Obří klimatický summit v Glasgow skončil. Co zásadního změní?

Dvoutýdenní konference ve skotském Glasgow, která včera skončila, přinesla některé průlomové závazky, pravidla pro nově ustavený světový trh s emisními povolenkami a několik odvážných příslibů, které teprve prověří čas.  

Zde jsou nejdůležitější závěry: 

1) Útlum ve využívání uhlí 

Na poslední chvíli se znění závěrečného komuniké summitu změnilo. Místo závazku „postupného úplného útlumu“ těžby a využívání uhlí v něm stojí závazek „postupného útlumu“. Zmírnění dikce si vynutil tlak Číny a Indie. I tak jde však o vůbec první zmínku uhlí v závěrečném komuniké vrcholných klima-summitů, jež se pod hlavičkou OSN konají každoročně (s výjimkou loňska) od roku 1995. Tato zvláštní pozornost věnovaná uhlí, resp. záměru se jej zbavit, tedy značí průlom. Nicméně původní návrh znění komuniké počítal s razantnější dikcí: uhlí mělo být „vypuzeno na smetiště dějin“.    

2) Dohoda USA a Číny 

To, že se dva největší světoví znečišťovatelé chtějí v otázce klimatu dohodnout na společných cílech, představuje největší překvapení summitu. Obě země spolu jinak vedou obchodní válku, kterou mnozí mají za začátek jakési obdoby studené války. Nicméně žádné konkrétní opatření z jejich dohody zatím neplyne. Pozitivní je ovšem to, že „spolu vůbec mluví“.

3) Světový obchod s povolenkami 

Obchodování s emisními povolenkami v důsledku summitu získá celosvětově uplatnitelná pravidla a gesci OSN. Dosud je obchodování spíše záležitostí dvoustranných dohod mezi konkrétními státy, příp. se rozvíjí třeba v rámci trhu EU trh s emisními povolenkami. Ten má zrovna ale své „ale“. Země typu Španělska, Polska nebo i ČR si stěžují na jeho špatné fungování. Zejména jim vadí to, že s povolenkami obchodují také třeba banky a fondy, které prý svými spekulacemi vyhánějí cenu povolenek do výšin, což následně až příliš zdražuje elektřinu či plyn dodavatelům typu Bohemia Energy (kteří pak krachují) a samozřejmě domácnostem.  

4) Metan na scéně 

Poprvé je v závěrečném komuniké summitu explicitně zmíněný metan. Více než sto zemí se zavázalo snížit jeho emise, které jsou mnohem škodlivější než emise oxidu uhličitého, tedy jiného skleníkového plynu, na který dosud byla upřena pozornost takřka výhradně.  

5) Mezinárodní pomoc při klimatické katastrofě 

Závěrečné komuniké summitu poprvé obsahuje závazek mezinárodní pomoci zemím stiženým katastrofální klimatickou pohromou. Konkrétní mechanismus pomoci však ještě musí být doladěn – což je jeden z úkolů pro příští klimatický summit OSN, jež se bude konat za rok v Egyptě. 

6) Stop odlesňování 

Řada vedlejších dohod summitu očekávání spíše nenaplnila. Dohoda stovky států, které reprezentují 85 procent světových lesů, je však jiná. Obsahuje totiž závazek ukončení odlesňování. Signatářem je i Brazílie, domovina „plic světa“, Amazonského deštěného pralesu. 

7) Banky budou bezuhlíkové. Až na ty čínské 

Finanční společnosti – banky, pojišťovny, fondy, investoři –, dohromady představující 130 bilionů dolarů světových aktiv, se zavázaly dekarbonizovat svůj byznys do poloviny století. Jinými slovy, znečišťovatelé typu uhelných dolů či uhelných elektráren budou mít stále obtížnější přístup k získání úvěru a obecně financování, což může znemožnit jejich další rozvoj i samotný provoz. Potíž tkví v tom, že dohodu nepodepsaly tři největší světové banky. Ty jsou vesměs čínské a představují klíčové globální poskytovatele financí uhelnému průmyslu.  

8) 1,8 stupňů Celsia 

Pokud se státům podaří dodržet všechny závazky summitu – což je opravdu odvážný předpoklad –, oteplí se planeta v porovnání s předprůmyslovou érou průměrně o 1,8 stupně Celsia. Cílem podle environmentalistů mělo být oteplení nejvýše o 1,5 stupně. Z tohoto hlediska tedy zůstal klíčový cíl summitu nenaplněn.   

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Národní ekonomická rada vlády (NERV)