Testování zaměstnanců a dalších osob, s účinností od 31. 1. 2022 - Změna mimořádného opatření MZDR 461/2022-3/MIN/KAN MZDRX01J6VS3 ze dne 5. 1. 2022

MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ 

Palackého náměstí 375/4, 128 01 Praha 2 

Praha 26. ledna 2022 

Č. j.: MZDR 461/2022-3/MIN/KAN 

MZDRX01J6VS3 

M IM OŘ Á D NÉ O P AT Ř E N Í 

Ministerstvo zdravotnictví jako správní úřad příslušný podle § 80 odst. 1 písm. g) zákona  č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů,  ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 258/2000 Sb.“), a § 2 odst. 1 zákona  č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně  některých souvisejících zákonů, nařizuje podle § 69 odst. 1 písm. i) a § 69 odst. 2 zákona  č. 258/2000 Sb. a podle § 2 odst. 2 písm. f) a m) zákona č. 94/2021 Sb. k ochraně obyvatelstva  a prevenci nebezpečí vzniku a rozšíření onemocnění covid-19 způsobeného novým  koronavirem SARS-CoV-2 toto mimořádné opatření: 

S účinností ode dne 31. ledna 2022 od 00:00 hod. se mění mimořádné opatření Ministerstva  zdravotnictví ze dne 5. ledna 2022, č. j. MZDR 461/2022-1/MIN/KAN, ve znění mimořádného  opatření Ministerstva zdravotnictví ze dne 14. ledna 2022, č. j. MZDR 461/2022-2/MIN/KAN, tak, že: 

1. v bodě V/1 písmeno c) zní: 

„c) podstupuje preventivní testování podle tohoto mimořádného opatření nebo podle  mimořádného opatření o testování ve školách u jiného zaměstnavatele, jehož je  zaměstnancem, nebo u jiné právnické osoby, jejímž je orgánem nebo členem orgánu,  nebo“, 

2. v bodě V/1 se doplňuje písmeno d), které zní: 

„d) prodělala laboratorně potvrzené onemocnění covid-19, uplynula u ní doba nařízené  izolace a od pozitivního RT-PCR testu na přítomnost viru SARS-CoV-2, na jehož  základě byla nařízena izolace, neuplynulo více než 30 dnů.“, 

3. v bodě V/2 písmeno b) zní: 

„b) písemným potvrzením zaměstnavatele nebo právnické osoby, jejímž je orgánem nebo  členem orgánu, o tom, že u nich podstupuje preventivní testování podle tohoto  mimořádného opatření, nebo písemným potvrzením zaměstnavatele o tom, že  podstupuje preventivní testování podle mimořádného opatření o testování ve školách.“.

Str. 1 z 8 

Odůvodnění: 

I. Zhodnocení aktuální epidemické situace 

Ve svém pravidelném týdenním epidemiologickém hodnocení trendu vývoje epidemické  situace v zemích Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru (dále jen „EU/EHP“)  hodnotí Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (dále jen „ECDC“) situaci na konci  2. týdne (týden končící v neděli 16. ledna 2022) jako nepříznivou. Současný vývoj a trend je  charakterizován celkovým vysokým počtem nově diagnostikovaných případů s velmi výrazným  nárůstem počtu případů onemocnění covid-19 v posledních čtyřech týdnech, a to v návaznosti  na šíření varianty omikron, která se již stala dominantní variantou. Současná vlna způsobená  variantou omikron zasahuje nejvíce mladší věkové kategorie, kde jsou počty případů nejvyšší,  avšak je pozorován i postupný nárůst nových případů ve vyšších věkových kategoriích (65+). 

7denní klouzavý průměr nově diagnostikovaných případů (denní průměr vypočtený jako  průměrná hodnota z hodnot zaznamenaných v posledních 7 po sobě jdoucích dnech) v zemích  EU přesahuje hodnotu 1 milión případů s tím, že většina připadá na země jako Francie (denní  průměr více než 300 tisíc), Itálie (> 170 tisíc), Španělsko (> 130 tisíc) a Německo (> 80 tisíc).  Zdá se však, že v prvních třech zmíněných zemích vlna způsobená variantou omikronu viru  SARS-CoV-2 dosáhla již svého vrcholu a nedochází k dalšímu eskalačnímu nárůstu počtu  nových případů, nýbrž postupnému poklesu. Naopak v Německu dochází k výraznému nárůstu  v posledních několika dnech (18. - 21. 1. 2022), kdy byla vždy překročena hranice 100 tisíc  nových případů covid-19 za den. 

