V Královéhradeckém kraji za posledních deset let ubylo 9600 obyvatel

Obyvatelé se loni sčítali od 27. března do 11. května. Údaje jsou k prvnímu dni sčítací akce.

Obyvatelstvo Královéhradeckého kraje patří nadále k nejstarším v zemi. Průměrný věk lidí v kraji loni činil 43,6 roku a vyšší byl jen ve Zlínském kraji s hodnotou 43,8 roku. Nejmladší obyvatele měla loni Praha, kde byl věkový průměr 41,4 roku. Průměrný věk obyvatel celé ČR činil 42,7 roku.

Podíl obyvatel ve věku 65 a více let byl v Královéhradeckém kraji s hodnotou 22,4 procenta nejvyšší v celé ČR. Hradecké hejtmanství na tento demografický vývoj před třemi lety reagovalo plánem vybudovat do roku 2026 v domovech pro seniory 1000 lůžek.

Podíl lidí s vysokoškolským vzděláním ve skupině osob nad 15 let v Královéhradeckém kraji loni činil podprůměrných 14,7 procenta, celostátní průměr byl 17,6 procenta. Vysokoškolské vzdělání mělo v kraji loni 63.077 lidí, proti roku 2011 jich bylo o třetinu více. Zcela bez vzdělání bylo v kraji 2711 lidí.

V kraji loni žilo 2,7 procenta obyvatel s cizím státním občanstvím, celorepublikový průměr činil 4,7 procenta. K české národnosti se v kraji přihlásilo 94 procent z těch, kteří otázku na národnost vyplnili. V celé ČR se k české národnosti přihlásilo 83,8 procenta osob.

V odpovědi na náboženskou víru deklarovalo 13,4 procenta z těch, kteří otázku vyplnili, že jsou věřící a hlásí se k církvi nebo náboženské společnosti. Věřících bez přihlášení se k nějaké církvi bylo přes 11 procent. Odpověď bez náboženské víry tvořila více než 75 procent odpovědí. V celé zemi bylo bez náboženské víry 68,3 procenta z těch, kteří otázku vyplnili.

Domů bylo v Královéhradeckém kraji loni 147.257. Proti stavu před deseti lety jich přibylo o 7,4 procenta, zatímco celorepublikový nárůst činil devět procent, Domů ve vlastnictví fyzických osob bylo téměř 90 procent. Zhruba jedna čtvrtina domů byla vystavěna od roku 1991.

Sčítání se pořádá každých deset let, a to nejen v ČR. Umožňuje zmapovat situaci v jednotlivých zemích a porovnávat ji. Zatímco řada států údaje získává ze svých registrů a dotazuje se jen vzorku několika tisícovek lidí, v České republice se museli zapojit všichni obyvatelé. Česko totiž nemělo rejstříky, z nichž by se daly potřebné informace získat.