Víkendář: Co (ne)funguje, když nastanou tenze ve výrobních vertikálách
Již od počátku pandemie se hovoří o tom, jak vývoj v globálních výrobních vertikálách ovlivňuje celou světovou ekonomiku. Jak ale mohou firmy vlastně omezit dopad možných problémů v těchto řetězcích? Na tuto otázku se na stránkách VoxEU pokouší odpovědět Raphaël Lafrogne-Joussier, Julien Martin a Isabelle Mejean, kteří analyzovali data z Francie, na jejichž základě odvozují, co v případě zmíněných problémů funguje více a co méně.
Ekonomové jsou si již dlouho vědomi toho, jak mohou globální výrobní řetězce šířit šoky v celé světové ekonomice. Zmínění ekonomové se zaměřují zejména na zvýšení odolnosti těchto vertikál pomocí dvou nástrojů. Prvním z nich je geografická diverzifikace vstupů, která by mohla snižovat rizika spojená s jejich dodávkami. Druhým nástrojem může být změna v přístupu k zásobám.
Vývoj v Číně na počátku roku 2020 a následný vývoj ve světové ekonomice včetně Francie přitom představuje vhodný přirozený experiment, který ukazuje, jak narušení výrobního řetězce v jednom jeho bodě ovlivní jeho zbylé části. Hovoříme totiž o období, kdy byla výroba uzavřena pouze v Číně, zatímco zbytku světové ekonomiky se pandemie ještě netýkala.
U francouzských firem ekonomové zkoumali jejich výsledky a chování na straně těch, které z Číny nedováží, a pak u skupiny, která své vstupy z této země importuje. Této druhé skupině klesly tržby a exporty, ale podle dat se tak nestalo u těch společností, které měly relativně vyšší zásoby. Jejich výsledky byly po čínském šoku zhruba stejné jako výsledky firem, které na čínskou produkci nijak navázány nebyly.
Teoreticky by podobně pozitivně mohla fungovat geografická diverzifikace na straně vstupů. Diverzifikovanější společnosti by totiž měly v okamžiku problémů s dodávkami z Číny nahrazovat tyto vstupy odjinud. Jenže jak bylo uvedeno, v případě francouzských firem byly výsledky po čínském šoku podobné jak na straně diverzifikovaných, tak na straně nediverzifikovaných společností. Jak si to vysvětlit?
Ekonomové míní, že velkou roli tu může hrát rozdílná specifikace vstupů. Jinak řečeno, existuje jen malá míra nahraditelnosti konkrétního vstupu od jednoho dodavatele vstupem od dodavatele jiného. Tuto tezi podporují data v tom smyslu, že u homogenních výrobků se nahraditelnost zdá být vyšší.
Na závěr ekonomové poukazují na předchozí růst popularity just in time systémů, které snižují objem zásob ve společnostech na minimum. S ohledem na existenci nabídkových šoků a nízkou míru nahraditelnosti vstupů by ale vlády podle ekonomů mohly zvážit nástroje, které by firmy motivovaly k držení vyššího množství zásob. A to zejména u odvětví s výrobou kriticky potřebného zboží.
Zdroj: VoxEU
Patria.cz je investiční portál společnosti Patria Finance a.s. s real-time daty zaměřený na domácí a zahraniční kapitálové trhy. Poskytujeme online informace a analytickou podporu z oblasti financí, makroekonomiky a investic. Samozřejmostí jsou také aktuální investiční tipy a dlouhodobá investiční doporučení. Akcie, měny, komodity, investice, doporučení - vše přehledně na jednom místě.
Poslední zprávy z rubriky Investice:
Přečtěte si také:
Prezentace
14.11.2024 Dosáhne Bitcoin 100 000 USD do konce roku?
13.11.2024 Jaké je hlavní využití ekonomického kalendáře?
Okénko investora
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Petr Lajsek, Purple Trading
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
S návratem Donalda Trumpa zlato prudce klesá. Trhy zachvátila pozitivní nálada
Miroslav Novák, AKCENTA
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Starbucks v červených číslech: Přinese vize nového generálního ředitele oživení?
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Portfolio 60/40: Nadčasová strategie pro dlouhodobé investory
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?