Nepříznivý vývoj a s tím související vysoký počet nově diagnostikovaných případů je  pozorován i v dalších sousedních zemích. V Rakousku se hodnoty z posledního týdne  (14. 1. – 21.1.) pohybují v rozmezí mezi 15 až 30 tisíc případy, a pokračuje tak dále trend  nárůstu počtu případů, který je pozorován od začátku tohoto roku. Mezi nejvíce postižené  oblasti Rakouska (nejvyšší incidence) patří i nadále spolkové země Salzbursko, Tyrolsko a  také Vídeň, kde shodně překračuje 7denní incidence hodnotu 2 000 případů za 7 dní na  100 tisíc obyvatel. Výraznější nárůst (> 30 tisíc případů) je v posledních dnech (18. – 20. 1.)  pozorován i v Polsku a k postupnému nárůstu dochází také na Slovensku. 

Aktuální trend a vývoj epidemické situace v České republice odpovídá vývoji pozorovanému  v ostatních zemích EU.  

Současná situace je charakterizována pokračujícím, a v posledních dnech (od 17. 1. 2022),  strmým nárůstem počtu nově diagnostikovaných případů. Denní počty od tohoto data  překročily pokaždé hodnotu 20 tisíc případů. Tento vývoj je ovlivněn šířením varianty omikron,  jejíž podíl dle hodnocení Státního zdravotního ústavu publikovaného v tiskové zprávě ze dne  24. ledna 2022 přesahuje v České republice 95 % všech vyšetřených testů metodou  diskriminační PCR. [1] 

Dominance varianty omikron se tak velmi zřetelně projevuje zejména v počtu nově  diagnostikovaných případů. Aktuální denní přírůstky se pohybují v absolutně nejvyšších  hodnotách celého průběhu epidemie onemocnění covid-19 a překračují tak i nejvyšší hodnoty pozorované v listopadu loňského roku. Denní průměr vypočtený z hodnot posledních 7 dní se  pohybuje okolo 20 000 případů denně, z toho zhruba 4 až 5 % připadá na rizikovou skupinu  65+ (v absolutních číslech 800 případů/7denní průměr k 21. 1. 2022). Počty případů v této  rizikové skupině postupně a výrazněji narůstají, ale stále se jedná o hodnoty významně nižší  než u mladých věkových kategorií. Relativní pozitivita testů indikovaných v této věkové  kategorii (všechny indikované testy) dosahuje 17,3 %. Týdenní počet nových případů na 100  tisíc obyvatel v této věkové kohortě je 262 případů za 7 dní, což je zhruba 4násobně nižší  hodnota než celopopulační, kde v přepočtu na 100 tisíc obyvatel se aktuálně 7denní incidence  pohybuje okolo hodnoty 1 350 na 100 tisíc obyvatel (21. 1. 2022) a více než 10násobně nižší  než ve věkových kategoriích 12 – 15 let a 16 až 19 let, kde v obou těchto kategoriích je  překročena hranice 3 000 případů v přepočtu na 100 tisíc obyvatel za 7 dní.  

V těchto dvou věkových skupinách společně s věkovou skupinou 6 až 11 let a skupinou  20 -29 let registrujeme dlouhodobě vysoké hodnoty výrazně nad populačním průměrem. Tento  jev významného počtu nových případů ve věkové skupině 16 až 29 let není neobvyklý a 

Str. 2 z 8 

odpovídá obvyklému věkovému rozložení případů i v ostatních zemích, a to primárně z  důvodu, že se jedná o nejvíce sociálně aktivní skupinu osob, s vysokým množství  společenských aktivit a na to navázaných kontaktů. Jedná se rovněž o nejčastější konzumenty  služeb s vyšším počtem účastníků (hromadné akce, taneční kluby apod.). Pokračující vysoká  zátěž ve skupině dětí ve věku 6 až 15 let, kde jsou aktuální hodnoty s vysokou  pravděpodobností ovlivněny i probíhajícím testováním ve školách a školních kolektivech,  souvisí s nedostatečnou proočkovaností této části populace. Nárůst počtu nových případů  pozorujeme i ve skupině dospělých ve věku 30 až 49 let, kde jsou současné hodnoty také nad  populačním průměrem, a i zde můžeme nárůst přičíst s vysokou pravděpodobností zavedení  pravidelného preventivního testování v zaměstnání. Nižší hodnoty tak, jak již bylo  prezentováno, pozorujeme ve vyšších věkových kohortách, kde však také dochází  k postupnému nárůstu počtu nových případů a tato vyšší prevalence počtu případů u této  věkové skupiny s vyšší pravděpodobností závaznějšího průběhu onemocnění je stále  významným rizikovým aspektem současného stavu.  

