Stanovení podmínek návštěv ve zdravotnických zařízeních a v zařízeních sociálních služeb, s účinností od 22. 11. 2021 - MZDR 14597/2021-5/MIN/KAN MZDRX01IAFJH

MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ 

Palackého náměstí 375/4, 128 01 Praha 2 

Praha 18. listopadu 2021 

Č. j.: MZDR 14597/2021-5/MIN/KAN 

MZDRX01IAFJH 

M I M O Ř Á D N É O P A T Ř E N Í 

Ministerstvo zdravotnictví jako správní úřad příslušný podle § 80 odst. 1 písm. g) zákona  č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů,  ve znění pozdějších předpisů, a § 2 odst. 1 zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních  při epidemii onemocnění covid-19 a o změně některých souvisejících zákonů, nařizuje  postupem podle § 69 odst. 1 písm. i) a odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb. a podle § 2 odst. 2  písm. h) zákona č. 94/2021 Sb. k ochraně obyvatelstva před dalším rozšířením onemocnění  covid-19 způsobeného novým koronavirem SARS-CoV-2 toto mimořádné opatření: 

I. 

S účinností ode dne 22. listopadu 2021 od 00:00 hod. do odvolání tohoto mimořádného  opatření se: 

1. omezují u všech poskytovatelů zdravotních služeb návštěvy pacientů ve zdravotnických  zařízeních tak, že návštěvu lze připustit pouze za podmínky, že osoba navštěvující  pacienta nevykazuje klinické příznaky onemocnění covid-19 a s výjimkou dítěte do  dovršení 12 let věku prokáže poskytovateli zdravotních služeb, že splňuje následující  podmínky: 

a) osoba absolvovala nejdéle před 72 hodinami RT-PCR vyšetření na přítomnost viru  SARS-CoV-2 s negativním výsledkem, nebo 

b) osoba absolvovala nejdéle před 24 hodinami rychlý antigenní test (RAT) na přítomnost  antigenu viru SARS-CoV-2, provedený zdravotnickým pracovníkem, s negativním  výsledkem, nebo 

c) osoba byla očkována proti onemocnění covid-19 a doloží národním certifikátem o  provedeném očkování nebo certifikátem o provedeném vydávaným podle nařízení  Evropské unie o digitálním certifikátu EU COVID1, za podmínky, že uplynulo nejméně  14 dní od dokončeného očkovacího schématu; za národní certifikát o provedeném  očkování se považuje písemné potvrzení vydané alespoň v anglickém jazyce  oprávněnou osobou působící v třetí zemi, jehož vzor je zveřejněn v seznamu uznaných    

1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/953 ze dne 14. června 2021 o rámci pro vydávání, ověřování  a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, o testu a o zotavení v souvislosti s onemocněním COVID-19  (digitální certifikát EU COVID) za účelem usnadnění volného pohybu během pandemie COVID-19. 

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/954 ze dne 14. června 2021 o rámci pro vydávání, ověřování  a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, o testu a o zotavení v souvislosti s onemocněním COVID-19  (digitální certifikát EU COVID) ve vztahu ke státním příslušníkům třetích zemí s oprávněným pobytem nebo  bydlištěm na území členských států během pandemie COVID-19.

1 

národních certifikátů na internetových stránkách Ministerstva zdravotnictví; písemné  potvrzení musí obsahovat údaje o očkované osobě, podanému typu vakcíny, datu  podání vakcíny, identifikaci osoby, která potvrzení vydala, a tyto údaje musí být možné  ověřit dálkovým přístupem přímo z písemného potvrzení, za předpokladu, že očkování  bylo provedeno 

i) léčivým přípravkem obsahujícím očkovací látku proti covid-19, kterému byla  udělena registrace podle nařízení (ES) č. 726/2004, nebo  

ii) léčivým přípravkem, jehož výroba je v souladu s patentem léčivého přípravku podle  bodu i), pokud je tento léčivý přípravek zároveň schválen Světovou zdravotnickou  organizací pro nouzové použití; nebo 

d) osoba prodělala laboratorně potvrzené onemocnění covid-19, uplynula u ní doba  nařízené izolace a od prvního pozitivního rychlého antigenního testu (RAT) na  přítomnost antigenu viru SARS-CoV-2 nebo RT-PCR testu na přítomnost viru SARS CoV-2 neuplynulo více než 180 dní, 

nestanoví-li poskytovatel zdravotních služeb v případech zřetele hodných organizačním  opatřením jinak; osoba navštěvující pacienta, která splní některou z uvedených podmínek,  může vykonat návštěvu při dodržení dalších režimových opatření poskytovatele, 

2. zakazuje u všech poskytovatelů zdravotních služeb přítomnost třetí osoby při porodu  ve zdravotnickém zařízení v případě, že nejsou splněny tyto podmínky: − porod bude probíhat v samostatném porodním pokoji nebo boxu s vlastním sociálním  zařízením, 

− bude zamezen kontakt třetí osoby s ostatními rodičkami, 

− třetí osoba se podrobí stejným pravidlům jako osoba navštěvující pacienta podle bodu  1, 

