Británie a vir - Nechá to na lidech - rozhovor velvyslankyně Chatardové pro Lidové noviny

Do Británie jste přijela v době, kdy sociální sítě a média plnily fotky prázdných regálů v britských obchodech. Už se naplnily?
Žádné větší problémy jsem nezaznamenala. Občas není v konkrétním obchodě některý druh zboží, ale je možné ho najít v jiném. Celkově jsem se nesetkala s tím, že by byly prázdné regály. Vše se samozřejmě nevyřešilo hned, protože pracovníci v některých profesích chybí, ale v Londýně, alespoň z mé zkušenosti, nic dramatického.

Jak s odstupem času vnímají Britové brexit? Z hlediska obchodní výměny podle Anglické centrální banky to není zrovna hitparáda. Export Německa, France, dokonce Itálie a Španělska je rychlejší. Co na to Britové?
Vzhledem k tomu, že výsledek referenda v roce 2016 byl poměrně těsný, tak je určitá nespokojenost přirozená a odráží se v některých průzkumech veřejného mínění. Nicméně se domnívám, že většina obyvatel již brexit přijala jako fakt. Je obtížné hodnotit první skutečně pobrexitový rok. Kvúli pandemii nešlo o normální rok a nelze jednoznačně oddělit, co přičíst na vrub brexitu a co pandemii. Příkladem může být právě nedostatek řidičů, který na podzim způsobil v určitých místech výpadek v zásobování pohonnými hmotami. Je pravdou, že pandemie na britskou ekonomiku silně založenou na službách, které tvoří 80 procent HDP, dopadla dost silně. Dluh veřejných financí se poprvé od 60. let přiblížil sto procentům HDP. Očekává se, že britská ekonomika by se na úroveň před pandemií mohla vrátit do konce roku 2022.
Je nicméně příliš brzy na posuzování dlouhodobějších dopadů na britský obchod. Už v červnu 2020 představil premiér Johnson finanční balík pro obnovu Británie po pandemii s názvem New Deal for Britain, která se nese v duchu investic do vzdělávání, výzkumu, inovací a do infrastruktury. Ambicí je transformace Británie do vědecké supervelmoci.

Brexit zkomplikoval i zdražil obchod s Evropskou unií. Zvyknout si musely i české firmy. Máte už nějaké signály, že by konec přechodného období a zavedení úplných celních kontrol pro dovoz veškerého zboží do Británie od letošního roku činil některým českým exportérům problémy?
Přestože přechodné období skončilo 31.12. 2020, velká změna pro dopravce a vývozce přišla až s nástupem letošního roku, kdy Británie zavedla úplné celní kontroly zboží a již nelze odkládat podání dovozních prohlášení, což bylo v průběhu roku 2021 ještě možné. Změna je to velmi podstatná a obchod je zatížen větší administrativou. Naše dovozce jsme však intenzivně informovali s předstihem, zatím jsme nezaznamenali větší problémy. Firmy, které již měly zkušenosti s obchodem mimo EU, se většinou s novými podmínkami vypořádaly lépe, protože měly zkušenosti s celními deklaracemi. Na některé menší firmy, zejména e-shopy, to dopadlo tvrději, zvažují, zda se jim zakázky do UK vyplatí. Pořád však platí, že pro Česko je Spojené království jedním z nejdůležitějších trhů, je stále zemí s mnoha obchodními příležitostmi, české výrobky a řešení zde mají velmi dobrou pověst. Navíc UK patří mezi TOP10 investorů v ČR, zároveň rostou i české investice v UK.

