USA: Aktuální pravděpodobnost recese je podle některých modelů celkem vysoká

Včera se toho ohledně ekonomických dat moc nestalo. Tak bych trochu odbočil a podíval se na aktuální

pravděpodobnost recese americké ekonomiky, protože to je něco, co se již delší dobu skloňuje na trzích. V tomto ohledu je výběr ekonomiky USA přirozený, a to především kvůli dlouhé historii dat a dostatečnému množství cyklů (recesí), na kterých se dají modely odhadnout.

Pro odhad pravděpodobnosti recese jsou často používány dva přístupy, které používá FED. Prvním je odhad pravděpodobnosti recese z výnosové křivky (články Estrelly a Mishkina z devadesátých let). Klíčovou proměnnou je spread mezi 10Y a 3M sazbami. Čím více se snižuje, tím je větší pravděpodobnost recese. Pokud je tento spread lehce záporný (3M je výše než 10Y), tak je podle původních odhadů pravděpodobnost recese zhruba 30 %. S výrazněji negativním číslem se pak pravděpodobnost zvyšuje.

Aktuálně se tento rozdíl nicméně zvyšuje, což je dáno růstem 10Y výnosů z důvodů vyšší inflace a tím i očekávání přísnějšího zvyšování sazeb v USA ve druhé polovině příštího roku.



Konzistentně s tím pak klesá pravděpodobnost recese, která pro příští podzim klesla z nedávných zhruba 40 % na necelých 7 %. To vypadá docela dobře.
Vypovídací schopnost tohoto přístupu může být nicméně nyní o něco menší, a to jednak kvůli QE, které ovlivňuje dlouhý konec křivky, tak i kvůli téměř nulovým krátkým sazbám. Spread mezi 10Y a 3M, když 3M jsou jen 0,05 %, do záporu jen tak neskočí. Kvůli těmto faktorům je pak třeba sledovat spíše vývoj v čase a ne absolutní hodnotu spreadu, ale i to je v poslední době příznivé.

Druhým a v dnešní době asi i lepším přístupem je model Chauveta a Pigera, který vypočítává pravděpodobnost recese z vývoje zaměstnanosti, průmyslové produkce, maloobchodních tržeb a osobních příjmů. Ten není tak závislý na QE a ZLB (nulových sazbách FEDu, zero lower bound) a může tak být důležitým indikátorem i v dnešních časech.

Aktuální obrázek nevypadá příliš dobře. Pravděpodobnost recese v USA je téměř 45 %. A navíc z dat od roku 1970 je vidět, že vždycky, když byla pravděpodobnost takto vysoká, tak to recesí skutečně skončilo (šedé sloupce).

Tento graf FED samozřejmě zná a je pravděpodobně jedním z důvodů, proč se do žádného rychlého utahování měnové politiky nyní nehrne.

Světovou ekonomiku silně ovlivňuje negativní nabídkový šok a v tomto ohledu celkem věřím, že jestli zůstanou ceny komodit delší dobu vysoké a výrazně se nezlepší doprava materiálů a zboží, tak takový vývoj do recese skutečně vyústit může.

Bidenova snaha snížit ceny ropy uvolněním 50 miliónů barelů ze svých strategických zásob se v tomto ohledu jeví jako správná politika. To, že se k tomu přidaly i další země včetně Číny či Indie, je pak důsledkem toho, že možnost zhoršení ekonomického vývoje berou skutečně vážně i další velké ekonomiky.

V tuto chvíli je stále o něco vyšší pravděpodobnost toho, že se zatáčku podaří vytočit a USA (a další země) do recese nespadnou. Nicméně nejistota a rizika rostou.

Příznivé je i to, že nejnovější data z USA jsou až nečekaně příznivá. Například počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti spadnul tento týden pod 200 tisíc, což je síla trhu práce, která byla před vypuknutím pandemie (což je také jeden z důsledků posílení dolaru). Na druhou stranu ale jde stále o různé měsíční či týdenní indikátory, které jsou ze své podstaty značně rozkolísané.

Mimochodem, aktuálně cena ropy brent trochu koriguje a je pod hladinou 79 dolarů za barel (což je ale tedy stále ještě hodně). Je otázkou, zdali má vliv Bidenův plán nebo spíše zhoršení pandemické situace v Evropě. Spíše bych si vsadil na to druhé.



Jiří Polanský