3. omezují u všech poskytovatelů sociálních služeb v zařízení domovů pro seniory a domovů  se zvláštním režimem a všem odlehčovacím sociálním službám v pobytové formě (podle  § 44, 49 a 50 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách) návštěvy uživatelů tak, že  návštěvu lze připustit pouze za podmínky, že osoba navštěvující uživatele nevykazuje  klinické příznaky onemocnění covid-19 a s výjimkou dítěte do dovršení 12 let věku prokáže  poskytovateli sociálních služeb, že splňuje následující podmínky: 

a) osoba absolvovala nejdéle před 72 hodinami RT-PCR vyšetření na přítomnost viru  SARS-CoV-2 s negativním výsledkem, nebo 

b) osoba absolvovala nejdéle před 24 hodinami rychlý antigenní test (RAT) na přítomnost  antigenu viru SARS-CoV-2, provedený zdravotnickým pracovníkem, s negativním  výsledkem, nebo 

c) osoba byla očkována proti onemocnění covid-19 a doloží národním certifikátem o  provedeném očkování nebo certifikátem o provedeném vydávaným podle nařízení  Evropské unie o digitálním certifikátu EU COVID1, za podmínky, že uplynulo nejméně  14 dní od dokončeného očkovacího schématu; za národní certifikát o provedeném  očkování se považuje písemné potvrzení vydané alespoň v anglickém jazyce  oprávněnou osobou působící v třetí zemi, jehož vzor je zveřejněn v seznamu uznaných  národních certifikátů na internetových stránkách Ministerstva zdravotnictví; písemné  potvrzení musí obsahovat údaje o očkované osobě, podanému typu vakcíny, datu  podání vakcíny, identifikaci osoby, která potvrzení vydala, a tyto údaje musí být možné  ověřit dálkovým přístupem přímo z písemného potvrzení, za předpokladu, že očkování  bylo provedeno 

i) léčivým přípravkem obsahujícím očkovací látku proti covid-19, kterému byla udělena  registrace podle nařízení (ES) č. 726/2004, nebo  

ii) léčivým přípravkem, jehož výroba je v souladu s patentem léčivého přípravku podle  bodu i), pokud je tento léčivý přípravek zároveň schválen Světovou zdravotnickou  organizací pro nouzové použití; nebo 

d) osoba prodělala laboratorně potvrzené onemocnění covid-19, uplynula u ní doba  nařízené izolace a od prvního pozitivního rychlého antigenního testu (RAT) na  přítomnost antigenu viru SARS-CoV-2 nebo RT-PCR testu na přítomnost viru SARS CoV-2 neuplynulo více než 180 dní,

2 

nestanoví-li poskytovatel sociálních služeb v případech zřetele hodných organizačním  opatřením jinak; osoba navštěvující uživatele, která splní některou z uvedených podmínek,  může vykonat návštěvu při dodržení dalších režimových opatření poskytovatele. 

II. 

S účinností ode dne 22. listopadu 2021 od 00:00 hod. se ruší mimořádné opatření Ministerstva  zdravotnictví ze dne 5. listopadu 2021, č.j. MZDR 14597/2021-4/MIN/KAN. 

Odůvodnění: 

I. Zhodnocení aktuální epidemické situace 

Trend a vývoj epidemické situace v zemích EU je charakterizován vysokým a narůstajícím  počtem nově pozitivních osob. Nárůst je pozorován ve všech zemích EU, již se tak netýká  primárně jen zemí východní Evropy, avšak zde je situace stále významně zhoršená zejména  v segmentu zdravotní péče, což je dáno primárně velmi nízkou proočkovaností v těchto  zemích (Bulharsko, Rumunsko), kde je kompletně proočkováno méně než 40 % osob starších  60 let, což je vysoce rizikový aspekt vzhledem k vývoji počtu nově diagnostikovaných případů  ve skupině osob starších 65 let, tj. skupiny osob, u kterých je dle amerického Centra pro  kontrolu a prevenci nemocí (dále jen „CDC“) [1] násobně vyšší riziko hospitalizace a úmrtí ve  srovnání s referenční populační skupinou (18-29 let). Nárůst případů v této věkové kategorii je  pozorován ve většině zemích EU, průměrná 14denní incidence je 200 případů na 100 tisíc  obyvatel, což je o 25 % více než v přechozím týdnu. Ve významněji nižších hodnotách (pod  50 případů na 100 tisíc obyvatel) se drží Finsko, Malta, Švédsko a Francie, ve většině států je  pak hodnota 14denní incidence vyšší než 150 případů. Tento trend růstu je pozorován již čtyři  po sobě jdoucí týdny, což se odráží i do počtu hospitalizací, a to jak celkových, tak na  jednotkách intenzivní péče (dále je „JIP“), kdy nejzávažnější situace je ve dvou již zmíněných  zemích, a to Rumunsku a Bulharsku. Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (dále  jen „ECDC“) předpokládá ve svém výhledu, že tento negativní trend vývoje epidemie  onemocnění covid-19 bude pokračovat i v dalších týdnech. 

