Japonsko nastavuje lepší podmínky pro rozvoj finančního sektoru

Tokio ve stínu Hongkongu

Zhoršující se politická situace v Hongkongu má vážné negativní dopady na pozici města jako finančního centra regionu východní Asie. Řada velkých nadnárodních společností, zvláště finančních institucí, které sídlí v Hongkongu, začala zvažovat alternativy, nebo dokonce již zahájila kroky k přemístění svých sídel a obchodních aktivit. To si dobře uvědomují i konkurenti Hongkongu a aspiranti na pozici významných asijských finančních center. Vedle Singapuru, Šanghaje a Soulu se nejčastěji mluví o Tokiu, příp. dalších japonských městech Ósace a Fukuoce.

Tokio je v mnoha ohledech přirozenou volbou. Jedná se o metropoli s kvalitní infrastrukturou, širokou nabídkou mimopracovního vyžití, kvalifikovanou pracovní silou a politicky stabilním a bezpečným prostředím. Rozvoji místního finančního trhu ale dlouhodobě brání chronické japonské potíže. Jedná se především o překážky v podobě přísné imigrační politiky, vysokých daní, těžkopádné byrokracie, jazykové bariéry a složitého právního prostředí. V poslední době se k tomu přidává i zaostávání ve využívání nejmodernějších finančních technologií (Fintech), jejichž rozvoj zpomaluje i nepřehledné a netransparentní licenční řízení. Tokijská burza je přitom třetí největší na světě po amerických New York Stock Exchange a Nasdaq Stock Market a je na ní zapsáno na 3 700 společností.

Blýská se na lepší časy?

Tokijská radnice nedávno, s cílem zvýšit svou atraktivitu pro finanční sektor začala spolupracovat s velkými bankami a developery a nabízí nově příchozím společnostem ze zahraničí zvýhodněné podmínky v jejich začátcích, např. zaplacení nájmu první tři měsíce pro každou zahraniční společnost, která bude zvažovat otevření své kanceláře ve městě. Tokijská starostka Juriko Kojke neskrývá své ambice: „Chci udělat z Tokia finanční město Asie číslo jedna.“

Mezi dalšími japonskými městy, která plánují přitáhnout zahraniční finanční společnosti, jsou nejčastěji zmiňovány Ósaka a Fukuoka. Ósaka má výhodu v první společné finanční a komoditní burze v Japonsku. Místní samospráva a lokální finanční společnosti navíc úzce spolupracují na vytvoření „mezinárodního finančního centra nové generace“. Druhé jmenované město Fukuoka je v poslední době atraktivní především pro IT firmy, pro něž snížilo místní daň. V dalším kroku se zvažuje vytvořit ve městě zvláštní oblasti národního strategického významu (National Strategic Special Zone), které by nabídly další daňové výhody. V září navíc Fukuoka otevřela poradenské centrum pro zahraniční finanční instituce, kterým nabízí právní a konzultantské služby.

V neposlední řadě centrální vláda přijala v posledním roce řadu konkrétních opatření k rozvoji domácího finančního trhu a jeho internacionalizaci. Jedná se o daňová zvýhodnění, zjednodušení licenčních procesů a možnost jejích kompletního vedení v angličtině a snadnější vstup do země pro podnikatele. Bližší informace o veškerých zvýhodněních lze nalézt na webu japonské Agentury pro finanční služby.

Z českého pohledu je tento vývoj zajímavý nejen pro finanční společnosti a investory, ale také související odvětví. Především jde o IT a zvláště o Fintech a kyberbezpečnost, v níž již na japonském trhu české IT firmy úspěšně působí.

Ondřej Svoboda, ekonomický diplomat Velvyslanectví ČR v Tokiu