Exmoorští divocí koně pomáhají od dnešního dne s pastvinou v rezervaci Janovský mokřad v blízkosti dálnice D5 u Nýřan. Trojici hřebců zapůjčila Plzeňskému kraji ochranářská společnost Česká krajina bezplatně. Jde již o třetí rezervaci s kopytníky na území kraje, který je tak prvním v republice v počtu rezervací velkých kopytníků.
"V Plzeňském kraji se v současné době nachází téměř třetina tuzemských rezervací velkých kopytníků," vysvětlil ředitel ochranářské společnosti Česká krajina Dalibor Dostál, který spolupráci s Plzeňským krajem v oblasti ochrany přírody velmi pozitivně hodnotí.
Tři hřebce exmoorských divokých koní, které ochranářská společnost Česká krajina Plzeňskému kraji bezplatně na základě smlouvy poskytla, převezli pracovníci ZOO Plzeň do rezervace velké 72 hektarů. Jde o místo zaniklého rybníka Janov, kde bude hlavní úlohou koní pečovat o cenný biotop.
V budoucnu by se k divokým koním u Nýřan měli připojit také dva zpětně šlechtění pratuři. Jejich včerejší odchyt se však nezdařil. „Jedna ze samic ve stádě netradičně porodila na podzim, takže je celé stádo v těchto dnech mimořádně plaché a ke zvířatům se nepodařilo přiblížit na vzdálenost, která by umožňovala odchyt,“ dodává Dalibor Dostál.
"Exmoorský pony a pratuři dále zvýší atraktivitu Janovského mokřadu, který se stává symbolem Plzeňského kraje a jeho úsilí o záchranu naší krajiny," říká náměstek hejtmanky pro oblast životního prostředí, zemědělství, evropských záležitostí a regionálního rozvoje Josef Bernard a dodává: "Území mělo být zastavěno dálničním odpočívadlem a dále meliorováno a mělo tam být běžné zemědělství. Plzeňský kraj pozemek částečně vykoupil, v současné době jde o 72 hektarů. Jde o typický příklad toho, jak bychom mohli přispívat drobnými projekty k zadržování vody v krajině."
Janovský mokřad je jednou ze 120 přírodních rezervací, které spravuje Plzeňský kraj a je zároveň jednou z největších. Cílem zřízení rezervace Janovský mokřad je zajištění ochrany a dalšího přirozeného rozvoje mokřadního ekosystému. K obnově přirozené biodiverzity mokřadu zásadně přispěl návrat bobra evropského, díky němuž v lokalitě jsou zatopené části území. Unikátní pestrost mokřadu dokazuje více než 60 druhů ptáků, kteří zde žijí, a patří sem i množství ohrožených druhů. Mezi vzácné ptáky, žijící v rezervaci, patří jeřáb popelavý a některé druhy vodních kachen, například vzácný polák malý, bramborníček hnědý, který je chráněný zákonem. Dále zde lze najít původní druhy rostlin.