Tři podoby ruského finančního krvácení: v akciích, v ropě i v měně

Rusko v důsledku sankcí Západu finančně těžce krvácí, a to hned na více způsobů. Zde jsou graficky přiblíženy tři zásadní: krvácení Ruska v akciích, v ropě a v měně.

 Ruská burza dnes zůstává zavřená třetí den v řadě, nejdéle od roku 1998. Některé ruské firmy však obchodují své akcie i mimo Rusko. Akcie Sberbank obchodované mimo Rusko padají za poslední rok o skoro 99 procent, akcie Gazpromu o více než 87 procent. Až se burza v Rusku otevře, bude to volný pád. Nelze však čekat takové propady jako na zahraničních trzích. Například proto, že cizinci tam mají po uvedení protisankcí nyní zakázáno ruských akcií se zbavovat.

Rusko ovšem finančně krvácí nejen v akciích. Cena barelu ropy Brent v korunách dnes prvně v historii překonala metu 2500 Kč a letí k 2600 Kč (viz graf níže). Pohonné hmoty v ČR brzy vyletí nad 40 Kč/l. Západ totiž sice ruskou ropu přímo ještě nesankcionuje, ale trh se tak už chová. Svět, včetně Číny, teď o ni nemá zájem ani ve velké slevě. Takže ropa sice zdražuje, ale Rusko z toho zase tolik nemá. Každopádně přímo sankcionování ruské ropy a ruského plynu, a kompletní odstřižení Ruska do SWIFT, by finanční krvácení země dále citelně zesílilo.

Překvapivě málo však zatím Rusko krvácí v podobě oslabování rublu. Ten od minulé čtvrtka, kdy invaze začala, ztratil proti dolaru je zhruba dvanáct procent (viz tabulka Bloombergu níže). Jen třikrát více než česká koruna. Koruna teď poprvé od listopadu 2020, kdy vrcholila pandemie a nebyly ještě vakcíny, oslabuje nad 23,00 za dolar. Patří mezi šestici měn, které na ruskou invazi doplácí nejvíce. Od minulého čtvrtka citelně oslabila po boku forintu, zlotého, zmíněného rublu a měn Kazachstánu a Kyrgyzstánu.

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Národní ekonomická rada vlády (NERV)

Hlavní ekonom, Trinity Bank