Příjmy a životní podmínky domácností - 2021. Průměrné čisté peněžní příjmy domácností meziročně vzrostly z 209,8 tis. Kč na osobu v roce 2019 na 220,1 tis. Kč v roce 2020, tedy o 4,9 %.
Předkládaná publikace shrnuje výsledky sedmnáctého ročníku výběrového šetření Životní podmínky, které se uskutečnilo v první polovině roku 2021. Cílem bylo zmapovat situaci českých domácností v období dotazování a jejich příjmy v roce 2020. Šetření se pravidelně zaměřuje na zjišťování údajů o finanční situaci různých typů domácností, příjmech, kvalitě a nákladech na bydlení, vybavenosti bytů, zdravotních, pracovních a materiálních podmínkách domácností a jednotlivých členů. Šetření tohoto typu probíhá celkem v 34 evropských zemích. K hlavním výstupům patří informace o podílu osob ohrožených příjmovou chudobou a osob žijících v domácnostech s materiálním nedostatkem.
V roce 2021 přetrvávala v České republice nepříznivá epidemická situace. Karantény a omezená možnost osobních kontaktů zkomplikovaly průběh terénního šetření v domácnostech, přesto publikace přináší výsledky, které lze považovat za reprezentativní.
Všechna data, která souvisejí s příjmy domácností, odrážejí stav roku 2020.
Průměrné čisté peněžní příjmy domácností meziročně vzrostly z 209,8 tis. Kč na osobu v roce 2019 na 220,1 tis. Kč v roce 2020, tedy o 4,9 %. Příjmy rostly jak nominálně, tak reálně (o 1,7 %), což znamená, že za své příjmy si mohly domácnosti koupit více zboží či služeb. Z hlediska postavení osoby v čele domácnosti se průměrně zvýšily příjmy všem skupinám domácností. Čisté roční peněžní příjmy domácností zaměstnanců s vyšším vzděláním činily 250,2 tis. Kč na osobu, tedy o 12 tisíc Kč (tj. o 5 %) více než v roce 2019. Méně rostly (o 2 % proti roku 2019) příjmy domácností zaměstnanců s nižším vzděláním, které v průměru dosáhly 192 tis. Kč čistého na osobu za rok. Na srovnatelné úrovni s domácnostmi zaměstnanců s vyšším vzděláním vykázaly v roce 2020 čisté peněžní příjmy domácnosti samostatně výdělečně činných, a to 252,2 tis. Kč, což je o 15 tis. Kč (6,3 %) více než rok předtím. Příjmy domácností nepracujících důchodců se zvýšily na 192,6 tis. Kč na osobu, rostly nejrychleji ze všech výše uvedených typů domácností a větším tempem než v předchozím roce (o 9,4 %).
Rok 2020, významně poznamenaný epidemií koronaviru, přinesl v oblasti sociálního zabezpečení a sociálních dávek řadu změn. Od ledna došlo k dalšímu růstu důchodů (posílenému navíc jednorázovou mimořádnou dávkou, tzv. rouškovným, ve výši 5 tis. Kč), minimální mzdy a všech úrovní zaručené mzdy. Minimální mzda stoupla z 13 350 Kč na 14 600 Kč za měsíc pro zaměstnance se stanovenou týdenní pracovní dobou v délce 40 hodin. Minimální hodinová mzda vzrostla ze 79,80 Kč na 87,30 Kč. Celková výše rodičovského příspěvku se po 12 letech zvýšila o 80 000 Kč z původních 220 tis. Kč na 300 tis. Kč. Lidé, kteří se prokazatelně ocitli vlivem koronaviru ve finanční nouzi, mohli požádat o jednorázovou dávku mimořádné okamžité pomoci (MOP COVID-19).
Vláda ČR připravila během roku řadu programů na podporu těch sektorů ekonomiky, podnikatelů, živnostníků i zaměstnanců, kteří byli postiženi důsledky epidemie koronaviru.