V některých zemích tak v souvislosti s narůstajícím počtem nejen případů, ale zejména zátěže  nemocnic byla zavedena nová restriktivnější opatření (Rakousko, Německo, Nizozemsko)  nebo jsou v blízké budoucnosti plánována (Dánsko). 

Současný trend a vývoj epidemické situace v České republice je i nadále charakterizován  kontinuálním nárůstem ve všech sledovaných indikátorech pro hodnocení epidemie, velmi  významně až skokově v posledních dnech v počtech nově diagnostikovaných osob. Dynamika  nárůstu nově diagnostikovaných je velmi vysoká, a to v desítkách procent v mezitýdenním  srovnání (+50 %). Celopopulační reprodukční číslo dosahuje hodnoty 1,32. Tato dynamika a  současné počty nově diagnostikovaných případů včetně relativní pozitivity testů ukazují na  velmi vysokou virovou nálož v populaci a tím i vyšší pravděpodobnost kontaktu s nakaženým  jedincem, což dokladuje i rostoucí počet testů s epidemiologickou indikací, tedy testů  indikovaných epidemiologicky významným kontaktům, tj. osobám v úzkém kontaktu s pozitivní  osobou.  

Významný nárůst v posledních dnech a týdnech je patrný i ve vysoce sledovaném ukazateli,  a to v počtu případů ve věkové kategorii osob starších 65 let, která je riziková z hlediska  závažnosti průběhu onemocnění s následným dopadem na zdravotní systém. Tento 

3 

významný nárůst počtu případů v této věkové kohortě představuje velmi rizikový potenciál  v počtu nových hospitalizací v následujících dnech a týdnech, včetně hospitalizací na JIP. 

Současné počty celkových hospitalizací odpovídají hodnotám z dubna 2021, na JIP pak  hodnotám z května tohoto roku. Ve srovnání s loňským podzimem se pak počty hospitalizací  (včetně těch na JIP) pohybují v hodnotách z druhé poloviny října roku 2020. Trvá stav, kdy  většina nově přijatých pacientů s těžkým průběhem onemocnění covid-19 je neočkovaných.  Nové příjmy na odděleních JIP jsou z více než 65 % ze skupiny neočkovaných osob, průměrný  věk hospitalizovaných na JIP je 62 let. Obsazenost lůžek JIP z důvodu závažného klinického  průběhu onemocnění covid-19 je na 17,6 % celkové kapacity tohoto segmentu zdravotní péče  (data k 16. 11. 2021), což také představuje kontinuální a rizikový nárůst, zejména pak  v případě krajů, kde není dostatečný lůžkový fond, což má aktuálně za následek již částečné  omezení elektivní péče z důvodu nutnosti uvolnění kapacit pro očekávaný nárůst  hospitalizovaných osob v důsledku onemocnění covid-19. Podíl nyní aktuálně dostupných  lůžek (funkčních) se stále drží nad 30 %, neboť v některých krajích již dochází k omezení péče,  a tudíž se uvolňují použitelné kapacity pro očekávaný růst počtu pacientů s onemocněním  covid-19. 

Nárůst pozorujeme rovněž i u dalšího parametru, a to relativní pozitivity testů, která z  diagnostické a klinické indikace vykazuje pozitivitu více než 30 %. Testy provedené na  základě epidemiologické indikace mají pozitivitu 14 %.  

Negativní vývoj, jak už je výše popsáno, pozorujeme zejména v ukazateli celkového počtu  nově pozitivních osob. Aktuální 7denní klouzavý průměr je vyšší než 12 400 případů (data  k 16. 11. 2021) a 7denní incidence přesahuje hodnotu 800 na 100 tisíc obyvatel. Tyto  současné celopopulační hodnoty tak již významně, tj. dvojnásobně překračují hodnoty  pozorované ve stejném období loňského roku, jelikož v témže kalendářním období byl denní  průměr přes 6 000 případů a 7denní incidence okolo 400 případů. Současné hodnoty tak více  odpovídají povánočnímu období, tj. začátku tohoto roku. Rozdílné hodnoty však stále  pozorujeme ve věkové kategorii 65+, kde je aktuálně 7denní klouzavý průměr stále nižší, a to  zhruba o 20 %, což se i odráží v rozdílných počtech hospitalizací, což ukazuje i výrazný  ochranný efekt vakcinace. Je nutno však poznamenat, že i přes toto relativně „pozitivní“  srovnání se jedná o velmi vysoké počty nově pozitivních přesahující 1 000 nově  diagnostikovaných případů v této věkové kategorii a s ohledem na trvající kontinuální nárůst  počtu nově pozitivních je nutné konstatovat, že populační zátěž ve věkové kategorii 65+  významně a rizikově roste a projevuje se v počtech nově hospitalizovaných osob, zejména  v celkových hospitalizacích a postupně i v počtech hospitalizací na JIP. Pokud tento nepříznivý  trend a vývoj bude i nadále pokračovat, projeví se tento stav i výrazněji v počtech pacientů  v těžkém stavu na celorepublikové úrovni a způsobují postupné a výraznější omezování  elektivní péče. 

