Podmínky návštěv ve zdravotnických zařízeních a v zařízeních sociálních služeb s účinností od 15. 11. 2021 - Mimořádné opatření MZDR 14597/2021-4/MIN/KAN MZDRX01I44A1

MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ 

Palackého náměstí 375/4, 128 01 Praha 2 

Praha 5. listopadu 2021 

Č. j.: MZDR 14597/2021-4/MIN/KAN 

MZDRX01I44A1 

M I M O Ř Á D N É O P A T Ř E N Í 

Ministerstvo zdravotnictví jako správní úřad příslušný podle § 80 odst. 1 písm. g) zákona  č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů,  ve znění pozdějších předpisů, a § 2 odst. 1 zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních  při epidemii onemocnění covid-19 a o změně některých souvisejících zákonů, nařizuje  postupem podle § 69 odst. 1 písm. i) a odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb. a podle § 2 odst. 2  písm. h) zákona č. 94/2021 Sb. k ochraně obyvatelstva před dalším rozšířením onemocnění  covid-19 způsobeného novým koronavirem SARS-CoV-2 toto mimořádné opatření: 

I. 

S účinností ode dne 15. listopadu 2021 od 00:00 hod. do odvolání tohoto mimořádného  opatření se: 

1. omezují u všech poskytovatelů zdravotních služeb návštěvy pacientů v zdravotnických  zařízeních tak, že návštěvu lze připustit pouze za podmínky, že osoba navštěvující  pacienta prokáže poskytovateli zdravotních služeb, že splňuje následující podmínky: a) osoba absolvovala nejdéle před 72 hodinami RT-PCR vyšetření na přítomnost viru  SARS-CoV-2 s negativním výsledkem, nebo 

b) osoba absolvovala nejdéle před 24 hodinami rychlý antigenní test (RAT) na přítomnost  antigenu viru SARS-CoV-2 s negativním výsledkem, nebo 

c) osoba byla očkována proti onemocnění covid-19 a doloží národním certifikátem o  provedeném očkování nebo certifikátem o provedeném vydávaným podle nařízení  Evropské unie o digitálním certifikátu EU COVID , za podmínky, že uplynulo nejméně  14 dní od dokončeného očkovacího schématu; za národní certifikát o provedeném  očkování se považuje písemné potvrzení vydané alespoň v anglickém jazyce  oprávněnou osobou působící v třetí zemi, jehož vzor je zveřejněn v seznamu uznaných  národních certifikátů na internetových stránkách Ministerstva zdravotnictví; písemné  potvrzení musí obsahovat údaje o očkované osobě, podanému typu vakcíny, datu  podání vakcíny, identifikaci osoby, která potvrzení vydala, a tyto údaje musí být možné  ověřit dálkovým přístupem přímo z písemného potvrzení, za předpokladu, že očkování  bylo provedeno 

i) léčivým přípravkem obsahujícím očkovací látku proti covid-19, kterému byla  udělena registrace podle nařízení (ES) č. 726/2004, nebo  

ii) léčivým přípravkem, jehož výroba je v souladu s patentem léčivého přípravku podle  bodu i), pokud je tento léčivý přípravek zároveň schválen Světovou zdravotnickou  organizací pro nouzové použití; nebo

1 

d) osoba prodělala laboratorně potvrzené onemocnění covid-19, uplynula u ní doba  nařízené izolace a od prvního pozitivního rychlého antigenního testu (RAT) na  přítomnost antigenu viru SARS-CoV-2 nebo RT-PCR testu na přítomnost viru SARS CoV-2 neuplynulo více než 180 dní, nebo 

e) osoba na místě podstoupí rychlý antigenní test (RAT) na stanovení přítomnosti  antigenu viru SARS-CoV-2 určený pro sebetestování (použití laickou osobou) s negativním výsledkem; 

