Stavebnictví – říjen 2021: Stavební produkce v říjnu meziměsíčně posílila o 0,4 %

Stavební produkce v říjnu meziměsíčně posílila o 0,4 %, mírný růst tak zaznamenala potřetí v řadě. Ve srovnání se slabou základnou z loňského října byla sice o 3,7 % vyšší, oproti vrcholu z období předpandemické konjunktury (červenec 2019) ale o více než 7 % zaostávala. Rychlejšímu zotavení stavebnictví stále bránily zejména významné růstové bariéry.

V pozemním stavitelství, které bylo loni útlumem zasaženo citelněji, se říjnová produkce meziročně zvýšila o 7,1 %. Pokrizové oživení bylo podpořeno i vyšší bytovou výstavbou. Počet zahájených i dokončených bytů meziročně posílil, znatelně vyšší byl i ve srovnání s předloňským říjnem. Od ledna do října byla letos zahájena výstavba 36,0 tis. bytů, jen nepatrně méně než ve stejném období rekordních let 2007 a 2008. Dařilo se zejména výstavbě bytových domů, především zásluhou Prahy a Středočeského kraje. Dokončených bytů vzniklo letos v Česku od počátku roku již 27,7 tis. a i jejich počet za konjunkturním rokem 2008 příliš nezaostal. Navíc v kategorii bytů v rodinných domech byl letos vyrovnán rekordní loňský objem výstavby (15,4 tis.).

Produkce inženýrského stavitelství se v říjnu meziročně o 3,3 % snížila. Její meziměsíční pokles trvající letos po celé léto se ale zastavil. To mohlo souviset se zrychleným čerpáním investičních výdajů plynoucích ze státního rozpočtu s blížícím se koncem roku. Nicméně v kumulaci od ledna do listopadu dosáhly kapitálové transfery Státnímu fondu dopravní infrastruktury 57 mld. korun – tedy jen čtyř pětin rozpočtovaného objemu (po úpravách) pro celý rok 2021. Projevila se i pomalejší realizace projektů Národního plánu obnovy v oblasti dopravy. Přestože prostředky na rozvoj dopravní infrastruktury byly doplněny i vlastními zdroji Fondu – zejména z rostoucího výběru mýtného – jejich souhrnný růst nebyl zatím zdaleka tak svižný jako během loňského roku.

Evidenční počet zaměstnanců ve stavebnictví (bez zahrnutí agenturních pracovníků) se i v říjnu meziročně dále lehce snižoval. Výsledky ostatních šetření pokrývajících veškeré pracovníky ve stavebnictví ovšem naznačovaly mírný nárůst celkové zaměstnanosti. Rovněž i krátkodobá očekávání stavebních podniků v oblasti zaměstnanosti byla (i po zohlednění sezónnosti) letos v listopadu mírně pozitivní. Současně ale téměř 85 % podniků očekávalo stabilní zaměstnanost.

Orientační hodnota stavebních povolení se v říjnu meziročně zvýšila o 4,9 %. Silně vzrostla hlavně u nové výstavby, a to i díky vyššímu počtu povolených bytů v Praze. Projevovaly se zde ale i sílící cenové náklady stavebníků. U rekonstrukcí a modernizací se hodnota povolení proti silnému loňskému říjnu propadla o více než třetinu a v úhrnu od ledna do října meziročně stagnovala. Vloni v létě i na podzim byly povoleny některé nákladné projekty v oblasti železniční infrastruktury.

Důvěra podnikatelů ve stavebnictví v listopadu meziměsíčně mírně vzrostla.  Byla však stále slabší než před počátkem pandemie. Čtvrtina podniků stále hodnotila aktuální poptávku v tomto odvětví jako nedostatečnou. Klíčovou bariérou růstu ale zůstává nedostatek pracovníků, a to zejména v segmentu výstavby budov a u menších firem provádějících specializované stavební činnosti. Podniky v těchto oblastech také častěji trápí nedostatek materiálu a zařízení.

To stimulovalo cenové tlaky v celém odvětví. V listopadu plánovalo navýšení prodejních cen na nejbližší měsíce přes 40 % podniků, silnější očekávání panovala ve stavebnictví naposledy na jaře 2008. Souhrnné ceny stavebních prací se v letos říjnu zvýšily meziročně o 7,5 %, z toho ceny materiálů a výrobků ve stavebnictví vystoupaly o rekordních 16,8 %.

Dle aktuálních dat vzrostla stavební produkce v EU v září meziměsíčně o 1,2 %. To však nestačilo kompenzovat mírný útlum z předchozích letních měsíců. Ve srovnání s loňským zářím byl výkon stavebnictví v Unii o 1,8 % vyšší, o což se zasloužila zejména Itálie (+10,5 %). Po loňském propadu došlo k oživení v Maďarsku (14,3 %), v Polsku (4,3 %) i v Česku (3,0 %). V Rakousku, Německu i Francii stavebnictví pouze stagnovalo, ve Španělsku dále klesalo (-7,4 %). Úrovně produkce z období před pandemií (leden 2020) dosud dosáhla zhruba třetina států EU, z nejvýznamnějších ekonomik ale jen Itálie a dále např. Dánsko. Chorvatsko či Maďarsko. Naopak citelně za ní zaostávalo Slovensko (-19 %), Španělsko (-13 %) a Rumunsko (-12 %).