Míra nezaměstnanosti v české ekonomice v listopadu meziměsíčně klesla o 0,1 procentního bodu na úroveň 3,3 %

Míra nezaměstnanosti v české ekonomice v listopadu meziměsíčně klesla o 0,1 procentního bodu na úroveň 3,3 % a meziročně klesla o 0,5 procentního bodu, což představuje nejvýraznější meziroční pokles od dubna 2019.

Na úrovni 3,3 % je míra nezaměstnanosti v tuzemské ekonomice nejnižší od loňského března.

Na trh práce příznivě působí pokračující růst české ekonomiky a poptávka po zaměstnancích ze strany firem, jenž jde napříč sektory tuzemské ekonomiky.

Závěr kalendářního roku a začátek roku nového by měl být ovlivněn sezónními faktory, jež tlačí nezaměstnanost k přechodnému meziměsíčnímu nárůstu (například sezónní útlum prací v zemědělství a lesnictví a konec pracovních kontraktů na dobu určitou), výsledek za samotný listopad ale přinesl nižší míru nezaměstnanosti.

V prvních měsících roku 2022 může míra nezaměstnanosti přechodně vzrůst mírně pod úroveň 4 %, nepříznivě mohou kromě sezónních faktorů zaúřadovat také komplikace a omezení spojené se stávající vlnou pandemie, jež dopadají například na cestovní ruch a s ním související služby.

Rok 2022 jako celek by ale měl být ve znamení dalšího poklesu míry nezaměstnanosti v české ekonomice.

Míra nezaměstnanosti v listopadu mírně klesla, z 3,4 % na 3,3 %: meziměsíční pokles nezaměstnanosti nebývá pro listopad úplně typický a aktuální vývoj je reflexí trvající poptávky po pracovní síle ze strany zaměstnavatelů.

V meziročním vyjádření, tedy v porovnání s loňským listopadem, míra nezaměstnanosti klesla o 0,5 procentního bodu, když v předchozích dvou měsících činil meziroční pokles míry nezaměstnanosti 0,3 procentního bodu.

Pokles míry nezaměstnanosti o 0,5 procentního bodu znamená nejvýraznější meziroční pokles od dubna 2019.

Na úrovni 3,3 % je míra nezaměstnanosti v tuzemské ekonomice nejnižší od loňského března.

Nejvyšší míra nezaměstnanosti je již poměrně tradičně v Moravskoslezském kraji a v Ústeckém kraji: v listopadu v obou krajích činila shodně 4,9 % a v porovnání s říjnem mírně klesla.

Nejnižší je míra nezaměstnanosti naopak, taktéž již tradičně, v Pardubickém kraji (2,1 %) a Jihočeském kraji (2,5 %), v porovnání s říjnem zůstala míra nezaměstnanosti v těchto dvou krajích beze změny.

Převis volných pracovních míst nad počtem uchazečů o zaměstnání je v tuzemské ekonomice i nadále velmi vysoký, byť v samotném listopadu se mírně snížil.

Ne vždy se ale volná pracovní místa a uchazeči o zaměstnání setkávají jak v regionálním smyslu, tak ve smyslu požadované kvalifikace.

Průzkumy z tuzemské ekonomiky naznačují, že pro mnohé výrobce představuje nedostatek vhodných zaměstnanců významný problém.

Nedostatek pracovníků je patrný napříč sektory tuzemské ekonomiky: coby hlavní bariéra výraznějšího růstu aktivity je dle průzkumů ČSÚ nedostatek pracovníků zmiňován ve stavebnictví, jako jeden z nejvýraznějších problémů jej zmiňují podnikatelé ve službách a významnou bariérou je nedostatek pracovníků také v průmyslu.

Z pohledu tuzemské ekonomiky jako celku i nadále platí konstatování, že snižující se nezaměstnanost a rostoucí poptávka po zaměstnancích vedou k tlakům na zvyšování mezd, což by se mělo projevovat i v průběhu roku 2022.

Vývoj na trhu práce přispívá k tomu, že je spotřeba domácností klíčovým tahounem růstu české ekonomiky měřeno ukazatelem HDP, vývoj na trhu práce ale zároveň spoluvytváří tlaky vedoucí k vyšší inflaci.

Za celý rok 2020 činila průměrná míra nezaměstnanosti 3,6 %, letos by průměrná míra nezaměstnanosti mohla dosáhnout úrovně 3,8 %.

V průběhu roku 2022 by se situace v ekonomice a na trhu práce měla dále zlepšovat a průměrná míra nezaměstnanosti by měla dále klesnout, zhruba na 3,4 %, vyloučit ale nelze i nižší číslo.

V nejpříznivějších měsících roku 2022, dle mého odhadu počátkem podzimu, může míra nezaměstnanosti atakovat tříprocentní úroveň.

Radomír Jáč

Radomír Jáč působí na kapitálových trzích již dvacet let, a to s praxí na pozici hlavního analytika v předních investičních bankách a asset management společnostech aktivních na středoevropských trzích. Profesně pokrývá makroekonomický vývoj včetně měnové a rozpočtové politiky, vývoj měnových kurzů či výnosů vládních dluhopisů, především ve středoevropském regionu (včetně české ekonomiky) a v eurozóně. Vystudoval VŠE v Praze se zaměřením na hospodářskou a sociální politiku, ekonomické teorie a finanční trhy. Volný čas dělí mezi své nejbližší, běh a literaturu.

Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s.

nabízí individuálním investorům a institucím komplexní produkty a služby v oblasti kolektivního investování a investičního managementu. Spravuje české podílové fondy vedené v českých korunách a irské investiční fondy nabízené v CZK, EUR a PLN. Nabídku přímých investic individuálních investorů do široké škály podílových fondů doplňuje nabídka produktů pravidelného investování, investičních programů a produktů životního cyklu. Mezi hlavní institucionální klienty patří pojišťovací a zajišťovací společnosti a penzijní fondy a současně obhospodařuje aktiva nejvýznamnějších částí Generali CEE Holding B.V. Společnost působí na trhu od roku 1991 a podle údajů Asociace pro kapitálový trh ČR je největším správcem aktiv v České republice. Její aktiva ve správě přesahují 289 mld. Kč. Řadí se tak mezi vedoucí firmy rovněž v regionu střední a východní Evropy.

Generali Investments CEE je součástí skupiny Generali, nezávislé italské finanční skupiny se silnou mezinárodní působností, která vznikla v roce 1831. Skupina Generali patří mezi přední světové pojišťovny s předepsaným pojistným 70 miliard euro (v roce 2016). Ve více než 60 zemích světa zaměstnává 74 tisíc odborníků. Skupina Generali zaujímá vedoucí postavení na trzích západní Evropy. Stále významnější pozici získává v Asii a také v regionu střední a východní Evropy. V 10 zemích tohoto regionu je skupina Generali jedním z předních poskytovatelů pojištění prostřednictvím holdingové společnosti Generali CEE Holding B.V.