Nárůst peněžních příjmů domácností se projevil také v tom, jak domácnosti hodnotily vycházení se svými příjmy. Zatímco v roce 2020 vycházelo se svými příjmy s velkými obtížemi nebo s obtížemi 13 % domácností, v roce 2021 obtíže připustilo 12 % domácností. Nejvyšší podíl domácností, které se svými příjmy vycházely s velkými obtížemi nebo s obtížemi, byl u domácností nezaměstnaných (58,8 %), což znamená meziroční růst o 2,8 p. b. Vůbec nejmenší podíl domácností, které vycházely v roce 2021 s příjmy s obtížemi či velkými obtížemi, byl mezi pracujícími důchodci (5 %), následovaly zaměstnanci s vyšším vzděláním (6,5 %) a samostatně činní (7,9 %). Na druhé straně vzrostl o 0,6 p.b. podíl domácností, které vycházely se svými příjmy snadno či velmi snadno, a to z hodnoty 19,4 % na 20 %. Posun ke snadnějšímu vycházení s příjmy nastal u všech skupin domácností podle postavení osoby v čele včetně domácností nezaměstnaných, kterých v roce 2021 snadno vycházelo s příjmy 7,3 % (meziroční vzestup o 0,6 p. b.).
Náklady domácností na bydlení za rok 2021 činily v průměru 6 176 Kč na domácnost a měsíc, což bylo oproti předchozímu roku o necelých 200 Kč více. Podíl příjmů, které domácnosti vynakládaly na bydlení, se během posledních let snižoval, neboť příjmy domácností rostly v průměru rychleji než jejich náklady na bydlení. V roce 2021 tento podíl činil průměrně 14,4 % (meziročně klesl o 0,2 p. b.), nicméně mezi jednotlivými typy domácností nelze přehlédnout rozdíly, které se odvíjejí zejména od počtu členů domácnosti a toho, zda žijí ve vlastním nebo pronajatém bytě. U domácností tvořených jedním rodičem s dětmi dosahují průměrné měsíční náklady na bydlení téměř 7,5 tis. Kč, což vzhledem k nižším příjmům představuje čtvrtinu jejich příjmů. Největší část ze svých příjmů, téměř 26 %, vynaloží na bydlení osaměle žijící senioři, třebaže jsou jejich výdaje v této oblasti nejnižší.
S pozitivním trendem vývoje poměru nákladů na bydlení k příjmům souvisí i zlepšení vnímání těchto nákladů jakožto zátěže rodinného rozpočtu. Zatímco v roce 2020 vnímalo náklady na bydlení jako velkou zátěž 15,7 % domácností, v roce 2021 jen 14,3 % domácností. Podíl domácností, které vůbec nepovažovaly náklady na bydlení za zátěž, zůstal na předchozí úrovni 13,5 %.
Naproti tomu téměř polovina nezaměstnaných považuje své náklady na bydlení za velkou zátěž. Domácnostem nezaměstnaných náklady na bydlení rovněž ukrajují nejvíce z jejich čistých příjmů, když tento podíl tvoří skoro 42 %. Jen necelých 8 % domácností z této skupiny je za zátěž nepovažuje. Jako velkou zátěž rodinného rozpočtu vnímá náklady na bydlení rovněž nadprůměrný podíl domácností zaměstnanců s nižším vzděláním (16,8 %) a 16,1 % domácností nepracujících důchodců.
Ukazatel „Míra ohrožení příjmovou chudobou“, který se počítá jako podíl osob žijících v domácnostech, jejichž příjem je nižší než stanovená hranice ohrožení příjmovou chudobou, dosáhl v roce 2021 úrovně 8,6 %. Hranice ohrožení příjmovou chudobou je určena jako 60 % mediánu ekvivalizovaného disponibilního příjmu domácnosti a zohledňuje velikost a složení domácnosti. Aby domácnost jednotlivce v roce 2021 nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou, musel být její čistý měsíční příjem vyšší než 14 055 Kč, domácnost dvou dospělých musela mít příjmy vyšší než 21 082 Kč/měsíc, rodič s dítětem do 13 let musel mít více než 18 271 Kč měsíčně a partnerský pár se dvěma dětmi do 13 let více než 29 515 Kč.