Z regionálního pohledu nepozorujeme významně rozdílný vývoj a trend epidemie mezi  jednotlivými kraji s výjimkou několika případů. Většina krajů se v hodnotách 7denní incidence  pohybuje mezi 1100 až 1200 případy na 100 tisíc obyvatel, kromě Středočeského kraje a  hlavního města Prahy, kde aktuální 7denní incidence v případě Středočeského kraje dosahuje  hodnoty 1800 případů na 100 tisíc obyvatel a v případě Prahy hodnoty vyšší než 2 300 případů  na 100 tisíc obyvatel, což v přepočtu na počet případů znamená zhruba 3600 denně nově  hlášených případů v kraji Středočeském a více než 4 000 případů nově diagnostikovaných  v hlavním městě Praha. Tyto dva regiony pak tvoří více než 30 % denně nově  diagnostikovaných případů v ČR. Nižší hodnoty případů na 100 tisíc obyvatel pozorujeme  v Moravskoslezském kraji a v kraji Vysočina, kde je v současnosti v obou případech 7denní  incidence okolo 800 případů denně, což v absolutních počtech představuje denní průměr okolo  1400 nově diagnostikovaných případů onemocnění covid-19 v Moravskoslezském kraji,  respektive 600 případů v případě v kraji Vysočina. V souvislosti s hlavním městem Praha  registrujeme jako už několikrát v minulosti pozorovaný jev, a to nárůst počtu případů  v okresech Praha – Západ a Praha – Východ, který je zapříčiněn významnou propojeností  těchto dvou okresů s Prahou, která způsobuje významný pohyb osob mezi těmito regiony. 

Vzhledem k současným počtům nových případů, vysoké relativní pozitivitě testů a známým  charakteristikám varianty omikron viru SARS-CoV-2, která má dle dosavadních poznatků vyšší  transmisibilitu než ostatní varianty (Potential Rapid Increase of Omicron Variant Infections in  the United States | CDC), trvá vysoká pravděpodobnost kontaktu s nakaženým jedincem. 

Jak již bylo výše uvedeno, nadále pozorujeme nejnižší 7denní incidence ve věkové skupině  65+, avšak i tato nižší hodnota incidence ve srovnání s populačním průměrem představuje  riziko, jelikož se jedná o trvající vysokou prevalenci nákaz ve skupině osob, která je riziková  z hlediska závažnosti průběhu onemocnění s následným dopadem na zdravotní systém a  poskytování zdravotní péče. Vysoký počet nových případů v této kohortě, který se denně  v průměru pohybuje okolo 900 nových případů, představuje i nadále rizikový potenciál v počtu  nových hospitalizací, včetně hospitalizací na oddělení jednotek intenzivní péče (dále jen „JIP“).  Osoby s onemocněním covid-19 v této věkové kategorie totiž nejčastěji vyžadují hospitalizaci,  včetně té na JIP, neboť u 25 až 30 % těchto osob vzhledem k četným přidruženým chronickým  onemocněním hrozí riziko závažného průběhu onemocnění, což má následně významný  dopad na kapacity standardní lůžkové a intenzivní péče a s tím související poskytování  elektivní péče, která musí být v případě omezení kapacit omezena nebo zcela zastavena. Tato  omezení mají pak následně negativní dopad na zdravotní stav osob, u kterých musí být  zrušeny plánované výkony a zákroky.  

