Tlak na liberalizaci výroby alkoholu v Thajsku je šancí pro české vývozce
Ilustrační foto Shutterstock
Domácímu trhu s alkoholem dominuje několik málo hráčů, v případě produkce piva pak dvě hlavní skupiny Boon Rawd (Singha, Leo) a Thai Bev (Chang). Sílí volání po liberalizaci především s cílem otevřít cestu pro místní malé a střední producenty. Tyto snahy vždy narazily na odpor silných hráčů, v poslední době se ale objevují signály, že zastánci liberalizace získávají podporu i na parlamentní půdě, a to dokonce napříč politickým spektrem. Dává to naději na otevření sektoru a vznik nových výrobců. Takový krok by samozřejmě byl dobrou zprávou a příležitostí i pro české výrobce a dodavatele technologických zařízení, především minipivovarů a destilačních zařízení. Ti se již mohou v regionu pochlubit řadou úspěchů, ale v Thajsku jim reference stále bohužel chybějí. Podobně jsou na tom ale i další přední výrobci, snad s výjimkou čínských.
Současná legislativa požaduje v případě velkých průmyslových pivovarů roční výstav o objemu alespoň 100 tisíc hl a minimální investici ve výši 10 mil. bahtů (asi 6,6 mil. Kč). Druhý požadavek přitom platí i pro restaurační minipivovary, navíc s podmínkou prodeje v místě. Minimální výstav je pak tisíc hl/rok.
Obliba řemeslných piv roste
Přes tyto ne zcela příznivé podmínky je na thajském trhu asi 80, podle některých zdrojů až 100 značek řemeslných piv. Některé z nich ale omezení obcházejí výrobou v jiných zemích a následným dovozem do Thajska. Zázemím pro tento model jsou například Kambodža, Vietnam nebo Tchaj-wan, přičemž země ASEAN mají komparativní výhodu díky dohodě o volném obchodu v rámci tohoto uskupení.
Zatímco tradiční výroba piva, hlavně ležáků v posledních letech nevykazovala výraznou dynamiku růstu, segment řemeslných piv naopak rostl 40-50 % tempem. Ovšem z minimálního základu. Z trhu o hodnotě asi 180 mld. bahtů (asi 120 mld. Kč) představovala „craftová“ piva jen 0,5-1 %. Tradiční ležákové značky hlavních výrobců pak 95 % a prémiové 4-5 %. Pro řemeslná piva a minipivovary hovoří i dobrá image domácích výrobků a vysoká spotřeba piva mimo domácnosti (skoro 40 %).
V případě výroby lihovin se hovoří až o 3 tisících výrobců, vesměs menších a komunitního typu. Obecně se volá po zjednodušení procedury povolování a udělování licencí, stejně jako o snížení minimální kapacity ze současných 30 tisíc litrů/rok a povinnosti mít technologie schopné dosáhnout hranice alkoholu v objemových procentech na úrovni 99,5 %.
Jedna provincie, jedno pivo
Liberalizační snahy zde byly již v minulosti, ačkoliv se tak výrazně do skutečného uvolnění nepromítly. Současná vlna je jiná v tom, že v její prospěch může nahrát pandemie koronaviru, respektive potřeba řešit její sociálně-ekonomické dopady. Ta nutí hledat cesty k posílení možností obnovy a hospodářského růstu i v zemědělských oblastech a na úrovni komunit. Právě rozvoj malých a středních podniků a odvětví, které využívají místní produkci a mají potenciál vytvářet příjmy, má být jednou z cest. V oblasti pivovarnictví – a podobně i výroby dalších alkoholických nápojů – by stimulem mohl být i opětovný návrat cestovního ruchu a domácí volání po programu OPOB (One Province, One Beer) jako „pivní“ podobě modelu OTOP (One Tambon, One Product), jehož prostřednictvím vláda podporuje a propaguje výrobce na úrovni místních samospráv.
Jakkoliv cesta k otevření thajského trhu ještě není u konce, objevuje se zde potenciál, na jehož rozvoji lze začít pracovat již nyní. Kromě tradičních kanálů s využitím služeb Velvyslanectví ČR nebo kanceláře CzechTrade v Bangkoku se nově nabízí i projekt PROPEA využívající služeb konzultantské společnosti Czech Business Center. Výhledově lze zvážit i účast na veletrhu THAIFEX-Anuga Asia, který v Thajsku platí za referenční.
Marek Libřický, velvyslanec, Velvyslanectví ČR v Bangkoku
Moderní ekonomická diplomacie
Moderní ekonomická diplomacie je časopis, který vydává Ministerstvo zahraničních věcí ČR a který je určen především pro české exportéry. Jedná se o dvouměsíčník, ve kterém vývozní firmy najdou praktické informace o exportních trzích, o službách které jim nabízí Ministerstvo zahraničních věcí a síť ambasád spolu se zahraničními kancelářemi českých státních agentur a institucí. Čtenářům přináší také informace o našich seminářích a podnikatelských misích, o možnosti zapojení se do B2B aktivit České rozvojové agentury a financování exportu. Obsahuje také články, komentáře, analýzy a rozhovory o trendech v oblasti světové ekonomiky, perspektivních exportních oborech a úspěšných českých exportérech.
Poslední zprávy z rubriky Ze světa:
Přečtěte si také:
Příbuzné stránky
- Alkohol - kalkulačka on-line
- Převody jednotek tlaku
- Jaký je dnes státní svátek?
- Jaký je dnes mezinárodní den?
- Stravenky a mzda 2020 - Jsou pro vás stravenky výhodnější než zvýšení mzdy?
- Výpočet důchodu - Jak vysoký budete mít důchod?
- Daňová přiznání - daňový kalendář 2021, kdy a co je potřeba udělat?
- 2025 - Rok 2025. Co nového bude v roce 2025 ve financích?
- Měřítko - měřítko mapy. Co znamená měřítko na mapě a kolik kilometrů v reálu je jeden centimetr na mapě
- Kurzy ČNB - Kurzovní lístek České Národní Banky
- Kurzovní lístek Česká spořitelna, Kurzovní lístky bank
- Podnikání v České republice
Prezentace
28.01.2025 České firmy stále častěji místo banky…
24.01.2025 Samsung ukázal svůj nejlepší telefon.
22.01.2025 5 tipů, jak proměnit interiér pomocí…
Okénko investora
Mgr. Timur Barotov, BHS
Čínský AI start-up drtí americkou konkurenci, akcie se propadají
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Po měsících poklesů přišel růst: Co stojí za prudkým růstem cen kukuřice?
Ole Hansen, Saxo Bank
Zlato a stříbro zaznamenávají nové zisky s nástupem éry Trump 2.0
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Ali Daylami, BITmarkets
Petr Lajsek, Purple Trading
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
ČNB patří mezi pět největších kupců zlata mezi centrálními bankami
Miroslav Novák, AKCENTA