Ukazatel míry ohrožení příjmovou chudobou klesl po osmi letech pod hranici 9 procent. V roce 2021 se tak týkal přibližně 900 tisíc obyvatel České republiky.
Trvale jsou nejvíce ohroženými skupinami nezaměstnaní, domácnosti tvořené samotným rodičem s jedním či více dětmi a jednotlivci ve věku 65 a starší, a to převážně ženy. Z osob, jejichž převažující ekonomickou aktivitou v průběhu roku 2020 byla nezaměstnanost, jich příjmovou chudobou byla ohrožena více než polovina (51,1 %). Osob z neúplných rodin s dětmi byla příjmovou chudobou ohrožena téměř třetina (32,4 %) a osob z rodin se třemi a více dětmi necelých 19 %. Další významně ohroženou skupinou jsou jednotlivci ve věku 65 a více let, u nichž míra ohrožení příjmovou chudobou v roce 2021 dosáhla 27,8 %, nicméně u této skupiny došlo oproti předchozímu roku k významnému snížení tohoto podílu bezmála o 10 p.b.
Míra materiální a sociální deprivace, která vyjadřuje podíl osob, jejichž domácnosti si z finančních důvodů nemohly dovolit některé věci, služby či požitky, si uchovala klesající tendenci. Podíl osob žijících v domácnostech, které postrádaly nejméně 5 položek ze 13 sledovaných, se oproti předchozímu roku snížil z 5,0 % na 4,8 %. Nejčastěji si domácnosti nemohly dovolit pořídit nový nábytek za opotřebovaný (25,6 %), zaplatit neočekávaný výdaj ve výši 12 800 Kč (18,1 %) nebo týdenní dovolenou pro všechny členy domácnosti (18,3 %). Obdobně jako u míry ohrožení příjmovou chudobou patří mezi nejvíce materiálně a sociálně deprivované nezaměstnaní (40,4 %) a osoby z neúplných rodin s dětmi (19,2 %). Mezi domácnostmi jednotlivců zaznamenaly vyšší míru materiální a sociální deprivace ženy (8,6 %) než muži (5,6 %).
Přílohy
Všechna data publikace (2 MB) | ZIP |
Metodické vysvětlivky | Word PDF |
Stručný komentář | Word PDF |
Tabulky k metodickým vysvětlivkám |
|
Odhady 95% intervalu spolehlivosti základních úhrnů pro soubor domácností a osob | Excel PDF |
Odhady 95% intervalu spolehlivosti odhadů dílčích úhrnů četností pro soubor domácností | Excel PDF |
Odhady 95% intervalu spolehlivosti odhadů dílčích úhrnů četností pro soubor osob | Excel PDF |
Odhady 95% intervalu spolehlivosti pro peněžní příjmy na osobu podle podrobných položek za domácnosti celkem | Excel PDF |
Odhady 95% intervalu spolehlivosti pro peněžní příjmy na osobu podle zdrojů za skupiny domácností podle postavení osoby v čele | Excel PDF |
Odhady 95% intervalu spolehlivosti pro čisté peněžní příjmy na osobu podle krajů | Excel PDF |
Odhady 95% intervalu spolehlivosti pro indikátory, podle vybraných charakteristik | Excel PDF |
Tab. 1 Domácnosti podle postavení osoby v čele |
|
a) Složení domácností a roční příjmy na osobu (%, Kč) | Excel PDF |
b) Rozdělení domácností a osob podle příjmových skupin (%) | Excel PDF |
c) Demografické charakteristiky domácnosti a osoby v čele (%) | Excel PDF |
d) Charakteristiky bydlení a vybavenost domácnosti (%) | Excel PDF |
e) Subjektivní názory (%) | Excel PDF |
Tab. 2 Domácnosti podle decilového rozdělení čistých peněžních příjmů na osobu |
|
a) Složení domácností a roční příjmy na osobu (%, Kč) | Excel PDF |
