Saldo státního rozpočtu zpět v záporných číslech

Ačkoliv také v únoru hospodařila státní kasa v rámci rozpočtového provizoria, saldo rozpočtu se vrátilo do v posledních letech známějších záporných hodnot. Za první dva měsíce roku tak dosáhl deficit úrovně 45,3 mld. Kč. Ve srovnání s loňským únorem je to ale o poznání lepší výsledek. Tehdy vláda stihla během dvou měsíců vytvořit takřka 90miliardový deficit, k čemuž výraznou měrou napomohla tenkrát již několikátá vlna pandemie.

Únorové příjmy jsou meziročně vyšší o 3,8 % (+8,3 mld. Kč), což představuje mírně pomalejší dynamiku proti lednovým hodnotám (+4,5 %). Výdaje se proti loňskému únoru snížily o 32,6 mld. Kč, tedy o -10,7 %. Pro srovnání, v lednu činil tento pokles 20 %.

Na příjmové straně lze pozorovat meziroční pokles jen u daní z příjmu. Ty jsou ovlivněné mj. sníženým základem daně a zvýšením slevy na poplatníka a daňového zvýhodnění na děti. Meziročně tak daně z příjmů klesaly o 20,3 % (-3,8 mld. Kč). Na druhé straně je naopak významný vliv DPH, kdy se výběr meziročně zvýšil o 7,2 mld. Kč, v relativních hodnotách o 16,6 % (leden: +15,3 %). Lepší dynamiku lze vysvětlit zejména vysokou inflací (tzv. „inflační příjmy“) v kombinaci se silnější spotřebou. Ostatně oba tyto efekty potvrzuje i fakt, že si stát o 4 mld. Kč polepšil také ve spotřebních daních (+19,9 % proti lednovým 18,8 %). U nich prim hraje především inkaso spotřební daně z tabákových výrobků (57,3 %, +2,9 mld. Kč).

Na straně výdajů platilo v únoru stejně jako v lednu omezení v podobě rozpočtového provizoria, kdy stát může hospodařit s dvanáctinou loňského rozpočtu. Tu ovšem vypotřeboval jen asi z 86 %. Největší položkou ve výdajovém balíku jsou obecně sociální dávky, na kterých stát v únoru meziročně vydal o 7 mld. Kč navíc. Stejně jako v předchozím měsíci stojí za většinou nárůstu výplaty důchodů, které rostly vlivem valorizace. Pozitivně se projevil i pokles v transferech podnikatelským subjektům (-13,1 mld. Kč), díky vysoké srovnávací základně z minulého roku dané vyplácením kompenzací firmám v důsledku pandemie.

Rozpočet pro letošní rok, s plánovaným 280miliardovým deficitem, prošel ve sněmovně zatím prvním čtením. Na konci tohoto týdne poputuje ještě do druhého čtení (4.3.22) a závěrečného schválení by se měl dočkat 10. března. Oproti plánovanému rozpočtu z pera předcházející vlády představuje úsporu ve výši necelých 100 mld. Kč. Historicky je plánovaný deficit třetí největší v historii ČR (po letech 2021 a 2020).

Autor: Vratislav Zámiš, analytikEditor: David Vagenknecht, analytik