Aktuálně se celkové počty hospitalizovaných osob pohybují mezi hodnotami 1 500 – 1 600  pacientů. Počty hospitalizací se začátek týdne očekávaně po víkendu navýšily, ale  nepřekračují průměr minulého týdne (denní počty příjmů jsou průměrně odhlašovány do výše  cca 150 nově přijatých pacientů). Zátěž nemocnic rizikově neroste, v některých krajích se ale  zastavil pokles zátěže a počty příjmů a propuštěných se vyrovnávají, což je zapříčiněno i  trvající vysokou prevalencí nákaz ve skupině potenciálně zranitelných osob (osoby vyššího  věku, osoby s chronickými onemocnění, osoby imunitně oslabené). I přes tento nižší počet se 

Str. 3 z 8 

jedná o stále vysokou zátěž pro léčebnou péči, zejména pak s ohledem na očekávaný další  nárůst počtu nově diagnostikovaných případů v rizikové skupině v souvislosti se zrychlujícím  se šířením varianty omikron, a to i přes to, že u varianty omikron se předkládá nižší dopad na  hospitalizace než u varianty delta, což ukazují i aktuální data z Velké Británie (Report 50 – 

Hospitalisation risk for Omicron cases in England | Faculty of Medicine | Imperial College  London), Dánska nebo Rakouska. Důležitým faktorem současného stavu a vývoje nemocniční  zátěže je stav kapacit intenzivní péče, a zde je stále patrný postupný a kontinuální pokles  pacientů hospitalizovaných na JIP, kde je aktuálně hospitalizováno okolo 250 pacientů, z toho  polovina na UPV+ECMO, avšak stejně jako v případě celkových hospitalizací, se jedná stále  o významný počet, zejména v případě zhoršení celkové situace a průniku nákazy do skupiny  vysoce rizikových osob. Průměrný věk aktuálně nově k hospitalizaci přijímaných pacientů je  66 let, na JIP pak 65 let. Více než 70 % pacientů hospitalizovaných na JIP je pak ze skupiny  neočkovaných osob.  

Současnému vývoji hospitalizací, zejména hospitalizací pro těžký průběh onemocnění  covid-19, pomáhá ochranný efekt vakcinace, zejména pak očkování posilovací dávkou. Tento  fakt vystihují i denně publikovaná data ÚZIS, které jsou zveřejňována na webových stránkách  MZ (Datové tiskové zprávy ke covid-19 – Ministerstvo zdravotnictví (mzcr.cz)), a kde je  uvedeno, že za měsíc prosinec 2021 počet neočkovaných pacientů na JIP významně  převyšuje počet nově hospitalizovaných na JIP s posilovací dávkou, konkrétně v přepočtu na  100 tisíc osob v dané skupině je 7denní incidence v kohortě neočkovaných 15,7 případů,  kdežto ve skupině kompletně očkovaných je 7denní incidence 3,2 případů, u osob s posilovací  dávkou pak 0,9 případů na 100 tisíc osob v dané skupině. Obdobně je tomu i v začátku měsíce  ledna, kdy u skupiny neočkovaných je 7denní incidence 6,9 případů, u skupiny očkovaných  pak 1,4 případů na 100 tisíc osob v dané skupin, u osob s posilovací dávkou pak 0,9 případů  na 100 tisíc osob v dané skupině. Toto částečně kopíruje i vývoj v počtu nově  diagnostikovaných případů, kdy 7denní incidence nových případů ve skupině neočkovaných  je téměř 900 na 100 tisíc osob, ve skupině s posilovací dávkou pak okolo 231 případů na 100  tisíc osob v dané skupině. 

Dalším parametrem je relativní pozitivita indikovaných testů, která je i nadále vysoká. Aktuální  hodnota 7denního průměru pro celou ČR je 32 % pro testy z diagnostické a klinické indikace  a 20 % pro testy z epidemiologické indikace. Obě tyto hodnoty tak i nadále významně  překračují doporučenou hodnotu, která je obecně přijímána jako „bezpečná“ (4 – 5 %) a ukazují  na velmi vysokou virovou nálož v populaci a významný potenciál pro další šíření onemocnění,  včetně zásahu do zranitelné skupiny obyvatel, jelikož pravděpodobnost setkání s pozitivní  osobou je výrazně vyšší, a to zejména pak v místech s vyšší kumulací osob na jednom místě  v jeden čas. 

Výše uvedené hodnoty sledovaných indikátorů a současný trend a vývoj šíření onemocnění  covid-19 řadí ČR dle metodiky WHO pro kategorizaci míry přenosu do nejvyššího stupně, a to  do 4. stupně pro komunitní přenos nákazy, který je charakterizován velmi vysokou incidencí  nových případů za 14 dní, a které jsou rozprostřeny po celém území. Dokladem pro trvající  komunitní šíření onemocnění covid-19 na území ČR jsou nejen hodnoty 7denní incidence na  úrovni okresní, kdy okolo 60 okresů přesahuje hodnotu 750 případů na 100 tisíc obyvatel.  Tento stupeň je z hlediska míry rizika šíření charakterizován jako velmi rizikový pro obecnou  populaci.  