Evropa nyní čelí mohutné omikronové vlně a zavádí se všelijaká opatření. Jak je na tom Británie?
Především bych ráda upozornila, že platí jiná pravidla v Anglii, Skotsku, Walesu a Severním Irsku. Pokud sem chcete cestovat, tak doporučuji sledovat naše webové stránky. Určitě jste zaznamenali rozvířenou debatu v prosinci v britském parlamentu, kde se mluvilo o přijímání nových restrikcí. Velmi napjaté to bylo v souvislosti s covidovými pasy. Proti hlasovalo větší množství konzervativních poslanců a nakonec opatření prošla díky podpoře opozice. K lepšímu pochopení této reakce je třeba si uvědomit, že v Británii se hodně debat odehrává na úrovni individuálních svobod: Britové dodnes nemají občanské průkazy a jakákoliv omezení, covid pasy a další jsou vždy částečně kontroverzní.

Otřásá to pozicí premiéra Borise Johnsona?
Premiér teď hodně vsadil na masivní očkovací kampaň zejména posilující dávkou a celkově na vysokou proočkovanost. Proočkování první dávkou přesahuje nyní devadesát procent populace nad 12 let, druhou dávku už má přes 80 procent Britů a třetí přes 60 procent. Vývoj politické popularity jak strany, tak jejího lídra, bude záležet na celé řadě okolností. Zrovna teď je v parlamentu diskuse velmi živá. Do řádných voleb v květnu 2024 je ještě dlouhá doba a těžko předvídat.

Premiér Johnson by měl přijít s plánem „Žít s covidem“. Co to bude znamenat? Znamená to, že vláda nepočítá se zaváděním dalších opatření v Anglii, naopak dochází k jejich postupnému uvolňování, např. od 26.1. bude zrušena povinnost prokazovat se covidovými pasy či nosit roušky v uzavřených prostorách a v dopravě. Sází se na osobní zodpovědnost každého. Panuje lehký optimismus, že by omikron nemusel být tak katastrofický z hlediska četnosti vážných případů.

Britsky tisk zmiňuje v souvislosti s premiérem, že jde o kouzelníka na politické scéně, kterému ale docházejí jeho triky. Inflace roste, ceny energií jakbysmet. Jak si s tím chce vláda poradit?
V Británii skutečně strmě rostou ceny energií. Velkoobchodní ceny plynu se od ledna do září zvýšily o 250 procent. Spotřebitelé jsou díky regulaci chráněni před náhlým zvýšením prostřednictvím cenového stropu. Ten však bude upraven od dubna. Odborníci varovali, že by mohlo dojít ke zvýšení cen na domácnost až o sedm set liber za rok. Ve hře je několik scénářů podpory – od jednorázových grantů, přes odpuštění DPH až po odložení navýšení příspěvku na národní pojištění.

Kromě ekonomiky se brexit dotkl i zahraničních studentů. Zaznamenali britské univerzity jejich pokles?
Podle informací z Delegace EU ve Velké Británii způsobil brexit pokles objemu zahraničních studentů z EU o 30 až 40 procent. V důsledku brexitu byly ukončeny studijní programy Erasmus a Erasmus+, které zajišťovaly oběma směry výměnu studentů. Další příčinou celkového poklesu je fakt, že se studentům z EU na některých vysokých školách až ztrojnásobilo školné, přišli i o možnost vzít si v Británii studentskou půjčku a navíc potřebují studentská víza. Některé britské univerzity mají ale stále zájem o studenty z EU. Ve snaze udržet jejich počty zavedlo několik britských univerzit automaticky udělovaná stipendia pro EU studenty, která školné sníží na částku, kterou platí studenti domácí. Není to ale dlouhodobé řešení. Některé univerzity ve Walesu a Skotsku jednají se svými partnerskými univerzitami v jednotlivých státech EU o nové formě výměnných pobytů včetně sníženého školného. Přitom využívají toho, že tyto země mají v rámci Velké Británie vlastní školskou politiku.