osoba navštěvující pacienta, která splní některou z uvedených podmínek, může vykonat  návštěvu za podmínky, že po dobu návštěvy používá ochranný prostředek dýchacích cest  (nos, ústa), kterým je respirátor nebo obdobný prostředek (vždy bez výdechového ventilu)  naplňující minimálně všechny technické podmínky a požadavky (pro výrobek), včetně  filtrační účinnosti alespoň 94 % dle příslušných norem [s výjimkou dětí, které dosud  nezahájily povinnou školní docházku, které nemusí mít ochranný prostředek dýchacích  cest, a s výjimkou dětí do patnácti let věku, pokud mají jiný ochranný prostředek dýchacích  cest (nos, ústa), který brání šíření kapének], a při dodržení dalších režimových opatření  poskytovatele, 

2. zakazuje u všech poskytovatelů zdravotních služeb přítomnost třetí osoby při porodu  ve zdravotnickém zařízení v případě, že nejsou splněny tyto podmínky: − porod bude probíhat v samostatném porodním pokoji nebo boxu s vlastním sociálním  zařízením, 

− bude zamezen kontakt třetí osoby s ostatními rodičkami, 

− třetí osoba se podrobí stejným pravidlům jako osoba navštěvující pacienta podle bodu  1, 

3. omezují u všech poskytovatelů sociálních služeb v zařízení domovů pro seniory a domovů  se zvláštním režimem a všem odlehčovacím sociálním službám v pobytové formě  (podle § 44, 49 a 50 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách) návštěvy uživatelů  tak, že návštěvu lze připustit pouze za podmínky, že osoba navštěvující uživatele prokáže 

poskytovateli sociálních služeb, že splňuje následující podmínky: 

a) osoba absolvovala nejdéle před 72 hodinami RT-PCR vyšetření na přítomnost viru  SARS-CoV-2 s negativním výsledkem, nebo 

b) osoba absolvovala nejdéle před 24 hodinami rychlý antigenní test (RAT) na přítomnost  antigenu viru SARS-CoV-2 s negativním výsledkem, nebo 

c) osoba byla očkována proti onemocnění covid-19 a doloží národním certifikátem o  provedeném očkování nebo certifikátem o provedeném vydávaným podle nařízení  Evropské unie o digitálním certifikátu EU COVID , za podmínky, že uplynulo nejméně  14 dní od dokončeného očkovacího schématu; za národní certifikát o provedeném  očkování se považuje písemné potvrzení vydané alespoň v anglickém jazyce  oprávněnou osobou působící v třetí zemi, jehož vzor je zveřejněn v seznamu uznaných  národních certifikátů na internetových stránkách Ministerstva zdravotnictví; písemné  potvrzení musí obsahovat údaje o očkované osobě, podanému typu vakcíny, datu  podání vakcíny, identifikaci osoby, která potvrzení vydala, a tyto údaje musí být možné  ověřit dálkovým přístupem přímo z písemného potvrzení, za předpokladu, že očkování  bylo provedeno 

i) léčivým přípravkem obsahujícím očkovací látku proti covid-19, kterému byla udělena  registrace podle nařízení (ES) č. 726/2004, nebo  

ii) léčivým přípravkem, jehož výroba je v souladu s patentem léčivého přípravku podle  bodu i), pokud je tento léčivý přípravek zároveň schválen Světovou zdravotnickou  organizací pro nouzové použití; nebo 

d) osoba prodělala laboratorně potvrzené onemocnění covid-19, uplynula u ní doba  nařízené izolace a od prvního pozitivního rychlého antigenního testu (RAT) na  přítomnost antigenu viru SARS-CoV-2 nebo RT-PCR testu na přítomnost viru SARS CoV-2 neuplynulo více než 180 dní, nebo