I nadále pozorujme poměrně rozdílný aktuální vývoj a trend epidemie mezi jednotlivými kraji,  7denní incidence se pohybuje v širokém rozmezí od 250 do 1 100 případů na 100 tisíc  obyvatel, kdy nejnižší hodnota patří Karlovarskému kraji a nejvyšší pak kraji Olomouckému.  Většina krajů se v hodnotách 7denní incidence pohybuje nad hodnotu 700 případů. I nadále  trvá, že nižší hodnoty 7denní incidence ve srovnání se zbývající částí republiky pozorujeme  v pásmu severovýchodních a severozápadních Čech (Liberecko, Královéhradecko, Ústecko,  Karlovarsko), avšak i zde dochází k postupnému nárůstu nově diagnostikovaných případů. 

4 

Dokladem pro masivní komunitní šíření onemocnění covid-19 na území ČR jsou nejen hodnoty  7denní incidence na úrovni okresní, kdy 60 okresů přesahuje hodnotu 500 případů na 100 tisíc  obyvatel, která je obecně považována za již velmi vysokou hodnotu, ale zejména pak podíl  relativní pozitivity testů, a to jak z diagnostické indikace, tak i z indikace epidemiologické. U 

diagnostické indikace je celorepublikově překročena hranice 30 %, což ukazuje na stav, kdy  každý třetí test je pozitivní z této indikace, u epidemiologické indikace pak každý osmý. Obě  tyto hodnoty tak významně překračují doporučenou hodnotu, která je obecně přijímána jako  „bezpečná“ (4 %) a ukazují na velmi vysokou virovou nálož v populaci a významný potenciál  pro další šíření onemocnění, včetně zásahu do zranitelné skupiny obyvatel, jelikož  pravděpodobnost setkání s pozitivní osobou je výrazně vyšší, a to zejména pak v místech  s vyšší kumulací osob na jednom místě v jeden čas. Na krajské úrovni se pohybujeme u  diagnostické indikace v pozitivitě testů v rozmezí od 20 do 40 %, u epidemiologické pak  v rozmezí od 8 do 20 %, V okresech Šumperk, Frýdek – Místek, Prostějov a Kroměříž se pak  7denní relativní pozitivita diagnostických testů blíží hranici 50 % a téměř polovina okresů pak  hranici 30 %. 

Z hlediska věkového složení nově diagnostikovaných případů trvá, že nejvíce zatíženými  skupinami jsou děti, mladiství a střední věk, což je dáno primárně i obecně nižší  proočkovaností v těchto věkových kategoriích. Kompletní proočkovanost ve věkové kategorii  12 až 15 let je 34 %, ve věkové kategorii 16 až 19 let 57 % a ve věkové kategorii 25 až 34 let  pak 50 %. Nízká proočkovanost v kategorii mladých dospělých představuje i významnější  riziko pro prostředí dětí, jelikož se velmi často jedná o rodiče dětí předškoláků nebo školáků a  zde tak existuje potenciál zavlečení nákazy do školního prostředí. Ovšem počet případů  narůstá kontinuálně ve všech věkových kategoriích. 

Výše uvedené tak řadí současný vývoj a trend v ČR dle metodiky WHO pro kategorizaci míry  přenosu do nejvyššího stupně, a to do 4. stupně pro komunitní přenos nákazy, který je  charakterizován velmi vysokou incidencí nových případů za 14 dní, a které jsou rozprostřeny  po celém území. Tento stupeň je z hlediska míry rizika charakterizován jako velmi rizikový pro  obecnou populaci. Toto hodnocení podporuje i hodnocení Evropského střediska pro prevenci  a kontrolu nemocí, která na základě hodnotících indikátorů vývoje epidemie řadí ČR ve své  rizikové škále do nejvyšší kategorie rizika viz https://covid19-surveillance 

report.ecdc.europa.eu/ 

Jedním z klíčových parametrů pro hodnocení vývoje epidemie a jejích dopadů na zdraví je  stav kapacit nemocniční péče. V tomto ukazateli zdravotního dopadu epidemie covid-19  v návaznosti na zvyšující se počet nových případů dochází ke kontinuálnímu nárůstu počtu  hospitalizovaných osob, aktuálně je v nemocnicích hospitalizováno téměř 4 500 pacientů a  z toho více než 600 pacientů vyžaduje péči na JIP, kde je téměř 300 pacientů připojeno na  umělou plicní ventilaci. I když jsou stále počty hospitalizací významně nižší než v loňském roce  ve stejném období, kdy bylo v nemocnicích téměř 6 200 pacientů a téměř bezmála 1 000 jich  bylo léčeno na JIP, tak musíme konstatovat, že dochází k významnému nárůstu počtu nově  hospitalizovaných osob. Denní počty nově přijatých osob k hospitalizaci přesahují hodnotu 400  pacientů, na JIP je pak v průměru posledních 7 dní přijímáno denně 70 nových pacientů.  Postupně tak z důvodu vysoce negativního vývoje prevalence nových nákaz a zejména pak  v seniorní skupině začíná narůstat i počet pacientů hospitalizovaných v těžkém stavu  s potřebou vysoce intenzivní péče, téměř polovina pacientů na JIP je připojena na umělou  plicní ventilaci. Vzhledem k aktuálnímu trendu a vývoji prevalence nákazy zejména ve skupině  hospitalizací nejvíce ohrožených osob, tj. seniorních obyvatel, je pak důvodný předpoklad, že 

