Víkendář: Nové technologie a budoucnost bankovnictví

Nové technologie mění fungování sektoru finančních služeb, což není nic nového. Změny přinesly stejně tak třeba bankovní automaty či vznik nového typu finančních společností, jakými jsou například fondy rizikového kapitálu. Na stránkách VoxEU na to poukazuje skupina ekonomů včetně Thorstena Becka a Stephena Cecchettiho s tím, že současné inovace a technologické změny mohou výrazně modifikovat fungování tradičních bank a nabídku jejich služeb.

Současná vlna finančních inovací má podle Becka a jeho kolegů počátek mimo finanční sektor. Jejími tahouny jsou zejména chytré mobilní telefony, které mimo jiné představují nové distribuční kanály, umožňují nabídku nových online služeb a posun od tradičního modelu bankovnictví stojícího na síti poboček. Lidé mají díky internetu také výrazně lepší možnost porovnávat cenu služeb. Další významnou technologií jsou podle ekonomů cloudové služby a s nimi spojené nástroje, které umožňují zpracovávat obrovské objemy dat, monitorovat je a mimo jiné zlepšit management rizika.

V neposlední řadě pak má na finanční odvětví vliv technologie distribuovaných decentralizovaných databází a hlavně blockchain. Ekonomové v této souvislosti zmiňují i kryptoměny s tím, že trend směřuje spíše k takzvaným stablecoins. Tedy k digitálním aktivům krytým nějakým tradičním aktivem, například americkým dolarem. Rozšiřování těchto technologií nyní vede i centrální banky ke zvažování výhod a nevýhod jejich vlastních kryptoměn, které by mohly mít řadu citelných důsledků pro celý finanční sektor.

Ekonomové se ve své úvaze následně zaměřují na evropský bankovní sektor, který podle nich v současnosti trpí několika slabými místy. Mezi ně se dají zařadit nesplácené úvěry či takzvaný overbanking, tedy nadměrná nabídka bankovních služeb. A stejně jako jinde čelí evropské banky posunu k digitalizaci, která ale může vést ke změně v nabídce služeb a celkovému zlepšení péče o zákazníka.

Nové technologie přinášejí bankám také novou konkurenci ve formě takzvaných fintech společností. Velké technologické společnosti, které se začaly zaměřovat i na finanční služby, přitom těží z přístupu k velkému množství dat, mají kapacity na jejich analýzu a zpracování a k tomu mohou spoléhat na některé pozitivní externality, které přináší jejich tradiční podnikání. Z hlediska bank přitom hodně záleží na konkrétní strategii fintech společností. Na jednu stranu se totiž mohou vydat cestou spolupráce s tradičními bankami, na stranu druhou mohou investovat do vlastní expanze včetně poboček a tím se stát významnou konkurencí i v oblasti tradičních bankovních služeb.

Jakým konkrétním směrem se vydá evropské bankovnictví? Ekonomové přemýšlí o třech základních scénářích. V tom prvním si tradiční banky udrží svou dominantní pozici tím, že budou investovat do nových technologií a pro fintech společnosti zbydou jen tržní niky. Ve druhém scénáři již dojde ke strukturálnímu posunu a z odvětví odejdou zejména menší banky. Fintech dokáže expandovat do regulované části trhu, tradiční banky se budou orientovat hlavně na tu jeho část, kde je třeba intenzivnější komunikace se zákazníkem.

Třetí scénář by pak přinesl úplně jinou strukturu finančního odvětví s tím, že změnu by přinesly digitální měny centrálních bank. Finanční intermediace by se posunula směrem od bank k bance centrální, fintech a nové společnosti by nabízely specializované služby ušité co nejvíce na míru zákazníkovi. K tomu ekonomové dodávají, že v každém scénáři se dá očekávat negativní tlak na ziskové marže bank a odchod některých z nich z trhu. Z hlediska regulace a postupu centrální banky je pak nutno brát na zřetel rizika a dopady konkrétních kroků na stabilitu celého systému, a to jak krátkodobou, tak dlouhodobou.

Zdroj: VoxEU