Jaký vliv měla pandemie COVID-19 na silniční nákladní a veřejnou dopravu?

Opatření představovala pro silniční dopravu zejména následující výzvy:

• omezení mobility,
• změna dopravního chování cestujících projevující se přesunem z veřejné dopravy k individuální automobilové dopravě,
• ochrana zdraví cestujících i zaměstnanců,
• změna ve struktuře poptávky po přepravě zboží,
• pokles počtu cestujících, zvýšené nároky na hygienu a snížená kapacita vozidel způsobily problém ve financování dopravy,
• omezení některých sektorů hospodářství, potřeba ochranných prostředků pro řidiče, delší čekací doby na hranicích a narušení zavedených dopravních cyklů také způsobily problém ve financování nákladní dopravy,
• doprava osob s omezenými možnostmi volby druhu dopravy.

Jaký vliv měla nová situace na nákladní dopravu?

„Z dopravních statistik vyplývá, že pro nákladní dopravu představoval rok 2020 oproti roku předchozímu 9% pokles množství přepraveného zboží,“ odpovídá Štěpánka Doleželová, výzkumná pracovnice z Centra dopravního výzkumu. Ve srovnání s rokem 2018 už byl ovšem tento pokles pouze 4 % a roky 2015–2017 již vykazovaly nižší množství přepraveného zboží než v roce 2020. Pokud se týká přepravních výkonů, to znamená počtu přepravených tun na 1 kilometr, došlo zde oproti předchozím letům dokonce ke zvýšení.

Přijatá protiepidemická opatření měla tento dopad:

• Řidiči nákladní dopravy byli vyjmuti z opatření omezujícího volný pohyb osob.
• Ochrana dýchacích cest, povinnost testovat řidiče a dezinfekční prostředky představovaly zvýšení nákladů dopravních firem.
• Kontroly na hranicích České republiky zapříčinily, že na hraničních přechodech vznikala úzká hrdla. Čekání snižovalo ziskovost přepravy.
• Změna organizace obsluhy při nakládce a vykládce vytvářela tlak na řidiče (museli pochopit nové postupy, nabírali zde zpoždění) a představovala nárůst logistických operací.

Jaký vliv měla nová situace na veřejnou dopravu?

V roce 2020 došlo k výraznému poklesu počtu přepravených osob (mezi 30 a 40 %), a to jak v linkové, tak i v nepravidelné (zájezdové) dopravě. Dále došlo ke zkrácení průměrné přepravní vzdálenosti. Velký počet osob přestal používat veřejnou dopravu a přesedl do osobních automobilů. „Dle statistik Eurostat došlo také k poklesu turismu, a to v celoevropském měřítku. V roce 2020 ve srovnání s rokem 2019 poklesly počty nocí strávených v České republice zahraničními návštěvníky o 68 %, počty nocí strávených v tuzemských ubytovacích zařízeních poklesly o 38 %,“ doplňuje Ondřej Koutník, výzkumný pracovník Centra dopravního výzkumu.

Omezení pohybu osob

Největší vliv na osobní dopravu mělo omezení pohybu osob. Poptávku po veřejné dopravě snížila pandemie a opatření vlády především z důvodu omezení cílů cest a závislých služeb, jako je uzavření škol, omezení cestování do zahraničí, omezení ubytovacích a stravovacích služeb, na příklad z důvodu zvýšeného využívání home office. Opatření měla vliv také na cenu dopravy, omezení počtu spojů a komfort cestování. Snížení počtu přepravovaných osob vedlo k propadu tržeb a kompenzací povinných slev ze státního rozpočtu, které se týkaly žáků, studentů a seniorů

Jaká opatření na zmírnění dopadů pandemie v dopravě byla zavedena?

Prvotním mechanismem pro minimalizaci negativních vlivů pandemie COVID-19 bylo správné nastavení managementu rizik v jednotlivých dopravních podnicích. Na základě toho podniky realizovaly opatření na úrovni strategického řízení. Ke zmírnění dopadů pandemie COVID-19 byly také využity různé podpory a úlevy na úrovni Evropské unie i České republiky.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady „Omnibus I“ - 2020/698 a „Omnibus II“ – 2021/267 umožnilo jednotlivým státům prodloužit některé lhůty v oblasti dopravy, pokud tyto skončí v určitém období roku 2020. Šlo na příklad o lhůty pro dokončení školení držitelů osvědčení o odborné způsobilosti, průkazů kvalifikace řidiče, platnost řidičských průkazů, lhůt pro pravidelné kontroly tachografů, obnovení nebo náhrady karty řidiče, technických prohlídek nebo lhůt pro osvědčení o technické způsobilosti vozidla

Podle doporučení Evropské komise byly na hranicích zavedeny takzvané zelené pruhy, které měly umožnit plynulý tok zboží po silnici. V těchto pruzích by odbavení nemělo přesáhnout 15 minut. Dodržování tohoto doporučení však nebylo nijak vynucováno. Na úrovni České republiky byly pro osobní veřejnou dopravu zřízeny speciální dotační programy:

• COVID-BUS a navazující COVID-BUS II, což jsou programy Ministerstva dopravy, které měly umožnit podnikatelům překlenout krizi na trhu, popřípadě umožnit ukončení podnikání bez likvidačních dopadů na jejich osobní život. Výše podpory se odvozovala z emisní třídy autobusu. Zohledněna byla i kapacita autobusu.
• COVID-BUS LINKA a COVID-BUS Linka II – podpora určená dopravcům provozujícím veřejnou linkovou autobusovou dopravu v době, kdy ještě nedošlo k oživení dopravního trhu.

Jako nepřímou podporu cílenou na zmírnění dopadů pandemie a obnovu hospodářství lze vnímat také další vládní kroky, které spočívají zejména ve:

• snížení spotřební daně z motorové nafty,
• zrušení superhrubé mzdy u zaměstnanců
• a zvýšení daňového zvýhodnění na vyživované dítě ve společně hospodařící domácnosti.

Opatření proti epidemii koronaviru COVID–19 měla na silniční dopravu významný vliv, a to zejména na dopravu osobní. Zde bude velkým úkolem veřejné správy na regionální, národní i evropské úrovni zajistit, aby se cestující navrátili ze svých osobních automobilů zpět do dopravy veřejné.