Co prožít advent a vánoce trochu jinak?

Vánoce jsou krásná tradice - láska, rodina, cukroví, koledy, všude něco voní, svíčky svítí, pohádky, kolegy ... vánoční atmosféra.

Kdo z nás si nevybaví něco krásného a milého při slově "vánoce" - maminka, která mně hladí po hlavě, zářící vánoční stromek, sníh za okny, kluziště, kamarádi, první vánoce s novou láskou, vůně jehličí, vánočky, prostě idyla, pohádka ... všechno nazdobené, my se celé dlouhé čtyři týdny těšímě, až ta krásná chvíle přijde. Je jedno, jestli máme děti malé, velké, nebo žádné, i tak tu atmosféru lásky cítíme nebo se o to alespoň snažíme.

Pokud jsme křesťané, připomínáme si narození Ježíše Krista.

Ať tak či tak, snažíme se lásku dávat, vyjadřovat, snažíme se být k sobě blíž, být na sebe hodnější.

Co ale zvířata? Považujete se určitě za milovníky zvířat, ostatně jako většina lidí - psa přece máte rádi, taky jste mu koupili něco dobrého, kočka přede za oknem, vše je přeci tak, jak má být?

Co ale kapři, slepice, krůty ... které kvůli nám lidem musely být zavražděna, abychom si je mohli dát na talíř a popřát si při něm "tak šťastné a veselé"? A nebo je dokonce sníst ve jménu Boha? Kolik krutosti a utrpení prožili ... myslíme si, že když jsou kapři němé tváře, tak necítí bolest? Jsou spokojeni se svým údělem a celý svůj život se těší, až je někdo po dvouměsíční nucené hladovce vytáhne z kádě a na ulici zavraždí? Nebo se tomu snad dá říct jinak?

Pro tato zvířata jsou vánoce nejbrutálnější období roku. Tolik smrti, utrpení, a my na něm stavíme své vlastní štěstí a lásku a myslíme si, že svět je s tím vším v pohodě? 

Nevadí nám chodit po ulici kolem kaluží krve utýraných kaprů, sledujeme to tak nějak, jako by se nás to ani netýkalo. My přeci kapry doma nechováme, a pokud ano, tak plavou v rybníčku na domem a říkáme jim Pepa a Franta a chodíme je na vánoce krmit.

Nevadí nám ta absurdita, kdy na jedné straně děti učíme lásce, snažíme se ji šířit, a na druhé straně nám nevadí novodobá jatka v předvánočních ulicích? 

Co zkusit vánoce letos trochu jinak? Bez násilí, s opravdovou lástkou v srdci ke všemu živému, v duchu AHIMSA - nenásilí. Nedopouštějme se násilí na sobě, ani na jiných živých bytostech. Nejsme páni této Planety, jsme tu jen na návštěvě. Nechme zvířata žít, neubližujme jim. Mají na život stejné právo, jako my. Chraňme je, jsou přeci slabší!

Nedostali jsme od nikoho, a už vůbec ne od Boha, právo zabíjet. Ostatně "NEZABIJEŠ" se jako červená nit vine všemi náboženstvími. Buďme vegany! Jen to je správná odpověď na adventní čas.

Zkusme vánoce letos jinak. Jde to i bez "živočišných produktů".  O tom třeba zase někdy příště.