Toto hodnocení podporuje i hodnocení Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí,  která na základě hodnotících indikátorů vývoje epidemie řadí ČR ve své rizikové škále do  druhé nejvyšší kategorie rizika viz Weekly COVID-19 country overview (europa.eu) . Pro další vývoj a průběh epidemie je vysoce důležité očkování u rizikových skupin i naočkování  třetí (posilovací) dávkou, která znamená posílení imunity proti onemocnění covid-19 a tím i  snížení rizika nákazy a symptomatického průběhu, a především pak těžkého průběhu  onemocnění nebo úmrtí v případě nákazy. Proočkovanost populace, zejména pak vyšších  věkových skupin, je nezbytná z důvodu ochranného efektu očkování před závažným  průběhem onemocnění, který je více pravděpodobný u starších osob s chronickými  onemocněními nebo u osob s oslabenou imunitou. Jako vysoce nezbytné se ukazuje zejména  u těchto osob proočkování tzv. posilovací dávkou, což ukazují nejen četné publikované studie, 

Str. 4 z 8 

ale i data z ČR, kdy ochrana zejména proti vážnému průběhu a následné hospitalizaci je vyšší  než 90 %. 

K datu 21. 1. 2022 bylo očkováno alespoň jednou dávkou více než 6,9 milionů obyvatel,  dokončené očkování má více než 6,7 milionu osob, což představuje 63 % celkové populace  s tím, že více než 3,5 milionům osob pak byla podána posilovací třetí dávka, což je třetina  populace. V kohortě obyvatel starších 16 let věku, má dokončené očkování 73 % osob.  Z hlediska rizika závažného průběhu nemoci v nejohroženější skupině, tj. u osob starších 80  let, je kompletně naočkováno 91 % osob, posilovací dávku má v této skupině aplikováno více  než 300 tis. osob, což představuje 71 % této populační skupiny, avšak v této skupině zůstává  stále poměrně vysoký počet osob, které neabsolvovaly ani jednu dávku očkování, což  představuje významné riziko pro zátěž zdravotnického systému v případě průniku nákazy  covid-19 do této vysoce rizikové skupiny. Ve věkové skupině 60+ je pak stále okolo 200 tisíc osob, které neabsolvovaly očkování, a to ani jednou dávkou.  

Základním a klíčovým aspektem pro další vývoj epidemie je proočkovanost populace včetně  podání třetí, tzv. posilovací dávky. Současná proočkovanost v základním schématu, tj. bez  posilovací dávky je stále nedostatečná, v populaci stále zůstává téměř 25 % osob dospělé  populace, jenž neabsolvovalo ani jednu dávku očkování, tj. nejsou primárně chránění před  závažným průběhem onemocnění. Stále je tedy v populaci velký počet osob primárně  nechráněných, z nichž je nemalý podíl těch, které jsou v případě nákazy výrazně více ohroženy  závažným průběhem onemocnění se všemi jeho následky.  

Současná situace a aktuální vývoj epidemie jsou s vysokou pravděpodobností ovlivněny  postupným šířením varianty omikron viru SARS-CoV-2, která se vykazuje schopností nejen  částečného prolomení ochranného efektu očkování, ale také imunity po prodělání  onemocnění, což dokladují mimo jiné i zvýšené počty reinfekcí např. v Dánsku (Covid-19  Dashboard (arcgis.com)) nebo zde v reportu Imperial College London (Report 49 - Growth,  population distribution and immune escape of Omicron in England 2021-12-16-COVID19- Report-49.pdf (imperial.ac.uk)) a zároveň tato varianty vykazuje zvýšenou přenosnost. K tomu  je nutné navíc připočíst sezónní efekt, tj. sezónnost respiračních nákaz a vysoký počet  rizikových kontaktů v populaci ve vnitřních prostorech, kde je pravděpodobnost rizikové  expozice mnohem vyšší než ve venkovních prostorech. Významným rizikem je trvalé a  kontinuální šíření mezi zranitelnými skupinami obyvatel. A v neposlední radě nedostatečná  proočkovanost populace. 