c) Demografické charakteristiky domácnosti a osoby v čele (%) | Excel PDF |
d) Charakteristiky bydlení a vybavenost domácnosti (%) | Excel PDF |
e) Subjektivní názory (%) | Excel PDF |
Tab. 3 Domácnosti podle decilového rozdělení čistých peněžních příjmů na modif. spotřební jednotku OECD |
|
a) Složení domácností a roční příjmy na modif. spotřební jednotku OECD (%, Kč) | Excel PDF |
c) Demografické charakteristiky domácnosti a osoby v čele (%) | Excel PDF |
d) Charakteristiky bydlení a vybavenost domácnosti (%) | Excel PDF |
e) Subjektivní názory (%) | Excel PDF |
Tab. 4 Domácnosti zaměstnanců a důchodců podle kvintilového rozdělení čistých peněžních příjmů na osobu |
|
a) Složení domácností a roční příjmy na osobu (%, Kč) | Excel PDF |
c) Demografické charakteristiky domácnosti a osoby v čele (%) | Excel PDF |
d) Charakteristiky bydlení a vybavenost domácnosti (%) | Excel PDF |
e) Subjektivní názory (%) | Excel PDF |
Tab. 5 Domácnosti podle výše čistého peněžního příjmu ve vztahu k životnímu minimu |
|
a) Složení domácností a roční příjmy na osobu (%, Kč) | Excel PDF |
c) Demografické charakteristiky domácnosti a osoby v čele (%) | Excel PDF |
d) Charakteristiky bydlení a vybavenost domácnosti (%) | Excel PDF |
e) Subjektivní názory (%) | Excel PDF |
Tab. 6 Domácnosti podle počtu nezaopatřených dětí a počtu pracujících členů |
|
a) Složení domácností a roční příjmy na osobu (%, Kč) | Excel PDF |
b) Rozdělení domácností a osob podle příjmových skupin (%) | Excel PDF |
c) Demografické charakteristiky domácnosti a osoby v čele (%) | Excel PDF |
d) Charakteristiky bydlení a vybavenost domácnosti (%) | Excel PDF |
e) Subjektivní názory (%) | Excel PDF |
Tab. 7 Domácnosti s nezaopatřenými dětmi podle počtu pracujících členů |
|
a) Složení domácností a roční příjmy na osobu (%, Kč) | Excel PDF |
b) Rozdělení domácností a osob podle příjmových skupin (%) | Excel PDF |
c) Demografické charakteristiky domácnosti a osoby v čele (%) | Excel PDF |
d) Charakteristiky bydlení a vybavenost domácnosti (%) | Excel PDF |
e) Subjektivní názory (%) | Excel PDF |
Tab. 8 Bezdětné domácnosti podle pracovní aktivity jejich členů |
|
a) Složení domácností a roční příjmy na osobu (%, Kč) | Excel PDF |
b) Rozdělení domácností a osob podle příjmových skupin (%) | Excel PDF |
c) Demografické charakteristiky domácnosti a osoby v čele (%) | Excel PDF |
d) Charakteristiky bydlení a vybavenost domácnosti (%) | Excel PDF |
e) Subjektivní názory (%) | Excel PDF |
Tab. 9 Domácnosti podle druhu domácnosti EU |
|
a) Složení domácností a roční příjmy na osobu (%, Kč) | Excel PDF |
b) Rozdělení domácností a osob podle příjmových skupin (%) | Excel PDF |
c) Demografické charakteristiky domácnosti a osoby v čele (%) | Excel PDF |
d) Charakteristiky bydlení a vybavenost domácnosti (%) | Excel PDF |
e) Subjektivní názory (%) | Excel PDF |
Tab. 10 Domácnosti podle pracovní aktivity a stáří osoby v čele |
|
a) Složení domácností a roční příjmy na osobu (%, Kč) | Excel PDF |
b) Rozdělení domácností a osob podle příjmových skupin (%) | Excel PDF |
c) Demografické charakteristiky domácnosti a osoby v čele (%) | Excel PDF |
