforma a lídr na českém trhu. Umožňuje bez jakýchkoliv závazků a s nejnižšími poplatky na trhu investovat do globálně diverzifikovaných portfolií složených na míru potřebám a cílům každého investora.

Více na https://www.portu.cz.