5 

tento trend bude i nadále pokračovat a postupně bude docházet k vyčerpání alokovaných  kapacit pro pacienty s onemocněním covid-19 a tím i k postupnému omezení elektivní péče,  jelikož narůstající počet hospitalizací v důsledku onemocnění covid-19 způsobí tlak na  zbývající lůžkovou kapacitu, která bude muset být uvolněna právě pro potřeby hospitalizací  pacientů s covid-19. Tento stav omezení elektivní péče již pozorujeme v některých zařízeních  v nejvíce zatížených regionech a v regionech s nižším lůžkovým fondem. 

Prozatím však i přes tento trvalý nárůst hospitalizovaných pacientů nezaznamenáváme tak  významný tlak na kapacity lůžkové nemocniční péče jako v loňském roce v totožném období,  čemuž výrazně napomáhá vakcinace. Efekt vakcinace je pozorován i u personálu ve  zdravotnických zařízení, jelikož počty pozitivních zdravotníků jsou významně nižší než  v loňském roce.  

Ochranný efekt vakcinace dokládá i fakt, že většinu nově hospitalizovaných pacientů s těžkým  průběhem tvoří osoby neočkované (> 65 %). Tato skutečnost je i odrazem celkového stavu  epidemické situace, kdy okolo 65-70 % nově diagnostikovaných případů onemocnění covid-19  připadá na neočkované osoby. Zmíněný ochranný efekt vakcinace konkrétně dokládají i data  ÚZIS, které jsou zveřejňována na webových stránkách MZ (https://www.mzcr.cz/tiskove 

centrum/datove-tiskove-zpravy-ke-covid-19/) a kde je uvedeno, že za měsíc listopad 2021  počet neočkovaných pacientů na JIP významně převyšuje počet nově hospitalizovaných na  JIP s dokončeným očkováním, konkrétně v přepočtu na 100 tisíc obyvatel je 7denní incidence  v kohortě neočkovaných 10,9 případů, kdežto ve skupině kompletně očkovaných je 7denní  incidence 2,3 případů. Obdobně tomu bylo i v říjnu, kdy u skupiny neočkovaných byla 7denní  incidence 2,9 případů, u skupiny naočkovaných pak 0,8 případů na 100 tisíc obyvatel.  

Pro další vývoj a průběh epidemie je vysoce důležité očkování u rizikových skupin i naočkování  třetí dávkou, která znamená posílení imunity proti onemocnění covid-19 a tím i snížení rizika  nákazy a symptomatického průběhu, a především pak těžkého průběhu onemocnění nebo  úmrtí v případě nákazy. Proočkovanost populace, zejména pak vyšších věkových skupin, je  nezbytná z důvodu ochranného efektu očkování před závažným průběhem onemocnění, který  je více pravděpodobný u starších osob s chronickými onemocněními nebo u osob s oslabenou  imunitou. K datu 16. 11. 2021 bylo očkováno alespoň jednou dávkou více než 6,4 milionů  obyvatel, dokončené očkování mělo 6,2 milionu osob, což představuje 58,0 % celkové  populace, více než 550 tisícům osob pak byla podána posilující třetí dávka. Jen za měsíc  listopad pak ve skupině 75+ byla posilující dávka podána téměř 130 tisícům osob. V kohortě,  která může být v současné době očkována, tj. populace od 12 let věku, má dokončené  očkování 66,5 %. Z hlediska rizika závažného průběhu nemoci v nejohroženější skupině, tj. u  osob starších 80 let, je kompletně naočkováno 83,8 %. V této skupině je však i nadále více  než 30 tisíc osob potenciálně ohroženo vyšším rizikem závažného průběhu nemoci, což  představuje v případě dalšího nárůstu tempa komunitního šíření významné riziko pro zátěž zdravotnického systému. Ve věkové skupině 60+ je pak stále více než 300 tisíc osob, které  neabsolvovaly očkování, a to ani jednou dávkou. Pozitivním aspektem v této věkové skupině  je počet podaných posilujících dávek, kde v této skupině očkování posilující dávkou  absolvovalo více než 350 tisíc osob, z toho více než 200 tisíc osob jen za listopad tohoto roku.  Avšak stále nedostatečná je počet primovakcinovaných, i když se i tento počet zvyšuje. Za  měsíc listopad tohoto roku byla první dávka v rámci dvoudávkového schématu očkování  podána více než 15 000 osob v této věkové kategorii, u téměř 5 000 pak bylo ve stejném  schématu očkování dokončeno, nad to 5 000 osob bylo naočkováno vakcínou  s jednodávkových schématem. Obecně však vyšší zájem o primovakcinaci je mezi mladšími  věkovými skupinami. 

