Rusko-evropský šach. Ukrajina má podporu Evropy, ta však sama financuje Rusko
Rusko-ukrajinská krize je pokračováním situace, kterou zde máme od konce minulého roku. Aktuální trh s elektřinou vypadá nevesele, trh s termínovanými kontrakty v podstatě přestal existovat. Na trhu se zemním plynem ruské dodávky do Evropy stále běží. Obě oblasti se však drží v šachu. EU sice podporuje Ukrajinu, zároveň však pomáhá financovat Rusko, řekl v rozhovoru specialista na finanční trhy a energetiku skupiny Roklen Dušan Vaškovic. Existují alternativy? A jak je na tom trh s elektřinou? Přečtěte si rozhovor.
Jak podle tebe rusko-ukrajinská krize změní evropský energetický trh? Máme se připravit na další nárůst cen?
Rusko-ukrajinská krize je pokračováním situace, kterou zde máme od konce minulého roku. Eskalace vypadá na první pohled velmi tragicky. Na druhou stranu si musíme uvědomit, že k něčemu podobnému muselo dříve či později dojít. Aktuální situace na trhu s elektřinou vypadá nevesele. Trh s termínovanými kontrakty v podstatě přestal existovat. Aukce se spotovou a vnitrodenní elektřinou sice probíhají, avšak objemy jsou nízké a cena této spotové elektřiny se pohybuje kolem úrovní 200 EUR/MWh. Trh se tak vrátil cca o 20 let zpět.
Co se týče fyzikální stránky, situace není až tak brutální. Elektřina se dá stále vyrobit, pokud necháme naběhnout uhelné a jaderné zdroje, které jsme v celé Evropě v poslední době odstavili. Dá se i zlevnit, pokud na čas opustíme systém emisních povolenek. Čeká nás však zastropování a regulace cen na celoevropské úrovni. Doplatí na to nezávislí výrobci a dodavatelé energií.
Fyzické dodávky plynu z Ruska do Evropy zatím běží, stejně jako platby za ně. Je tedy v plné moci ruského dodavatele, zda toky zastaví, nebo ne. Pokud se tak stane, nevyhne se Evropa regulaci i v této oblasti. Proces však bude složitější než v případě elektřiny, jelikož bude nutno vyvažovat mezinárodní situaci na trhu s plynem s potřebami chemického průmyslu a cenami pro domácnosti.
Ať je situace jakkoliv zlá, platí známé: „Lepší hrozný konec, než hrůza bez konce.“
Pokud by Rusko odstřihlo Evropu od zemního plynu, jaká jiná odbytiště mu zbývají? Šlo by například o Čínu? Ta mimochodem podle agentury Bloomberg oznámila, že přestává nakupovat ruskou ropu.
Musíme si uvědomit, že plynová infrastruktura spojující Rusko a Evropu byla budována velmi dlouhou dobu a není možno ji ze dne na den přestavět. Obě oblasti se tak do značné míry drží v šachu. Plyn, který teče do Evropy, je možné zastavit, avšak jeho tok není možné rychle a levně přesměrovat. Navíc Rusko potřebuje doslova každé euro, které mu z těchto prodejů přiteče, což je důsledek finančních restrikcí, které na ně byly uvaleny. Může proto nastat velmi schizofrenní situace, kdy bude Ukrajina, podporovaná EU, bojovat s Rusy a zároveň od nich budou země EU kupovat zemní plyn, a tyto boje tak financovat. Nezanedbatelné je také riziko, že během bojů bude poškozena dopravní plynová infrastruktura.
Jak vůbec hodnotíš pozici Číny v současné krizi?
Pozice Číny je v tomto konfliktu spíše politická než ekonomická nebo finanční. Nechci se pouštět do politologických vod, jelikož nejsem odborník na tyto záležitosti. Rusko má část svých devizových rezerv v čínské měně. Z tohoto důvodu pomalu, ale jistě sklouzává do jejího ekonomického vlivu. Kdo tahá za delší konec, si dovedeme domyslet. Pro Rusy to není určitě příjemné.
Ruská centrální banka skokově zvýšila úrokové sazby. Spolu s ministerstvem financí dokonce „znárodnila“ 80 % příjmů ruských exportérů v zahraničních měnách. Budou mít podle tebe tato opatření na rubl alespoň stabilizující efekt?
Ruská centrální banka je v nezáviděníhodné situaci. Ruský rubl bude pravděpodobně dále oslabovat. Na zastavení trendu je nutná politická stabilita a chuť a možnost investorů nakupovat ruská aktiva, která zde očividně není. Na druhou stranu, Ruská centrální banka prokázala v minulosti dostatečnou obratnost se s podobnými situacemi vypořádat. „Turecký scénář“ bych proto neočekával.
Bude mít současná situace dopady na evropskou a českou měnovou politiku? A jaký je tvůj výhled kurzu koruny?
Jak už jsem předeslal v minulém rozhovoru, česká koruna je kráska mezi ošklivkami do doby, než dojde k politické eskalaci na Ukrajině. Tento negativní scénář se naplnil, a proto bych byl teď velmi obezřetný s jakýmikoliv optimistickými předpověďmi. Ze střednědobého hlediska je koruna díky tomuto vývoji velmi zranitelná. Na druhou stranu, ČNB má značné množství devizových rezerv, které může použít k intervenci. Domnívám se proto, že česká koruna bude dále mírně oslabovat a trh bude hledat svou novou stabilní úroveň na slabších hladinách. „Úroveň bolesti“ pro ČNB nenastane dříve než na úrovni 26,00 za euro.
Evropa je na pokraji válečného stavu a v takové době se úrokové sazby nezvedají. Předpokládám proto, že ECB se bude držet tohoto pravidla.
Dušan Vaškovic (Twitter: @Dusa_Vaskovic) část své kariéry prožil na finančních trzích, část na trzích s energiemi, zejména s elektřinou a plynem. Jeho poslední působení bylo jako CEO Energie č.s., dodavatele energií založeného Českou spořitelnou a posléze prodaného skupině Bohemia Energy. V současné době působí ve finanční skupině Roklen.
Disclaimer: Tento článek má pouze informativní charakter a neslouží jako investiční doporučení dle zákona č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu. Při zpracování tohoto článku autor vycházel z veřejně dostupných zdrojů. Za případné chyby v textu nebo v datech nenesou společnosti Roklen Holding a.s. ani Roklen360 a.s. zodpovědnost.