Chov hospodářských zvířat v Jihomoravském kraji v roce 2021

Ke konci roku 2021 byly v Jihomoravském kraji zredukovány stavy drůbeže i prasat, chovy skotu zůstaly v rozsahu roku 2020. Meziroční nárůst o 8,4 % zaznamenala výroba jatečných prasat, výroba jatečného skotu vzrostla o 6,6 % a jatečné drůbeže o 1,4 %. Výroba mléka byla v roce 2021 proti roku 2020 vyšší o 1,5 %, produkce konzumních vajec zaznamenala meziroční propad o 7,3 %.

Chov drůbeže

Stavy drůbeže v Jihomoravském kraji k poslednímu dni v roce 2021 představovaly 2 817,9 tis. kusů, což je o 1 523,9 tis. kusů méně než na konci roku 2020. V mezikrajském porovnání se tak Jihomoravský kraj v rozsahu chovu drůbeže posunul z druhého nejvyššího místa, kde se umístil v roce 2020, na místo čtvrté za Středočeský kraj vč. hlavního města Prahy, Pardubický a Plzeňský kraj. Podíl chovu drůbeže v Jihomoravském kraji na republikovém celku se propadl z 18,9 % v roce 2020 na loňských 10,9 %. Podíl nosnic na celkovém počtu drůbeže k poslednímu dni loňského roku představoval 18,4 % s nárůstem o 10,2 procentního bodu proti roku 2020.

Průměrné stavy nosnic v Jihomoravském kraji v roce 2021 představovaly 433,0 tis. kusů a proti roku 2020 je to o 29,6 tis. kusů méně. Tato skutečnost se promítla do produkce konzumních vajec, která se meziročně propadla z 146,5 mil. kusů v roce 2020 na 135,8 mil. kusů v loňském roce. Celková snáška konzumních vajec v České republice, která v roce 2021 představovala 1 735,1 mil. kusů, zaznamenala meziroční nárůst o 7,9 %. Nejvyšší propad počtu vyprodukovaných vajec oproti roku 2020 vykázal Pardubický kraj (31,2 mil. kusů), přesto zůstal jejich největším producentem s více jak čtvrtinovým podílem na republikovém celku.

Tab. 1 Výsledky chovu drůbeže v Jihomoravském kraji
Tab. 1 Výsledky chovu drůbeže v Jihomoravském kraji

Graf 1 Výroba jatečné drůbeže a stavy drůbeže podle krajů
Graf 1 Výroba jatečné drůbeže a stavy drůbeže podle krajů V mezikrajském porovnání se průměrná snáška konzumních vajec připadající na nosnici v roce 2021 pohybovala od 193,3 kusu v Kraji Vysočina do 319,5 kusu ve Středočeském kraji vč. hlavního města Prahy. V Jihomoravském kraji byla hodnota tohoto ukazatele 313,6 kusu, což je mezi kraji čtvrtý nejvyšší počet.

Jihomoravský kraj byl v roce 2021 největším producentem jatečné drůbeže v České republice. Vyrobilo se zde 55,5 tis. tun jatečné drůbeže v živé hmotnosti, a to je více jak pětina republikového celku. Výroba jatečné drůbeže v České republice v loňském roce dosáhla 257,3 tis. tun s propadem proti roku 2020 o 0,8 %. Nejvyšší meziroční snížení o 22,4 % vykázal Jihočeský kraj, kde výroba poklesla o 7,2 tis. tun na 25,0 tis. tun.

Chov prasat

V Jihomoravském kraji se ke konci sledovaného období snížily chovy prasat ze 129,6 tis. kusů v roce 2020 na 115,9 tis. kusů v roce 2021. Na propadu se podílely všechny sledované skupiny prasat podle účelu chovu. Největší podíl na celkovém úbytku, a to 60,4 %, vytvořila kategorie mladých prasat. V mezikrajském porovnání podle velikosti chovů prasat se Jihomoravský kraj zařadil na čtvrtou nejvyšší příčku, a to za kraj Středočeský včetně hlavního města Prahy, Kraj Vysočina a Pardubický kraj. Ke konci roku 2021 se stavy prasat snížily ve všech krajích s výjimkou Pardubického kraje a Středočeského vč. hlavního města Prahy.