2 

e) osoba na místě podstoupí rychlý antigenní test (RAT) na stanovení přítomnosti  antigenu viru SARS-CoV-2 určený pro sebetestování (použití laickou osobou) s negativním výsledkem; 

osoba navštěvující uživatele, která splní některou z uvedených podmínek, může vykonat  návštěvu za podmínky, že po dobu návštěvy používá ochranný prostředek dýchacích cest  (nos, ústa), kterým je respirátor nebo obdobný prostředek (vždy bez výdechového ventilu)  naplňující minimálně všechny technické podmínky a požadavky (pro výrobek), včetně  filtrační účinnosti alespoň 94 % dle příslušných norem [s výjimkou dětí, které dosud  nezahájily povinnou školní docházku, které nemusí mít ochranný prostředek dýchacích  cest, a s výjimkou dětí do patnácti let věku, pokud mají jiný ochranný prostředek dýchacích  cest (nos, ústa), který brání šíření kapének], a při dodržení dalších režimových opatření  poskytovatele; v případě návštěv uživatelů v terminálním stadiu nevyléčitelného  onemocnění lze návštěvu připustit za podmínky, že osoba navštěvující uživatele dodržuje  režimová opatření poskytovatele. 

II. 

S účinností ode dne 15. listopadu 2021 od 00:00 hod. se ruší mimořádné opatření Ministerstva  zdravotnictví ze dne 7. června 2021, č.j. MZDR 14597/2021-3/MIN/KAN, ve znění  mimořádného opatření ze dne 2. července 2021, č.j. MZDR 1595/2021-6/MIN/KAN. 

Odůvodnění: 

I. Zhodnocení aktuální epidemické situace 

Trend a vývoj epidemické situace v zemích EU je charakterizován vysokým a narůstajícím  počtem nově pozitivních osob. Nárůst je pozorován ve více než 20 zemích EU, nejvýrazněji  pak zejména ve východní části. Tato situace je dle Evropského centra pro prevenci a kontrolu  nemocí (dále jen „ECDC“) dána primárně velmi nízkou proočkovaností, nezřídka kdy hluboko  pod 50% dospělé populace daných zemí. V návaznosti na nárůst počtu nových případů a na  vývoj ve skupině osob starších 65 let, tj. skupina osob, u kterých je dle amerického Centra pro  prevenci a kontrolu nemocí (dále jen „CDC“) [1] násobně vyšší riziko hospitalizace a úmrtí ve  srovnání s referenční populační skupinou (18-29). ECDC předpokládá, že tento negativní  trend vývoje epidemie onemocnění covid-19 bude pokračovat i v dalších týdnech. 

Současný trend a vývoj epidemické situace v České republice je i nadále charakterizován  kontinuálním nárůstem ve všech sledovaných ukazatelích pro hodnocení epidemie, velmi  významně pak zejména v počtech nově pozitivních osob. Přes mírné zpomalení tempa růstu  je dynamika nárůst stále vysoká, a to v desítkách procent v mezitýdenním srovnání. Tato  dynamika a současné počty ukazují na velmi vysokou virovou nálož v populaci a tím i vyšší  pravděpodobnost kontaktu s nakaženým jedincem, což dokladuje i rostoucí počet testů  s epidemiologickou indikací, tedy testů indikovaných epidemiologicky významným kontaktům,  tj. osobám v rizikové kontaktu s pozitivním případem.  

Významný nárůst v posledních dnech a týdnech je patrný i ve vysoce sledovaném ukazateli,  a to v počtu případů ve věkové kategorii osob starších 65 let, která je riziková z hlediska 

3 

závažnosti průběhu onemocnění s následným dopadem na zdravotní systém. Výrazný nárůst  počtu případů v této věkové kohortě představuje rizikový potenciál v počtu nových  hospitalizací v následujících týdnech. 

Současné počty hospitalizovaných (včetně těch na jednotkách intenzivní péče (JIP))  odpovídají hodnotám z května 2021 a i nadále platí, že většina nově přijatých pacientů  s těžkým průběhem onemocnění covid-19 je neočkovaných. Nové příjmy na oddělení JIP jsou  z více než 65 % ze skupiny neočkovaných osob, průměrný věk hospitalizovaných na JIP je 64  let. Obsazenost lůžek JIP z důvodu závažného klinického průběhu onemocnění covid-19 je na  9,4 % celkové kapacity tohoto segmentu zdravotní péče (data k 3. 11. 2021), což také  představuje kontinuální a rizikový nárůst, zejména pak v případě krajů, kde není dostatečný  lůžkový fond. 

