ČNB zvedla základní sazbu na 4,50 %, nejvýše od 2002. Inflace bude letos 8,5 %, odhaduje nová prognóza

Česká národní banka dnes v souladu s očekáváním zvýšila základní úrokovou sazbu o o 75 bazických bodů na 4,50 procenta, což je nejvyšší úroveň od roku 2002. Představila také novou makroekonomickou prognózu, která zvýšila odhad inflace v letošním roce na 8,5 procenta. Podle guvernéra Jiřího Rusnoka bude inflace kulminovat v letošním prvním pololetí, v prvních měsících tohoto roku přesáhne i 9 procent.

ČNB se svou agresivní politikou snaží ukotvit inflační očekávání a zkrotit inflaci, která v meziročním vyjádření v prosinci v Česku dosáhla 13letého maxima 6,6 procenta, tedy vysoko nad 2procentním cílem ČNB. Do blízkosti tohoto cíle se inflace sníží na horizontu měnové politiky v prvním pololetí 2023, uvedl dnes Rusnok. Od června 2021 vyneslo tažení centrální banky proti inflaci základní sazbu výše o čtyři a čtvrt procentního bodu.

Pro dnešní zvýšení o 75 bazických bodů hlasovalo pět členů bankovní rady, dva byli pro ponechází základní sazby na 3,75 procenta. Současně dnes ČNB rozhodla o zvýšení diskontní sazby ve stejném rozsahu na 3,50 % a lombardní sazby na 5,50 %.

S novou prognózou, o kterou se dnešní rozhodnutí bankovní rady opírá, je konzistentní "výrazný nárůst tržních úrokových sazeb následovaný jejich posupným poklesem od druhé poloviny letošního roku". ČNB v ní také snížila odhad letošního růstu reálného HDP na 3,0 procenta a v roce 2023 na 3,4 procenta. Výhled kurzu koruny k euru upravila na 24,1 z 24,2 za euro v předešlé prognóze. Rizika prognózy jsou ale značná a v souhrnu mírně proinflační. Nejistotou je pak třeba mírě přecenění zboží a služeb letos v lednu.

Pokud by se podle Rusnoka nicméně naplnily všechny předpoklady prognózy, neměla by už vznikat další potřeba zpřísňování měnové politiky prostřednictvím sazeb. Je zde ale řada rizik, která očekávaný vývoj mohou ohrozit. Jsou to například výsledky inflace za leden, které budou k dispozici 4. února, nebo kroky dalších centrálních bank. Existuje tudíž jistá pravděpodobnost, že situace bude vyžadovat ještě další kroky ve směru zpřísnění. Jejich odhad by byl dnes ale "čirou spekulací", uvedl Rusnok.

Česká koruna dopoledne k euru posilovala, kurz sestoupil k 24,11 za euro a fluktuoval v blízkosti nejsilnějších hodnot za posledních deset let. Po skončení tiskové konference koruna oslabovala na 24,335 za euro.

Vývoj kurzu české koruny k euru za poslední tři dny:

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.

Hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler ve svém komentáři připomněl, že podle náznaků ČNB mohou sazby v příštích měsících ještě růst a dostat se k hranici 5 procent. "Na takto vysoké úrovni však pravděpodobně nezůstanou dlouho, v druhé polovině letošního roku může začít ČNB zvažovat již jejich postupné snížení," uvedl také. Hypoteční sazby budou podle něj postupně směřovat k 5,5 procenta, objem hypoték po loňském rekordu propadne o desítky procent. "V letošním roce je zřejmé, že zájem o hypotéky z důvodu vyšší úrokových sazeb, zpřísněných pravidel ČNB, a nadstandardně vysokým cenám nemovitostí propadne a meziroční pokles se bude pohybovat v desítkách procent," uvedl Seidler.