Česko předává bosně know-how pro cestu do eu

České instituce pomáhají úřadům v Bosně a Hercegovině zavádět evropské standardy v metrologii, značení výrobků i bezpečnosti potravin.

Česká rozvojová pomoc se v Bosně a Hercegovině zaměřuje mimo jiné i na ovocnářství a šlechtitelství. Foto: Shutterstock

Česko sice vstoupilo do EU již před sedmnácti lety, na mnoha úřadech státní správy jsou ale stále experti, kteří pamatují časy, kdy se naše instituce musely přizpůsobovat unijním standardům. Jejich know-how není zdaleka jen součástí historie českého vstupu do evropských struktur. Již téměř deset let také pomáhá institucím v Bosně a Hercegovině připravit se na stejnou cestu, kterou kdysi muselo urazit Česko.

Jedním z nejdéle fungujících projektů, který Česká rozvojová agentura (ČRA) v této oblasti podporuje, je spolupráce v oblasti měr a vah – konkrétně Českého metrologického institutu a jeho partnerské organizace, kterou je Metrologický institut Bosny a Hercegoviny (IMBiH). První část odstartovala v roce 2014, ta stávající s číslovkou III je naplánována do roku 2022. Jednotlivé fáze projektu dobře ukazují, že zatímco nejprve šlo o uznání IMBiH na poli mezinárodní metrologie, dnes už převládají témata, která řeší obdobné instituce v celé EU. Zpočátku tak čeští experti pomáhali v přípravě metodik měření a v laboratorním vybavení. V rámci projektu zastřešovaného ČRA putovaly do laboratoří IMBiH mimo jiné i přístroje na určování kvality a kvantity paliv. Současná, třetí fáze projektu se zaměřuje více na zviditelnění služeb institutu i pro komerční klienty, medializaci či komunikaci s veřejností.

Další dlouhodobou spoluprací, kterou ČRA v Bosně a Hercegovině v oblasti transferu znalostí podporuje, je projekt zaměřený na kvalitu a bezpečnost potravin. Realizátory jsou Státní veterinární ústav (SVÚ) a Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ). Obě instituce se teď zaměřují na tři oblasti: kontrolu salmonel, pesticidy a hnojiva a používání aditiv v potravinářství, což je doména, která dosud není v zemi plně harmonizována s pravidly EU. Praktickými výstupy jsou například vytvoření registru přípravků na ochranu rostlin a hnojiv nebo školení inspektorů. „Projekt bude mít pozitivní dopad jak na snížení výskytu nemocí vyvolaných závadnými potravinami, tak na zlepšení životního prostředí, protože se sníží zatížení půdy agrochemií. Pokud bude navíc Bosna a Hercegovina vyrábět bezpečné potraviny, bude je moci následně vyvážet do zemí EU,“ říká Jan Rosmus z SVÚ.

Již zmíněný ÚKZÚZ se v Bosně a Hercegovině v minulosti angažoval hned v několika transferech know-how. V roce 2018 ukončil víceletý projekt s tamními šlechtiteli a ovocnáři spolufinancovaný US AID, loni se pak v rámci unijního programu EU4AGRI čeští experti zapojili do pomoci vinařskému sektoru v této zemi západního Balkánu, z níž by mimo jiné měla vzejít jednotná registrace všech vinic a vinohradníků.

PROJEKTY, NA NICHŽ SE DÁ STAVĚT

Společným jmenovatelem aktivit českých úřadů v Bosně a Hercegovině je nejen předávání cenných zkušeností, ale i udržitelnost celé koncepce. „Projekty jsou nastavené tak, aby mohly pokračovat i bez rozvojové pomoci. Jejich přidaná hodnota je právě v tom, že na ně příjemci mohou i v budoucnu navázat,“ vysvětluje Sara Miličić, která má v ČRA na starosti aktivity v Bosně a Hercegovině. Transfer know-how a vědomostí je současně oblastí, kde se česká rozvojová pomoc v této balkánské zemi dokázala úspěšně prosadit i na mezinárodním poli. „Nejen mezi místními aktéry, ale i v rámci ostatních donorů tím pomáháme šířit dobré jméno České republiky,“ dodává.

BLAHOSLAV HRUŠKA