Na základě výše uvedeného hodnocení vývoje epidemie můžeme konstatovat, že stále vysoká  hodnota relativní pozitivity testů ukazuje na vysokou virovou nálož v populaci, a tento indikátor  společně s vysokým počtem případů u nichž není znám zdroj nákazy ukazuje na masivní  komunitní šíření onemocnění covid-19 v populaci. Z těchto důvodů je i nadále nutné  pokračovat v opatřeních plošného charakteru k minimalizaci rizika a dopadů epidemie. A to i  s ohledem k vývoji ve světě a prognóze vývoje v ČR v souvislosti s šířením varianty omikron,  která se stala dominantní variantou a vlna této varianty představuje nejvyšší denní počty  případů za celou dobu pandemie covid-19  

Denní přehled o počtu osob s nově prokázaným onemocněním covid-19 a dalších sledovaných  parametrů v ČR je pak pravidelně zveřejňován na webových stránkách https://onemocneni aktualne.mzcr.cz/covid-19, kde jsou rovněž dostupné různé datové sady pro hodnocení vývoje  onemocnění covid-19 v časové ose, a také zde https://www.mzcr.cz/tiskove-centrum/datove tiskove-zpravy-ke-covid-19/ . 

Aktuální přehled očkování je dostupný na webových stránkách https://onemocneni aktualne.mzcr.cz/vakcinace-cr. 

II. Hodnocení rizika 

Dosavadní poznatky naznačují [2], že infekce způsobené variantou omikron mají méně  závažný klinický průběh onemocnění než infekce způsobené variantou delta. Je však důležité 

Str. 5 z 8 

zdůraznit, že varianta omikron aktuálně postihuje převážně osoby mladších věkových  kategorií, u kterých je riziko závažného průběhu obecně nižší, a tak společně s postinfekční  imunitou, vyšší proočkovanosti včetně proočkovanosti posilovací dávkou a celkově i lepší  možností léčby jsou pozorovány menší dopady na zdraví a menší četnost závažných průběhů.  Z toho důvodu může být skutečné riziko závažnosti varianty omikron podhodnoceno právě  velkým počtem očkovaných včetně očkovaných třetí dávkou, které poskytuje velmi významnou  ochranu před závažným průběhem nebo počtem dříve nakažených osob, což na začátku  předchozích vln nebylo. Vyšší pravděpodobnost hospitalizace, včetně přijetí na jednotku  intenzivní péče, nebo riziko úmrtí stoupá s vyšším věkem stejně u varianty omikron, jako tomu  bylo u varianty delta a předchozích variant. Nízká míra hospitalizace (0,3 %) a úmrtnosti  (<0,1 %) u případů varianty omikron byla pozorována v Kanadě a v Texasu, Kalifornii a Dánsku  byl u varianty omikron hlášen kratší medián délky hospitalizace a/nebo výrazně nižší potřeba  UPV. Tyto pozorované dosavadní výsledky hodnocení dopadů jsou velmi pravděpodobně  způsobeny ochranným účinkem očkování, dobou od očkování, imunitou po předchozí infekci  u některých osob a nemusí tak nutně odrážet vlastní závažnost varianty omikron. Napříč  studiemi bylo zjištěno, že riziko hospitalizace je u varianty omikron nižší než u varianty delta  nebo u jiných předchozích variant. Ačkoli studie používaly mírně odlišné údaje a přístupy k  analýze, většina studií zjistila snížení míry rizika hospitalizace v rozmezí 50 - 60 %. 

Jednou z velkých studií věnujících se podrobněji této problematice je dánská observační  kohortová studie, která hodnotila kohortu 188 980 případů covid-19 zjištěných během listopadu  a prosince 2021. Tato studie srovnávala poměr rizika hospitalizace u varianty omikron ve  srovnání s variantou delta a stratifikovala případy podle očkovacího statutu. V této studii bylo  zjištěno u varianty omikron relativní riziko hospitalizace 0,64 (95% CI: 0,56-0,75) ve srovnání  s variantou delta. Mezi neočkovanými případy nebo případy pouze s jedním očkováním bylo  zjištěno relativní riziko 0,57 (95% CI: 0,44-0,75), 0,71 (95% CI: 0,60-0,86) mezi očkovanými  dvěma dávkami a 0,50 (95% CI: 0,32-0,76) mezi očkovanými třemi dávkami. Nižší riziko  hospitalizace u případů způsobených variantou omikron u očkovaných i neočkovaných osob  naznačuje nižší závažnost varianty omikron, ale pacienti s variantou omikron v této studii byli  mladší a měli méně komorbidit než pacienti s variantou delta. 

