Vláda předložila poslancům přepracovaný státní rozpočet, je úspornější a má pomoci zkrotit inflaci

Protiinflační rozpočet

Nový návrh státního rozpočtu počítá s příjmy ve výši 1,613 bilionu korun, výdaji ve výši 1,893 bilionu korun, schodek tedy nově navrhuje ve výši 280 miliard korun oproti původním 376,6 miliardy, s nímž chtěla hospodařit předchozí vláda Andreje Babiše.

„Je to rozpočet, který je protiinflační, který výrazně snižuje další zadlužování státu a který je také realistický, protože poctivě ukazuje všechny příjmy a výdaje. Přitom se nám podařilo vyčlenit dostatek peněz na priority, které posouvají Českou republiku kupředu, a to aniž bychom se dotkli peněženek občanů tím, že bychom zvyšovali daně, a aniž bychom se dotkli kvality služeb, které stát poskytuje,“ charakterizoval přepracovaný návrh státního rozpočtu předseda vlády Petr Fiala. „Je potřeba si uvědomit, že předcházející vláda jen od roku 2019 zadlužila každého z občanů České republiky o dalších 90 000 korun, takže každý dluží 250 000 korun. Tomu nelze přihlížet, s tím musí odpovědná vláda něco dělat,“ upozornil.

Vládní koalice svým návrhem rozpočtu splnila předvolební slib najít úspory a snížit schodek pod 300 miliard. Úspory ve výdajích nakonec činí 77 miliard a schodek se podařilo stlačit výrazně pod třísetmiliardovou hranici, a to i díky zahrnutí dodatečných příjmů ve výši 62,2 miliardy, které byly vykalkulovány na základě aktualizované makroekonomické predikce. Díky tomu nový rozpočet ustojí i dodatečné výdaje, například 21 miliard korun na plánované mimořádné navýšení důchodů.

Úspory zejména v provozních výdajích státu

Jak vláda před volbami slíbila, zaměřila se především na úspory v provozních výdajích státu. V této položce se jednotlivým rezortům podařilo dosáhnout snížení nákladů o 13 miliard korun. Dalších 15 miliard korun navrhli ministři a ministryně uspořit v kapitálových výdajích tím, že zrevidovali plánované investice a vyřadili z nich ty projekty, které v roce 2022 nebude možné vzhledem ke stavu jejich přípravy zrealizovat.

„Například u investic na výstavbu nové dopravní infrastruktury jsme neškrtli ani korunu,“ ujistil předseda vlády. Investice, kterých se úspory dotkly, nebudou podle ujištění premiéra Fialy zrušeny, ale pouze odloženy do té doby, než bude možné je skutečně realizovat. To se týká například záměru Ministerstva obrany nakoupit pro Armádu ČR nová bojová vozidla pěchoty za 5,4 miliardy korun. I tak činí plánované výdaje na investice 203 miliard korun, což je o 14 miliard více, než kolik bylo v návrhu rozpočtu na rok 2021, a o 26 miliard více, než kolik se podařilo státu v loňském roce ve skutečnosti proinvestovat.

Návrh rozpočtu zohledňuje vládní priority

Návrh rozpočtu i přes zapracované úspory zohledňuje všechny vládní priority. Kabinet například vyčlenil dostatek peněz na školství, aby mohl dodržet závazek udržet hladinu platů pedagogických pracovníků v regionálním školství na 130 procentech průměrné mzdy. Oproti rozpočtu na loňský rok se podařilo se i navýšit výdaje na platy státních zaměstnanců o 13,7 miliardy korun, přičemž vláda zvýšila platy těm profesím, které se ocitly v první linii boje proti pandemii nemoci covid-19 – zdravotníkům, zaměstnancům v sociálních službách, policistům, hasičům a vojákům.

„Neděláme žádné bezhlavé nebo hloupé škrty, neomezujeme investice. Děláme to, co jsme slíbili: Šetříme na provozu státu a na výdajích, které občanům lepší služby nepřinášejí. Ale na rozdíl od předcházející vlády si vážíme peněz, které občané ze svých daní platí. Tyto peníze nechceme rozhazovat, ale chceme s nimi rozumně a odpovědně hospodařit, a tak jsme také sestavili a schválili tento rozpočet,“ shrnul premiér Fiala.

Nové výdaje

• Valorizace důchodů + 21 mld. Kč
• Inflace a dopad na státní dluh s ohledem na obezřetnost + 5 mld. Kč
• Příspěvek na bydlení (řešení rostoucích cen energií) + 3 mld. Kč
• Kompenzace podnikatelům za covid-19 + 3 mld. Kč
• Vyšší odvody do EU + 2 mld. Kč
• Dofinancování soukromých a církevních škol + 850 milionů
• Předsednictví EU + 400 milionů (1,7 mld. Kč celkem)

Vláda v novém rozpočtu kromě zvýšení mandatorních výdajů na důchody počítá také s nárůstem objemu peněz na příspěvky na bydlení, kterými chce sociálně slabším občanům kompenzovat rostoucí výdaje na energie, o tři miliardy korun, se stejnou částkou počítá na kompenzace pro podnikatele, kteří byli v závěru roku postiženi protiepidemickými opatřeními Ministerstva zdravotnictví, zvýší i plánované výdaje na dofinancování soukromých a církevních škol či výdaje na české předsednictví Evropské unii tak, aby se s tímto úkolem Česká republika mohla se ctí vyrovnat.