Jak si vede britská ekonomika po brexitu? Původní plány se nenaplnily, říká Natixis

Ekonomové francouzské investiční banky Natixis si posvítili na vývoj v Británii poté, co země odešla z EU. Věnovali se oblastem, jako je zahraniční obchod a exporty, zahraniční investice, trh práce a v neposlední řadě inovacím a modernizaci v britském korporátním sektoru. Co se v britském hospodářství zlepšilo a kde nastal opačný vývoj?

Natixis připomíná, že po roce 2019 ovlivnil britskou ekonomiku nejen brexit, ale i pandemie. Ta se ale týká i dalších evropských zemí. Patrné pak je, že na úrovni hrubého domácího produktu se brexit znatelně neprojevil. Opak nicméně platí o vývoji zahraničního obchodu. Nedošlo totiž ke slibovanému růstu podílu na neevropských trzích, zatímco podíl britských vývozců na trzích evropských klesl v souladu s očekáváním. Jinak řečeno, nenaplnila se teze shrnovaná pod výraz „Globální Británie“.

Očekávání se alespoň prozatím nenaplnila ani v oblasti investic. Podle některých tezí se totiž měla Británie stát atraktivnější pro zahraniční kapitál a firemní investice celkově díky snížení míry regulace, která by se již nemusela držet regulace v EU. Jak ale ukazuje následující graf, firemní investice v této zemi začaly spíše zaostávat za investicemi v EU (přerušovaná křivka ukazuje jejich vzájemný poměr):


Zdroj: Natixis

Další graf porovnává vývoj zaměstnanosti v Británii a v EU. Ani ten nevyznívá pro britskou ekonomiku po brexitu příznivě:


Zdroj: Natixis

Podobná je pak podle Natixisu situace, která se týká investic do výzkumu a vývoje a zaměstnanosti v „sofistikovaných“ sektorech. K tomu ale ekonomové banky dodávají, že pro hodnocení výsledků brexitu bude potřeba mnohem delšího období a výše uvedené je pouze pohledem na to, co se stalo během krátké doby po odchodu země z EU.

Zdroj: Natixis