Ve Spojeném království bylo zjištěno, že riziko návštěvy pohotovosti nebo příjmu k  hospitalizaci je přibližně poloviční ve srovnání s variantou delta (poměr rizika 0,53, 95% CI:  0,50 až 0,57). Tato studie také zjistila, že u osob s dokončeným očkování je o 65 % nižší riziko  hospitalizace a o 81 % nižší riziko hospitalizace pak u osob s posilovací dávkou očkování. 

Další studie provedená ve Skotsku ukázala, že symptomatičtí jedinci, u nichž byla prokázána  varianta omikron, měli o dvě třetiny nižší riziko hospitalizace ve srovnání s případy, u nichž  byla prokázána varianta delta, zatímco pravděpodobnosti možné reinfekce u varianty omikron  byla desetkrát vyšší než u varianty delta. U osob, které obdržely tři dávky vakcíny, bylo dále  zjištěno, že riziko symptomatického onemocnění je o 57 % (95% CI 54-60) nižší u osob s  variantu omikron než u osob s variantou delta. 

I když současné poznatky ukazují na pravděpodobně nižší dopady spojené s variantou  omikron, je nutné počítat s faktem, že obvykle trvá několik týdnů, než se nahromadí dostatečné  klinické výsledky, aby bylo možné vyvodit závěry o dopadu konkrétní varianty na počet  hospitalizací, potřebu intenzivní péče a úmrtnost. Je také nezbytné vzít v úvahu relativně nízký  věk většiny osob, které se dosud nakazily variantou omikron, a dosud je k dispozici jen málo  údajů o závažnosti této varianty v případě starších osob a osob se základními onemocněními.  V důsledku toho se může klinický profil varianty omikron měnit s tím, jak bude docházet k  nákaze v dalších věkových skupinách v průběhu času. 

Z dosavadních poznatků je však třeba zmínit, že kombinace vyšší transmisibility a imunitního  úniku naznačuje, že jakákoli potenciální výhoda, kterou může mít varianta omikron z hlediska  nižší míry závažnosti průběhu, může být eliminována vysokým počtem nově  diagnostikovaných případů, zejména pokud dojde k průniku do zranitelné skupiny populace,  což by následně vedlo ke značné dodatečné zátěži pro nemocnice, a zároveň primární péče  může být zatížena ještě více než v předchozích vlnách. S přibývajícími novými poznatky bude  možné lépe vyhodnotit klinické výsledky a dlouhodobé důsledky varianty omikron.

Str. 6 z 8 

Na základě analýzy současné epidemické situace a dostupných důkazů a poznatků zůstává v  platnosti hodnocení rizik (18. aktualizace) ECDC [3,4] týkající se dopadu varianty omikron,  které hodnotí celkovou úroveň rizika pro veřejné zdraví spojenou s dalším výskytem a šířením  varianty omikron v zemích EU/EHP jako VELMI VYSOKOU. 

Vysoká transmisibilita u varianty omikron vede k trvajícímu vysokému růstu počtu nových  případů. Tyto velmi vysoké počty nových případů mají významné dopady na ekonomiku,  jelikož vedou k vysoké míře pracovní neschopnosti, a to i u zdravotnických a dalších  nezbytných pracovníků, a pravděpodobně zahltí kapacity pro testování a sledování  epidemiologicky významných kontaktů v mnoha členských státech EU. Samotné množství  případů covid-19 představuje značnou zátěž pro systémy zdravotní péče a společnost. V  těchto případech je dle ECDC i nutné přizpůsobení délky karantény a izolace, zejména pokud  země čelí vysokému nebo extrémnímu tlaku na systémy zdravotní péče a další funkce ve  společnosti, včetně zajištění základních služeb. 

V očekávání dalších důkazů je třeba přijmout naléhavá a důrazná opatření ke snížení přenosu,  udržení zvládnutelné zátěže pro systémy zdravotní péče a ochraně nejzranitelnějších osob. Členské státy by měly urychleně posoudit přijatelnou úroveň zbytkových rizik, stávající  kapacity zdravotnických systémů a dostupné možnosti řízení rizik (např. opatření pro  nepředvídané události a zajištění kontinuity provozu, strategie dozoru a testování, politika  karantény a izolace atd.) 