Byť Británie není členem EU, v evropské politice má stále pevné místo. Jak se dívá na zejména Francií podporovanou iniciativu vedoucí k posílení evropské integrace v oblasti obrany?
Británie jako evropský bezpečnostní aktér začíná naplňovat vizi Globální Británie. Své cíle britská vláda definovala na jaře 2021. Tyto cíle přesahují horizont spolupráce s Evropou, avšak uvádí, že euroatlantický region zůstane rozhodujícím pro bezpečnost Spojeného království. Británie se zavázala, že bude největším přispěvatelem v oblasti euroatlantické bezpečnosti do roku 2030. Velmi významně se angažuje v rámci NATO, přispívá více než dvě procenta HDP na obranu, je zapojena v rámci posílené přítomnosti NATO v Pobaltí. Budoucnost ukáže, jakým směrem se Británie společně s EU vydá. Je nyní mimo struktury EU a nezapojuje se do formální spolupráce v oblasti Společné zahraniční a bezpečnostní politiky. Buduje síť bezpečnostních a obranných partnerství s like-minded zeměmi s cílem čelit vyvíjejícím se bezpečnostním hrozbám, které ovlivňují evropský kontinent. Ten koneckonců i nadále zůstává přímým sousedstvím Spojeného království.

Další evropská agenda – Green Deal. Jaky je britský postoj?
Británie přijala závazek se do roku 2050 stát uhlíkově neutrální zemí a pandemii využila k „nastartování“ zelené revoluce, mnohé podpůrné programy byly vázány na zelené inovace. Po brexitu si přijala vlastní „Green Deal“ – Desetibodový zelený plán, který mimo jiné od roku 2030 zakazuje prodej nových aut se spalovacími motory. Hodně úsilí a financí jde i do jádra – Británie dostavuje blok jaderné elektrárny, konsorcium vedené Rolls Roycem vyvíjí malé modulární jaderné reaktory, zároveň se hodně investuje do vývoje a výstavby úložišť energie. Ve velkém se také staví off-shorové větrné elektrárny na severu země. Důležitost zelené politiky a uhlíkové neutrality ukazuje i pořádání klimatické konference OSN v listopadu 2021 v Glasgow.

Letos čekají Brity oslavy 70 let kralování Alžběty II. Kdy oslavy vyvrcholí a co by vzdálenému pozorovateli z Česka nemělo uniknout?

Královna Alžběta II. oslaví 6. února 70 let na britském trůnu a je nejdéle vládnoucím britským panovníkem – druhá v pořadí je její pra-pra-prababička královna Viktorie, která na trůně byla téměř 64 let. Mimochodem, četla jsem, že pokud by královna Alžběta II. zůstala na trůně do léta 2024, byla by nejdéle vládnoucím panovníkem v Evropě všech časů, předstihla by i Ludvíka XIV.

Oslavy vyvrcholí 2. až 5. června, na tyto dny bude vyhlášen speciální 4-denní sváteční prodloužený víkend. Kromě tradiční vojenské přehlídky a koncertů Británie toto výročí oslaví kulinářskou soutěží, zapálením pochodní ve městech napříč celým britským Commonwealthem a hromadnou výsadbou nových stromů jako symbolem boje proti klimatické změně. I my se zapojíme a zasadíme strom na české rezidenci. Cílem kulinářské soutěže je nalezení nového pudingu věnovaného královně, který by se měl stát tradiční britskou pochoutkou a který by si užívaly celé generace Britů, podobně jako například oblíbený „Victoria Sponge“, tedy „Viktoriin piškotový dort“, pojmenovaný po královně Viktorii.
Ve čtvrtek 2. června se také v Londýně uskuteční vojenská přehlídka, do které se zapojí více než 1200 vojáků, v sobotu 4. června si pak veřejnost bude moci užít živý koncert nazvaný „BBC Platinum Party at the Palace“, tedy „BBC platinová party v paláci“, na které vystoupí ty největší hvězdy britského hudebního nebe. Kromě toho se očekává dalších více než 200 000 lokálních oslav pořádaných napříč Anglií, Walesem, Skotskem a Severním Irskem.