6 

Základním a klíčovým aspektem pro další vývoj epidemie je tak proočkovanost populace, která  stále není dostatečná a v populaci stále zůstává minimálně 30 % osob vnímavých k nákaze.  Stále je tedy v populaci velký počet osob k nákaze vnímavých, z nichž je nemalý podíl těch,  které jsou v případě nákazy výrazně více ohroženy závažným průběhem onemocnění se  všemi jeho následky. Tato skutečnost stále znamená velký potenciál pro další šíření viru  SARS-CoV-2.  

Problematický však není jen vývoj v proočkovanosti u seniorní populace, ale také u osob  v produktivním věku, zejména i mladších dospělých, kde se pohybuje okolo 50 %, a vzhledem  k faktu, že se jedná o osoby nejvíce aktivní co do počtu vzájemných kontaktů, tak nadále trvá  riziko pro významnější šíření onemocnění covid-19 nejen při sociálních a volnočasových  interakcích, ale i na pracovištích a je zde také i možnost zavlečení do školních a dalších  kolektivů. 

Na základě vyhodnocení příslušných indikátorů pro hodnocení vývoje epidemie můžeme  konstatovat, že současná epidemiologická situace ve výskytu onemocnění covid-19 odpovídá  vysoce rizikovému scénáři vývoje, jelikož pozorujeme významné nárůsty všech klíčových  indikátorů vývoje epidemie, zejména pak 7denní incidence, a to jak celopopulační, tak i ve  skupině obyvatel 65+. Vysoká hodnota relativní pozitivity testů pak ukazuje na vysokou virovou  nálož v populaci, a tento indikátor společně s vysokým počtem případů u nichž není znám  zdroj nákazy ukazuje na masivní komunitní šíření onemocnění v populaci. Z těchto důvodů je  i nadále nutné pokračovat v opatřeních plošného charakteru, jelikož vidíme ze všech  indikátorů, že situace se zhoršuje ve všech částech republiky. 

Z hlediska monitoringu variant viru SARS-CoV-2 i nadále platí, že v Evropě je dominantní delta  varianta viru, která představuje více než 99 %.  

Dle tiskové zprávy Státního zdravotního ústavu ze dne 15. listopadu 2021 se situace v České  republice, co se týká zastoupení variant viru SARS-CoV-2 prakticky nemění, dominuje varianta  delta a její subvarianty. V rámci Evropy se začíná objevovat další subvarianta delty,  označovaná AY 4.2. V ČR laboratoře zatím zachytily tři pozitivní vzorky AY 4.2. ECDC se na  tuto subvariantu nyní zaměřuje a zjišťuje, zda může být odolnější proti očkování či léčbě.[2] 

Denní přehled o počtu osob s nově prokázaným onemocněním covid-19 a dalších sledovaných  parametrů v ČR je pak pravidelně zveřejňován na webových stránkách https://onemocneni aktualne.mzcr.cz/covid-19, kde jsou rovněž dostupné různé datové sady pro hodnocení vývoje  onemocnění covid-19 v časové ose, a také zde https://www.mzcr.cz/tiskove-centrum/datove tiskove-zpravy-ke-covid-19/ 

Aktuální přehled očkování je dostupný na webových stránkách https://onemocneni aktualne.mzcr.cz/vakcinace-cr. 

Týdenní reporty o trendech a vývoji, včetně proočkovanosti v EU/EHP jsou dostupné z  https://www.ecdc.europa.eu/en/covid-19/situation-updates. 

II. Hodnocení rizika 

V souvislosti s rychlým rozšířením delta varianty viru SARS-CoV-2 v Evropě (99 % nově  diagnostikovaných případů) a s ohledem na její zvýšenou míru přenosu provedla v září 2021  ECDC zhodnocení rizika onemocnění covid-19 u osob očkovaných, neočkovaných nebo 

7 

částečně očkovaných.[3] V současné době hrají dostupné vakcíny klíčovou roli při omezování  šíření viru SARS-CoV-2, zejména jeho delta varianty. V EU/EHP má dokončené očkování  61,1 % (rozmezí 18,4 – 79,4 %) celkové populace. Existují značné mezistátní a subnárodní  rozdíly v proočkovanosti, což vede k tomu, že velká část obyvatel EU/EHP zůstává stále  vnímavá k nákaze virem SARS-CoV-2. Scénáře modelování, které zvažují proočkovanost,  účinek očkování, přirozenou imunitu a míru kontaktu obyvatel s nákazou covid-19, naznačují,  že potenciální riziko onemocnění covid-19 v EU/EHP je do konce listopadu 2021 vysoké,  pokud v příštích týdnech nedojde k rychlému zvýšení proočkovanosti populace. Riziko bylo  posuzováno na základě současné úrovně proočkovanosti, dominance delta varianty viru a také  bylo bráno v úvahu plánované uvolnění protiepidemických opatření oznámených zeměmi  EU/EHP. 