Pokračování anebo případné posílení protiepidemických opatření je nezbytné ke snížení  probíhajícího komunitního přenosu a k udržení zvládnutelné zátěže spojené s onemocněním  covid-19. Tato opatření zahrnují vyhýbání se velkým veřejným nebo soukromým  shromážděním/hromadným akcím, ochranu dýchacích cest, omezení kontaktů mezi  skupinami osob ve společenském nebo pracovním prostředí, maximalizace práce na dálku a  celkové omezení sociálních kontaktů. 

Očkování zůstává klíčovou součástí přístupu k efektivnímu řízení a dopadů epidemie, který je  nutný k řešení probíhající cirkulace a snížení dopadu variant delta a omikron. Mělo by se  pokračovat v úsilí o zvýšení proočkovanosti u osob, které v současné době nejsou očkovány  nebo jsou očkovány pouze částečně, a urychlit proočkování posilovacích dávek. 

Podle současné prognózy ECDC je tedy stále zapotřebí udržovat nastavená protiepidemická  opatření, aby bylo možno kontroloval výskyt viru SARS-CoV-2 v populaci a minimalizovat  dopady spojené se šířením varianty omikron.  

III. Důvody, které vedly Ministerstvo zdravotnictví k vydání změny mimořádného  opatření  

S ohledem na výše uvedenou epidemiologickou charakteristiku varianty omikron viru  SARS-CoV-2, nové publikované poznatky o této variantě ve vztahu k postinfekční imunitě a  v návaznosti na odborné doporučení Národního institutu pro zvládání pandemie přistoupilo  Ministerstvo zdravotnictví k vydání této změny mimořádného opatření, která upravuje  podmínky pravidelného preventivního testování zaměstnanců a osob samostatně výdělečně  činných. Nově je zavedena výjimka pro osoby po prodělání laboratorně potvrzeného  onemocnění covid-19 ve lhůtě 30 dnů od prvního pozitivního výsledku RT-PCR testu na  přítomnost virus SARS-CoV-2, kterým byla nařízena izolace. Tato lhůta byla stanovena  s ohledem na odborný konsenzus, který předpokládá 30denní „ochranou lhůtu“ jako přijatelnou  míru rizika při zavedení výjimky z testování pro osoby s „čerstvě“ prodělaným onemocněním  covid-19, a to vzhledem k počtům osob s opakovaně nově diagnostikovaným onemocněním  covid-19 v této lhůtě, které jsou významně nižší než počty opakovaně nově diagnostikovaných  onemocnění covid-19 po tomto časovém úseku. Hranice 30 dní byla zvolena jako spodní  „bezpečná hranice“ z důvodu epidemiologických charakteristik varianty omikron, u které je  riziko opakovaného onemocnění covid-19 (reinfekce) násobně vyšší než u varianty delta a je  tak z důvodu předběžné opatrnosti nutno postupovat s větší obezřetností. 

Str. 7 z 8 

Došlo také k doplnění možnosti prokázat se potvrzením o podstoupení preventivního testování  v rámci zavedeného testování zaměstnanců ve školách a školských zařízeních, které slouží  jako doklad pro výjimku z testování u jiného zaměstnavatele, aby byla tato mimořádná opatření  správně provázána.  

1. Omikron je v ČR plošně dominantní, přesahuje 95% všech vzorků vyšetřených  metodou diskriminační PCR, SZÚ (szu.cz) 

2. Weekly epidemiological update: Omicron variant of concern (VOC) – week 2 (data as  of 20 January 2022) EU/EEA (europa.eu) 

3. RRA - Assessment of the further emergence and potential impact of the SARS-CoV-2 Omicron VOC in the EU/EEA - 18th update - 15 Dec 2021 (europa.eu) 

4. http://www.szu.cz/tema/prevence/posouzeni-dalsiho-vyskytu-varianty-viru-sars-cov-2- omikron 

prof. MUDr. Vlastimil Válek, CSc., MBA, EBIR, v. r. 

místopředseda vlády a ministr zdravotnictví

Str. 8 z 8 

Změna mimořádného opatření ze dne 5. 1. 2022 k testování zaměstnanců a dalších osob, s účinností od 31. 1. 2022