Novým členem Rady vlády se stal biofyzik Tomáš Polívka, místopředsedou byl znovuzvolen Vladimír Mařík

V pátek 28. ledna proběhlo ve Strakově akademii první zasedání Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) v tomto kalendářním roce. Jednání vedla ministryně pro vědu, výzkum a inovace, která byla vládou jmenována 5. ledna do funkce předsedkyně RVVI. K hlavním bodům jednání patřily informace o programovém prohlášení vlády, priority Předsednictví ČR v Radě Evropské unie pro oblast VaVaI, volba místopředsedy RVVI, Metodika hodnocení 2017+, či jednání o rozpočtu a financování VaVaI v době rozpočtového provizoria.

V úvodu jednání seznámila předsedající ministryně pro vědu Helena Langšádlová členy Rady s hlavními body a východisky programového prohlášení vlády. Oproti předchozím obdobím zde má svou samostatnou kapitolu oblast vědy a výzkumu, která se řadí k jednoznačným prioritám této vlády. V gesci ministryně Langšádlové se bude dané problematice věnovat Sekce pro vědu, výzkum a inovace při Úřadu vlády ČR.

„Věda, výzkum, vývoj a inovace jsou jednou ze zásadních investic do budoucnosti naší země, její prosperity a konkurenceschopnosti, kvality života všech jejích obyvatel i soudržné a zároveň odolné společnosti,“ zdůraznila ministryně v souladu s vládním prohlášením.

Vládní prohlášení pro oblast vědy a výzkumu stojí na 5 pilířích, které se soustřeďují na témata Moderního, koordinovaného a transparentního systému řízení, Lidských zdrojů, Financování výzkumu, vývoje a inovací, Transferu technologií a Publicity vědy a výzkumu.

Pravidelným bodem jednání RVVI jsou v tomto období výdaje státního rozpočtu na výzkum, vývoj a inovace. Ministryně Langšádlová informovala radní o přípravě vládního návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2022. V diskusi k zavedenému rozpočtovému provizoriu v systému VaVaI ministryně potvrdila, že k prioritám vlády patří stěžejně oblast školství, obrany a vědy a výzkumu.

Rada jmenovala zpravodajem pro rozpočet svého 1. místopředsedu dr. Pavla Barana, a dále schválila upravený harmonogram jednání o rozpočtu. Jednání k návrhu výdajů na VaVaI na rok 2023 s výhledy budou pokračovat na úrovní rezortů a členů Rady od 1. února 2022.

Z výsledku tajné volby RVVI byl do funkce místopředsedy Rady znovu zvolen prof. Vladimír Mařík, a to s účinností od 1. února 2022. Dle Statutu Rady jsou místopředsedové RVVI voleni z řad členů, návrhy kandidátů podávají členové Rady.

Dosavadního třetího místopředsedu RVVI doc. Karla Havlíčka na jeho vlastní žádost odvolal kabinet premiéra Petra Fialy ve středu 26. ledna 2022.

RVVI dále usnesením vlády nově doplní profesor biofyziky prof. Tomáš Polívka, který působí na Přírodovědecké fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Téměř od počátku svého působení se Tomáš Polívka věnuje problematice hodnocení vědy a výzkumu. Je členem Komise pro hodnocení výzkumných organizací a ukončených programů (KHV) a v roce 2021 byl jmenován hlavním koordinátorem hodnocení výzkumných organizací.

Návrhy na uvedené personální změny předložila vládnímu kabinetu ministryně a předsedkyně RVVI Helena Langšádlová.

V pravidelném bodu k Metodice hodnocení 2017+ členové RVVI přijali informaci o Metodice hodnocení výzkumných organizací Ministerstva zemědělství a ve smyslu vyjádření KHV konstatovali její soulad s platnou Metodikou 2017+. RVVI zároveň schválila iniciativu předsedy KHV prof. Štěpána Jurajdy shromáždit informace o oborových kapacitách.

 Významným tématem jednání byla dále příprava Předsednictví ČR v Radě EU. Členové RVVI byli seznámeni s návrhem priorit českého předsednictví v Radě Evropské unie v oblasti VaVaI v gesci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). Česká republika bude předsedat Radě EU od 1. července do konce roku 2022. Již nyní je ČR součástí tzv. předsednického tria spolu se Slovinskem a Francií, následovat bude Francie, ČR a Švédsko. „Aktuální trio si klade za cíl pokračovat v diskusích o rozvoji Evropského výzkumného prostoru a přispět k definování a provádění politiky v oblasti výzkumu a inovací v úsilí řešit stávající společenské a ekonomické výzvy ve prospěch občanů Unie,“ doplňuje ministryně Langšádlová.

 Hlavními prioritami českého předsednictví jsou v oblasti výzkumné agendy témata výzkumných infrastruktur a synergií ve financování výzkumu, vývoje a inovací. Obě témata jsou průřezová, s potenciálem přispět k naplnění některých cílů rozvoje ERA.

 RVVI se v této souvislosti obrátí na poskytovatele, zejm. na Ministerstvo průmyslu a obchodu (pro oblast inovací), Ministerstvo dopravy (pro oblast kosmických aktivit) s dotazem na jejich zapojení do českého předsednictví v oblasti vědy a výzkumu.

V dalších bodech jednání členové RVVI přijali informaci o organizačních změnách v Úřadu vlády ČR v souvislosti se zřízením Sekce pro vědu, výzkum a inovace. RVVI dále projednávala aktuální stav Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK). Člen Rady prof. Jurajda byl požádán o koordinaci přípravu návrhu priorit RVVI pro plánované výzvy OP JAK.

V druhé části jednání RVVI přijala aktualizovanou informaci o konsorciu ELI-ERIC a následně požádá MŠMT a Akademii věd ČR o přípravu materiálu o dlouhodobé finanční udržitelnosti projektu ELI, včetně zapojení zahraničních partnerů.

Rada přijala materiál Celková podpora výzkumu, úspěšnost v jednotlivých programech resortů a doporučuje jej zohlednit při přípravě návrhu výdajů státního rozpočtu VaVaI na rok 2023. Odsouhlasila také stanovisko k Národnímu plánu výzkumu a vývoje v kybernetické a informační bezpečnosti do roku 2025.

V bodech bez rozpravy se členové RVVI seznámili s materiálem Spolupráce se Spolkovou republikou Německo ve VaVaI a materiálem Analýza přínosů a dopadů velkých výzkumných infrastruktur ČR v gesci MŠMT.