ECDC hodnotilo riziko v zemích EU/EHP na základě jejich současné a předpokládané úrovně  proočkovanosti celkové populace (nízká < 45% proočkovanost, průměrná 55–65%  proočkovanost; vysoká > 75% proočkovanost). Hodnocení bylo založeno na následujících  faktech: a) očkované osoby mají nižší pravděpodobnost nákazy, b) v případě nákazy je průběh  onemocnění u očkovaných osob mírnější než u neočkovaných, c) v případě nákazy osoby ze  zranitelné skupiny populace je vyšší pravděpodobnost závažného průběhu. Na základě těchto  modelových scénářů lze do konce listopadu 2021 očekávat, že země s proočkovaností covid 

19 na nebo pod současnou průměrnou úrovní EU, a které plánují uvolnit protiepidemická  opatření, mají vysoké riziko významného nárůstu počtu nových případů, hospitalizací a úmrtí.  V této situaci jsou vzhledem k vysoké virové zátěži v populaci ohroženy infekcí se závažným  průběhem i plně očkované osoby ze zranitelných skupin. Naproti tomu země s proočkovaností  nad současnou průměrnou úrovní EU, a zejména země s nejvyšší proočkovaností, mají nižší  riziko významného nárůstu nových případů, hospitalizací a úmrtnosti, pokud nedojde  k rychlému poklesu účinnosti vakcíny v důsledku klesající imunity. 

Jako hlavní úkol pro země EU/EHP vidí ECDC v pokračující snaze o zvýšení proočkovanosti  ve všech k očkování proti onemocnění covid-19 způsobilých věkových skupinách, aby  se na podzim omezilo riziko nákazy virem SARS-CoV-2. V této souvislosti by měl být kladen  důraz na oblast komunikace ve vztahu k očkování a jeho důležité úloze při ochraně osob před  závažným průběhem onemocnění covid-19. Před nástupem zimních měsíců ECDC spatřuje  zvýšení proočkovanosti jako zásadní věc ke snížení rizika pro systém zdravotní péče, který  může být kromě onemocnění covid-19 zasažen chřipkou a jinými respiračními viry. Podle  současné prognózy ECDC je minimálně do konce listopadu stále zapotřebí udržovat některá  protiepidemická opatření, aby bylo možno kontroloval výskyt delta varianty a její dopad  na celkovou epidemickou situaci. 

III. Důvody, které vedly Ministerstvo zdravotnictví k vydání mimořádného  opatření 

Vzhledem k výše popsanému pokračujícímu nárůstu počtu nově diagnostikovaných případů  onemocnění covid-19 a zároveň také s ohledem na nárůst počtu nově hospitalizovaných  pacientů včetně hospitalizací na JIP, tj. v těžkém stavu, a s ohledem na ochranu  klientů/pacientů těchto zařízení a ochranu zaměstnanců poskytujících těmto osobám  zdravotní/sociální péči přistoupilo Ministerstvo zdravotnictví k modifikaci podmínek pro  návštěvy ve zdravotnických zařízeních a v zařízení poskytovatelů sociálních služeb  regulovaných předmětným mimořádným opatřením, které jsou z povahy struktury  klientů/pacientů, tj. přítomnosti osob více ohrožených rizikovým průběhem onemocnění  covid-19 vzhledem k jejich základnímu onemocnění, považovány za místa s vyšší mírou rizika 

8 

a dopadem na zdravotní systém v případě zavlečení nákazy do těchto zařízení. Zároveň  v případě zavlečení infekce mezi personál poskytující zdravotní/sociální péči by hrozilo  omezení dostupnosti této péče tak, jak se již dělo v předchozích vlnách epidemie. 

Obvyklým protiepidemickým opatřením v době sezony akutních respiračních onemocnění je  omezení či úplný zákaz návštěv ve zdravotnických či sociálních zařízeních. Ministerstvo  zdravotnictví si je zároveň vědomo, že zákaz návštěv v předmětných zařízeních z dosavadní  zkušenosti během pandemie onemocnění covid-19 není z psychologického hlediska vhodnou  metodou volby a takovéto restriktivní omezení může znamenat u pacientů v případě  dlouhodobých hospitalizací / nebo u klientů v sociální službách, nadměrné vystavení  stresogenním faktorům a izolace od vnějšího okolí a nemožnost sociálního kontaktu  s rodinnými přislušníky může mít významný negativní dopad na zdraví těchto osob, a tak  z důvodů zachování možnosti osobního kontaktu osob pobývajících v těchto zařízeních  s osobami jim blízkými stanovilo ministerstvo podmínky umožňující vstup návštěv reflektující  míru rizika pro tato zařízení popsanou výše. 

