Zemědělský a vinařský sektor v Arménii – příležitost pro české firmy

31.01.2022 / 13:40 | Aktualizováno: 31.01.2022 / 13:54

Arménie plánuje značné investice do rozvoje zemědělství a potravinářství. Zemědělství zaměstnává třetinu obyvatelstva a je jedním z klíčových sektorů arménské ekonomiky. Řada zemědělských a potravinářských technologií, které by pomohly zvýšit efektivitu a výnosy či zlepšit kvalitu a bezpečnost potravin, zde však není dostupná, což představuje příležitost pro české firmy. Perspektivním odvětvím pro investice je rovněž vinařství.

Zemědělství nadále představuje jeden z klíčových sektorů arménské ekonomiky, pracuje v něm 36,3 % ekonomicky aktivního obyvatelstva a produkuje přibližně 12 % celkového HDP Arménie. Zemědělský a potravinářský průmysl se přitom do značné míry stále přizpůsobuje tržní ekonomice. Domácí produkce zatím nedokáže plně nasytit poptávku po řadě potravin, které se dovážejí. Často se jedná i o základní výrobky jako pšenice či olej.

Vláda Arménie se snaží o další rozvoj zemědělského sektoru a růst vývozu zemědělských produktů. Úsilí zaměřuje na zlepšení efektivity, diverzifikaci výroby a konkurenceschopnost výrobků. V roce 2021 tak bylo na podporu zemědělství alokováno 65 mil. USD (cca 1,4 mld. CZK), cílem státní podpory bylo zvýšení produktivity, výnosů a konkurenceschopnosti prostřednictvím udržitelnosti, modernizace a nových technologií. Program se zaměřil mj. na výsadbu sadů, kapkové zavlažování či pojištění rizik.

Zemědělství spadá v Arménii do gesce Ministerstva hospodářství. V roce 2022 by se měl rozpočet na zemědělství zvýšit o 6,12 mld. AMD (zhruba 278 mil. CZK), což představuje nárůst o téměř 35 %. Celkový rozpočet na zemědělství tak dosáhne zhruba 24 mld. AMD (přes 1 mld. CZK), což je více než polovina celkového rozpočtu Ministerstva hospodářství. Prostředky určené rozvoji zemědělství mají být použity zejména na pozemkovou reformu a modernizaci. Cílem je zejména rozšiřování obdělávané půdy a zvýšení zemědělské produkce.

Přestože má Arménie v zemědělském sektoru značný potenciál, existuje také řada problémů a omezení. V zemi funguje přes 335 tisíc farem, ale průměrně mají rozlohu jen 1,4 hektaru, což značně omezuje možnost diverzifikace. Významným problémem je také rozsah degradace půdy. Přestože přibližně 70 % území Arménie je klasifikováno jako zemědělská půda, orná půda představuje pouze 15 % celkového území. Rovněž chov hospodářských zvířat čelí překážkám, jako je neefektivní hospodaření s pastvinami. V důsledku neefektivity chovu dobytka tvoří dovážené maso polovinu celostátní spotřeby masa a dochází také k sezónnímu kolísání produkce a nabídky mléčných výrobků. Některé potravinářské technologie, které by pomohly zlepšit kvalitu a bezpečnost potravin, zde nejsou dostupné, což představuje příležitost pro české firmy (např. mléko z místní produkce je k dispozici většinou pouze čerstvé; trvanlivé mléko se do Arménie dováží z poměrně vzdáleného zahraničí jako Ukrajina či Bělorusko). Certifikace potravin a dovoz zemědělských výrobků se nyní řídí pravidly v rámci tzv. Eurasijské unie (EAEU).

Navzdory těmto omezením i své obtížné geografické poloze nicméně dosáhla Arménie v zemědělském sektoru v posledních letech značného pokroku. Například vývoz čerstvého ovoce a zeleniny byl v roce 2021 větší o 28,5 % než za rok 2020 a o 41,3 % větší než za rok 2019.

Arménie může nabídnout několik zajímavých investičních příležitostí v zemědělském a potravinářském sektoru. Roste poptávka po technologiích pro skleníky (zvlášť malé a střední), po zavlažovacích systémech a po skotu. Arménie má v posledních letech problémy s nedostatkem vody a absencí účinných zavlažovacích systémů. Tím se otevírají možnosti pro dovoz a instalaci úsporných a efektivních systémů kapkového zavlažování. Také sektor živočišné výroby čelí v Arménii vážným problémům (nedostatek skotu, problémy s nedostatečně efektivním chovem dobytka), což může představovat příležitost pro vývoz kvalitního českého skotu do Arménie.

Příležitost pro rozvoj představuje rovněž sektor udržitelného zemědělství, produkce bio a organických potravin, zpracování ovoce a zeleniny a jejich balení, kde mohou české firmy nabídnout své zkušenosti a know-how. Zajímavou oblastí pro spolupráci by mohly být poradenské služby v oblasti zemědělství (veterinární oblast) či potravinové bezpečnosti (kvalita potravin, apod.). Pravděpodobně poroste také poptávka po hnojivech, především těch kvalitnějších a dražších, která zatím nejsou tak snadno dostupná (na arménský trh jsou nyní dovážena hlavně hnojiva z Ruska, Gruzie a Íránu).

Perspektivním odvětvím pro investice je rovněž vinařství, které se zde těší dlouhé tradici. Arménské víno má dobrou kvalitu, v zemi se pěstují jak méně obvyklé historické odrůdy vína (např. Voskehat, Areni, Khndoghni), tak moderní odrůdy evropského typu. Arménský vinařský průmysl se soustředí především na export do zemí EU. Export vína z Arménie vzrostl ve srovnání s předchozími lety minimálně o 35 %. Na rozdíl od arménského brandy (“koňaku”) se však do Česka podle statistik stále dováží jen velmi malé množství arménského vína. Jeho dovoz tak může být zajímavou příležitostí. Rovněž Ministerstvo hospodářství Arménie za účelem zjednodušení a podpory exportu vína do zemí EU vytvořilo speciální online platformu www.winesofarmenia.store, kde nabízí zatím 56 druhů arménských vín od celkem 21 výrobců.