V roce 2021 v Jihomoravském kraji představovaly průměrné stavy prasnic 7,2 tis. kusů s meziročním snížením o 4,3 %. Počet narozených selat se v Jihomoravském kraji propadl z 236,7 tis. kusů v roce 2020 na 221,1 tis. kusů v roce 2021. Počet narozených selat připadající na jednu prasnici činil 30,7 – hodnota tohoto ukazatele v krajích České republiky se pohybovala od 13,1 v Karlovarském kraji do 34,4 v Pardubickém kraji. Nejnižší podíl uhynulých selat z počtu narozených v krajích České republiky vykázal Olomoucký kraj, a to 7,0 %, opak zaznamenal Liberecký kraj (15,9 %); Jihomoravský kraj uvádí 10,6 %. Loni bylo v Jihomoravském kraji odchováno 197,7 tis. selat, čímž skutečnost roku 2020 byla naplněna pouze z 92,9 %. Počet odchovaných selat na prasnici představoval 27,5 selete, republikový průměr činí 28,8 selete.

Výroba jatečných prasat v živé hmotnosti v Jihomoravském kraji, která v roce 2021 představovala 29,7 tis. tun, vzrostla proti roku 2020 o 2,3 tis. tun. Největším producentem jatečných prasat v České republice je Středočeský kraj vč. hlavního města Prahy s podílem na republikovém celku 22,1 %. Těsně za něj se s podílem 21,3 % zařadil Kraj Vysočina; Jihomoravský kraj tvoří desetinu republikového celku.

Tab. 2 Výsledky chovu prasat v Jihomoravském kraji
Tab. 2 Výsledky chovu prasat v Jihomoravském kraji

Graf 2 Výroba jatečných prasat a stavy prasat podle krajů
Graf 2 Výroba jatečných prasat a stavy prasat podle krajů

Chov skotu

Počty skotu v Jihomoravském kraji k poslednímu dni v roce 2021 dosáhly 63,4 tis. kusů. Ve struktuře podle věkových kategorií skotu tvoří největší část skot starší 2 let (43,3 %), skot od 1 roku do 2 let se na celku podílí necelou čtvrtinou, skot do 6 měsíců 17,5 % a skot ve věkové kategorii nad 6 měsíců a do 1 roku 15,9 %.

Tab. 3 Výsledky chovu skotu v Jihomoravském kraji
Tab. 3 Výsledky chovu skotu v Jihomoravském kraji

Průměrné stavy krav v Jihomoravském kraji v roce 2021 představovaly 25,3 tis. kusů. Mléka se loni vyrobilo 194,9 mil. litrů, a to je o 2,9 mil. litrů více ve srovnání s rokem 2020. Průměrná denní dojivost v roce 2021 se v mezikrajském porovnání pohybovala od 19,60 litru v Karlovarském kraji do 25,98 litru ve Zlínském kraji. V Jihomoravském kraji hodnota tohoto ukazatele činila 25,36 litru, což je o 0,56 litru více v porovnání s rokem 2020 a o 0,93 litru více proti republikovému průměru.

V průběhu roku 2021 se v Jihomoravském kraji narodilo 26,1 tis. telat, na sto krav tak připadá 103,4 narozených telat. Počet uhynulých telat do 3 měsíců od narození v Jihomoravském kraji činil 1,4 tis. kusů. Procento úhynu telat z počtu narozených tak představuje 5,3, a to je o 0,2 procentního bodu méně proti roku 2020. Loni na sto krav připadlo 97,8 odchovaného telete, což je v mezikrajském porovnání druhá nejvyšší hodnota.

V Jihomoravském kraji bylo v roce 2021 vyrobeno 9,5 tis. tun jatečného skotu v živé hmotnosti s meziročním nárůstem o 6,6 %. Toto navýšení o 582 tun je mezi kraji druhé nejvyšší. Produkce jatečného skotu v Jihomoravském kraji představuje 5,7 % republikového celku; největší producent mezi kraji, Kraj Vysočina s výrobou 26,0 tis. tun, tvoří 15,8 %.

Graf 3 Výroba jatečného skotu a výroba mléka podle krajů
Graf 3 Výroba jatečného skotu a výroba mléka podle krajů