Tyto podmínky jsou odvozeny od podmínek stanovených i v jiných oblastech života, tedy  v době návštěvy nevykazovat klinické příznaky onemocnění covid-19, jakými mohou například  být: teplota 37o C a více, suchý kašel, obtíže s dýcháním, ztráta chuti a čichu, bolesti v krku,  hlavy, zad, svalů nebo kloubů, únava, méně často zažívací obtíže. Dále je stanovena  podmínka se při vstupu prokázat certifikátem o dokončeném očkování nebo dokladem o  prodělání nemoci do 180 dní od prvního pozitivního výsledku, popř. negativním výsledkem RT 

PCR testu ne starším 72 hodin nebo negativním výsledkem rychlého antigenního testu  provedeného zdravotnickým pracovníkem ne starším než 24 hodin a dále po celou dobu  návštěvy dodržovat další režimová opatření poskytovatele zdravotních nebo sociálních služeb. Pro úplnost se dodává, že pro pohyb a pobyt ve zdravotnických zařízeních a zařízeních  sociálních služeb platí povinnost nosit ochranné prostředky dýchacích cest podle jiného  mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví (ke dni vydání tohoto mimořádného opatření  je platné mimořádné opatření ze dne 27. října 2021, č.j. MZDR 15757/2020-61/MIN/KAN). 

Možnost prokázat se kromě dokladu o očkování nebo prodělání nemoci i negativním  výsledkem RT-PCR testu ne starším 72 hodin, popř. negativním výsledkem antigenního testu  ne starším 24 hodin je pro návštěvy u poskytovatelů zdravotních a sociálních služeb umožněna  z toho důvodu, že jde o velmi specifické životní situace. Cílem této úpravy je stanovit v případě  návštěv tohoto typu co nejjednodušší, ale stále ještě relativně bezpečný způsob návštěvy  s přijatelnou mírou rizika. V tomto kontextu je také předpokládáno, že zájmem samotných  osob, které návštěvu vykonávají, je snaha co nejméně ohrozit zdraví hospitalizovaných osob  nebo klientů ubytovaných v zařízeních sociálních služeb, a tedy sami ze své vlastní vůle budou  postupovat tak, aby to bylo co nejbezpečnější a riziko ohrožení zdraví svého blízkého co  nejnižší. 

Ministerstvo zdravotnictví si je vědomo, že sama hospitalizace znamená pro pacienta  stresovou situaci, a tak jsou podmínky nastaveny tak, aby byly co nejméně omezující, ale stále  ještě relativně bezpečné. To samé platí v případě klientů zařízení sociálních služeb, pro které  je častý kontakt s rodinou velmi důležitý.  

Výjimku z dokládání negativního výsledku testu nebo dokladu o očkování nebo prodělání  nemoci mají tak, jak je tomu v případě jiných činností, děti do 12 let věku, a to z důvodu, že  při rozhodování o této výjimce pro tuto věkovou skupinu bylo zohledněno zejména to, že  doposud není k dispozici očkovací látka v EU schválena pro osoby mladší 12 let, dostupnost 

9 

RT-PCR testů, invazivita samotného vyšetření (stěr z nosohltanu), závažnost průběhu  onemocnění a kompatibilita nastavení digitálního EU covid certifikátu s dalšími státy EU.  

Obdobné podmínky, tedy prokázat se dokladem o očkování nebo prodělané nemoci, popř.  negativním výsledkem testu dané platnosti jsou ze zcela pochopitelných důvodů stanoveny i  pro třetí osoby přítomné při porodu.  

Další podmínky umožňující přítomnost třetí osoby při porodu ve zdravotnickém zařízení jsou  stanovené z důvodu ochrany ostatních rodiček a jejich ještě nenarozených nebo právě  narozených dětí. 

Osobě, která výše uvedené podmínky nesplňuje, nebude dovoleno návštěvu vykonat, neboť  z důvodu vysoké virové nálože v populaci hrozí prostřednictvím osob vykonávajících návštěvu  riziko zavlečení infekce do daných typů zařízení.  

Poskytovatelům zdravotních a sociálních služeb je však v případech zřetele hodných  umožněno stanovit jiné podmínky vykonání návštěvy. Mohou tak například nevyžadovat  doložení výše uvedených skutečností (prodělání nemoci, očkování či negativní výsledek testu)  v případech, kdy návštěva nesnese odkladu a její vykonání je v zájmu pacienta / uživatele  služby (například u osoby v terminálním stavu) nebo vyžadovat jejich doložení jen v nějaké  frekvenci, např. v případě každodenních návštěv matky v případě nedošeného dítěte apod.  Uvedené výjimky jsou nutné z hlediska přiměřenosti dopadu uvedených opatření do  oprávněných zájmů dotčených osob.  

1. https://www.cdc.gov/coronavirus/2019-ncov/covid-data/investigations discovery/hospitalization-death-by-age.html 

2. V ČR nadále dominuje SARS-CoV-2 varianta delta a její subvarianty, SZÚ (szu.cz) 3. Rapid Risk Assessment: Assessing SARS-CoV-2 circulation, variants of concern, non pharmaceutical interventions and vaccine rollout in the EU/EEA, 16th update (europa.eu) 

Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch, MHA, v. r. 

ministr zdravotnictví

10