d) Charakteristiky bydlení a vybavenost domácnosti (%) | Excel PDF |
e) Subjektivní názory (%) | Excel PDF |
Tab. 11 Domácnosti podle pracovní aktivity a velikosti obce |
|
a) Složení domácností a roční příjmy na osobu (%, Kč) | Excel PDF |
b) Rozdělení domácností a osob podle příjmových skupin (%) | Excel PDF |
c) Demografické charakteristiky domácnosti a osoby v čele (%) | Excel PDF |
d) Charakteristiky bydlení a vybavenost domácnosti (%) | Excel PDF |
e) Subjektivní názory (%) | Excel PDF |
Tab. 12 Rodinné domácnosti podle typu a podle počtu nezaopatřených dětí |
|
a) Složení domácností a roční příjmy na osobu (%, Kč) | Excel PDF |
b) Rozdělení domácností a osob podle příjmových skupin (%) | Excel PDF |
c) Demografické charakteristiky domácnosti a osoby v čele (%) | Excel PDF |
d) Charakteristiky bydlení a vybavenost domácnosti (%) | Excel PDF |
e) Subjektivní názory (%) | Excel PDF |
Tab. 13 Domácnosti s pracující osobou v čele podle druhu domácnosti a vzdělání |
|
a) Složení domácností a roční příjmy na osobu (%, Kč) | Excel PDF |
b) Rozdělení domácností a osob podle příjmových skupin (%) | Excel PDF |
c) Demografické charakteristiky domácnosti a osoby v čele (%) | Excel PDF |
d) Charakteristiky bydlení a vybavenost domácnosti (%) | Excel PDF |
e) Subjektivní názory (%) | Excel PDF |
Tab. 14.1 Domácnosti podle krajů - 1. část |
|
a) Složení domácností a roční příjmy na osobu (%, Kč) | Excel PDF |
b) Rozdělení domácností a osob podle příjmových skupin (%) | Excel PDF |
c) Demografické charakteristiky domácnosti a osoby v čele (%) | Excel PDF |
d) Charakteristiky bydlení a vybavenost domácnosti (%) | Excel PDF |
e) Subjektivní názory (%) | Excel PDF |
Tab. 14.2 Domácnosti podle krajů - 2. část |
|
a) Složení domácností a roční příjmy na osobu (%, Kč) | Excel PDF |
b) Rozdělení domácností a osob podle příjmových skupin (%) | Excel PDF |
c) Demografické charakteristiky domácnosti a osoby v čele (%) | Excel PDF |
d) Charakteristiky bydlení a vybavenost domácnosti (%) | Excel PDF |
e) Subjektivní názory (%) |
Excel PDF |
Tab. 15 Domácnosti celkem v letech 2016 - 2021 | Excel PDF |
Tab. 16 Osoby 16leté a starší podle pohlaví a rodinného stavu | Excel PDF |
Tab. 17 Osoby 16leté a starší podle velikosti obce a podle věku | Excel PDF |
Tab. 18 Osoby 16leté a starší podle pohlaví a nejvyššího ukončeného vzdělání | Excel PDF |
Tab. 19 Osoby ohrožené chudobou v letech 2016 - 2021 | Excel PDF |
Tab. 20 Míra materiální a sociální deprivace, míra materiální deprivace v letech 2020 - 2021 | Excel PDF |
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
02.05.2024 SCHLIEGER loni zaznamenal čtyřnásobný nárůst...
30.04.2024 Tesla po špatných výsledcích roste, Meta po...
Okénko investora
Mgr. Timur Barotov, BHS
Diverzifikace v době koncentrovaných akciových trhů – výzkum Goldman Sachs
Miroslav Novák, AKCENTA
Michal Brothánek, AVANT IS
Petr Lajsek, Purple Trading
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Za 1. čtvrtletí roku 2024 rozšířila ČNB „zlatý poklad“ o dalších téměř 5 tun
Ali Daylami, BITmarkets
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři