Pomoc jako z katalogu - Proces, který se obejde bez složitých finančních transferů, si Česko vyzkoušelo již ve čtrnácti zemích světa.

Vázané peněžní dary umožňují poskytnout humanitární pomoc formou voucherů na produkty, technologie a služby českých firem. Proces, který se obejde bez složitých finančních transferů, si Česko vyzkoušelo již ve čtrnácti zemích světa.

Ještě před ovládnutím Afghánistánu hnutím Tálibán se do země podařilo dostat dezinfekční zařízení pro nemocnici v Kábulu od společnosti Block CRS. Přepravu zajistil speciál české armády. Foto: Armáda ČR

Napřesrok tomu bude dvacet let, kdy se do té doby sektorově i teritoriálně roztříštěná česká rozvojová spolupráce zaměřila na prioritní země a především sjednotila odpovědnost, pravomoce a rozpočet drtivé většiny projektů do gesce ministerstva zahraničních věcí (MZV). Transformace postupně přinesla řadu nástrojů, jak humanitární i rozvojovou spolupráci účinně dostat na místo určení – od vládních programů přes dotace České rozvojové agentury až po malé projekty v režii zastupitelských úřadů. Vůbec nejmladším nástrojem, který účinně přes MZV propojuje příjemce pomoci s nabídkou českých firem, jsou vázané peněžní dary.

„Celý proces je trojstranný. První iniciativa je na zastupitelském úřadu, který na místě identifikuje, komu a jak pomoci. Na tento první krok pak zareagují české firmy, které prostřednictvím informačního portálu SINPRO zveřejní své nabídky. Ministerstvo zahraničí má na starosti rozhodnutí o výši daru, návrh smlouvy s jeho příjemcem a samozřejmě také kontrolu a vyhodnocení,“ vysvětluje Václav Bálek, ředitel odboru rozvojové spolupráce a humanitární pomoci MZV.

Výhoda oproti klasické dodávce humanitární pomoci z ústředí je podle něj v zainteresovanosti všech stran – firmy nabízejí konkrétní výrobky a související služby, které si následně příjemce může prostřednictvím SINPRO vybrat jako z katalogu. Celý proces je postaven na principu daru, který je takto na obou stranách vykázán. Firmám odpadá složité hledání partnera v cílové zemi. MZV a ambasády také pomohou s řešením legislativy a případných omezení. Navíc odpadají i složité finanční transakce do ciziny, protože vyčleněné prostředky putují přímo českým dodavatelům. „Trochu zjednodušeně řečeno dostanou příjemci daru v cizině do ruky voucher, který pak uplatní,“ říká Václav Bálek.

Vázané peněžní dary se neomezují jen na výrobky. Příkladem poskytnuté služby může být oprava chrámu proroka Nahuma v iráckém Alkúši, kterou provedla restaurátorská firma GEMA ART. Foto: GEMA ART

PILOTNÍ PROJEKT V SÝRII

Vůbec prvním vázaným peněžním darem, který posloužil jako pilotní projekt a na základě něhož se loni vypracovala celá metodika, bylo vybavení pracoviště pro výrobu protéz v Sýrii. Dodavatelem byla česká firma PD Clean, příjemcem spolek Khotwa, který pomáhá obětem syrské občanské války, zejména těm hendikepovaným a dětem. Od prvních dodávek v roce 2019 následovalo v Sýrii až dosud ještě dalších devět projektů. Šlo o zdravotnické vybavení nemocnic nebo čističku a úpravnu vody. Formou vázaného peněžního daru putoval ale do Sýrie také třeba původní český software firmy Steiner pro Transplantační centrum v Damašku. „Umožní laboratorně systematicky pracovat se vzorky dětských pacientů postižených leukémií a rakovinovými nádory, dojde také k propojení s mezinárodní databází. Software se postará i o sdílení odborných dat a vědeckých výsledků,“ popisuje David Mertl, ekonomický diplomat Velvyslanectví ČR v Damašku.

Nejvíce projektů formou vázaných peněžních darů (prozatím celkem 15) bylo realizováno či stále běží v Iráku. Kromě dodávek zdravotnického vybavení pro nemocnice v Erbílu, Dohúku, Sulajmániji nebo Halabdže je v seznamu také dosud jediná poskytnutá služba. Česká firma GEMA Art, která má v iráckém Kurdistánu dobré renomé, formou vázaného daru opravila chrám starozákonního proroka Nahuma v Alkúši. Václav Bálek je přesvědčen, že spektrum produktů, technologií a služeb, které Česko může nabídnout, je mnohem pestřejší. „Vázané peněžní dary jsou na pomezí mezi humanitární a rozvojovou pomocí. Obecně řečeno se uplatní v podpoře dané země po nějakém konfliktu, neštěstí nebo přírodní katastrofě. Je jasné, že zdravotnické dodávky prozatím dominují, do budoucna je tu ale prostor třeba pro laboratorní zařízení, dekontaminační jednotky, výstavbu infrastruktury a doprovodné služby, jako jsou výcvik, poradenství nebo vzdělávání,“ dodává.

Vůbec prvním vázaným peněžním darem bylo vybavení protetické dílny syrského spolku Khotwa, který pečuje o oběti války. Foto: Velvyslanectví ČR v Damašku

COVID PŘINESL NOVÉ VYUŽITÍ

Velké pole příležitostí pro vázané peněžní dary – byť zpočátku neplánované – se objevilo v době krize spojené s šířením koronaviru. V rámci vládního programu „covidové“ pomoci putovala česká zdravotnická technika do dvanácti zemí světa na třech kontinentech – šlo o vybavení operačních sálů, biochemické laboratoře, sterilizační jednotky, ale i lůžka. Unikátní akcí byla v rámci odezvy na covid-19 dodávka dezinfekčních zařízení od valašskomeziříčské firmy Block CRS pro kábulskou nemocnici. Leteckou přepravu do Afghánistánu zajistila Armáda ČR a dar tak doputoval na místo o mnoho rychleji a bezpečněji, než kdyby byl odeslán klasickou nákladní dopravou.

Vázané peněžní dary nejsou teritoriálně omezené. Snad jen tím, že musí jít o zemi s potřebou stabilizace a je třeba, aby v místě fyzicky fungoval náš zastupitelský úřad, který má na starosti průběh a vyhodnocení každého projektu. Ne všude se ale podaří celý proces nastavit tak, aby vyhovoval i místní legislativě. „V některých zemích se nám stalo, že se vázaný dar dostal do konfliktu s tamním zákonem o veřejných zakázkách a nenašli jsme společné řešení,“ říká Václav Bálek. Jinde se zase ukázalo, že vázané peněžní dary mohou dobře doplnit ostatní nástroje humanitární a rozvojové pomoci. Třeba bejrútská Univerzitní nemocnice Rafíka Harírího je dlouhodobě zapojena do lékařského programu MEDEVAC, v rámci něhož na klinice působili čeští oftalmologové. Po ničivém výbuchu v bejrútském přístavu v srpnu 2020 sem z Česka putovala okamžitá pomoc v podobě zdravotnického zařízení a konečně letos v únoru tu Linet předával porodní lůžka pořízená právě v rámci vázaného peněžního daru.

ŠANCE, ALE I ZODPOVĚDNOST

A co mohou vázané peněžní dary přinést samotným českým firmám? Exportně jde většinou o složité a často nepřehledné trhy a objem jedné dodávky, který je limitován 10 miliony korun, představuje třeba pro špičkové zdravotnické výrobky zakázku v řádu několika kusů. Zapojení do tohoto nástroje na rozhraní humanitární a rozvojové pomoci může ale vytvořit předpolí pro další komerční aktivity. Ukazují to i zkušenosti ze Sýrie, kde tato metoda pomoci před dvěma lety startovala. „Zdejší trh je komplikovaný, přesto ale stále velmi zajímavý. Díky vázaným peněžním darům mohou české firmy snadněji navázat obchodní vztahy se syrskými partnery, a také se opřít o kladné reference,“ zdůrazňuje David Mertl.

Pro firmy to ale znamená také zodpovědnost. Odesláním zboží na místo určení pomoc totiž zdaleka nekončí. „Nemáme zájem na tom, aby česká pomoc skončila někde v bednách, protože se nenajde nikdo, kdo třeba zdravotnickou techniku zprovozní. Proto je součástí zakázky i zaškolení a servis na místě. Darem v první řadě pomáháme, ale také šíříme dobré jméno Česka ve světě. A máme štěstí, že firmy, které se do nástroje vázaných peněžních darů dosud zapojily, si to také uvědomují,“ zakončuje ředitel odboru rozvojové spolupráce a humanitární pomoci MZV.

BLAHOSLAV HRUŠKA