Nárůst pozorujeme rovněž i u dalšího parametru, a to relativní pozitivity testů, která z  diagnostické a klinické indikace vykazuje pozitivitu více než 20 %. Testy provedené na  základě epidemiologické indikace mají pozitivitu 8 %.  

Negativní vývoj, jak už je výše popsáno, pozorujeme zejména v ukazateli celkového počtu  nově pozitivních osob. Aktuální 7denní klouzavý průměr přes 6 000 případů (data k 3. 11.  2021) a 7denní incidence přesahuje hodnotu 400 na 100 tisíc obyvatel. I když jsou aktuální  hodnoty ve srovnání s loňským rokem zhruba 2násobně nižší, tak se jedná o velmi vysoké  počty nově pozitivních, zejména s ohledem na vývoj ve věkové skupině osob starších 65 let,  kde rovněž pozorujeme významný a kontinuální nárůst počtu nově pozitivních. Klouzavý denní  průměr v této věkové kategorii je více než 500 případů a vzhledem k současnému vývoji je  nutné konstatovat, že populační zátěž ve věkové kategorii 65+ významně a rizikově narůstá a  již se začíná projevovat i v počtech nově hospitalizovaných osob, zejména v celkových  hospitalizacích, méně pak prozatím v počtech hospitalizací na JIP. Pokud však tento  nepříznivý trend bude i nadále pokračovat, projeví se tento stav i v počtech pacientů v těžkém  stavu. 

I když stále pokračuje poměrně rozdílný aktuální vývoj a trend epidemie mezi jednotlivými kraji,  kdy v pásmu severovýchodních a severozápadních Čech (Liberecko, Královéhradecko,  Ústecko, Karlovarsko) sledujeme významně nižší počty než na území Moravy, tak lze  očekávat, že i v těchto krajích dojde k významnějším nárůstům, jako jsme to pozorovali  v celém průběhu epidemie. 

Klíčovým parametrem pro hodnocení vývoje epidemie a jejích dopadů je stav kapacit  nemocniční péče. V tomto ukazateli zdravotního dopadu epidemie covid-19 v návaznosti na  zvyšující se počet nových případů dochází ke kontinuálnímu nárůstu počtu hospitalizovaných  osob. I když jsou stále počty hospitalizací významně nižší než v loňském roce ve stejném  období, tak musíme konstatovat, že dochází k významnějšímu nárůst počtu nově  hospitalizovaných a postupně začíná narůstat i počet osob hospitalizovaných v těžkém stavu  s potřebou vysoce intenzivní péče. Vzhledem k aktuálnímu vývoji je pak důvodný předpoklad,  že tento trend bude i nadále pokračovat a v některých krajích s nižším lůžkovým fondem může  dojít k vyčerpání alokovaných kapacit pro pacienty s onemocněním covid-19 a částečnému  omezení elektivní péče, jelikož toto následně způsobí tlak na zbývající lůžkovou kapacitu. 

Stavu, kdy nepozorujeme tak významný tlak na kapacity nemocniční péče jako v loňském  roce, výrazně napomáhá vakcinace, což mimo jiné dokládá i fakt, že většinu nově  hospitalizovaných pacientů s těžkým průběhem tvoří osoby neočkované (> 65 %). Tato 

4 

skutečnost je i odrazem celkového stavu epidemické situace, kdy okolo 70 % nově  diagnostikovaných případů onemocnění covid-19 připadá na neočkované osoby.  

Dalším již výše zmiňovaným hodnotícím ukazatelem vývoje epidemie je relativní pozitivita  testů. Aktuálně je relativní pozitivita PCR testů (prováděných z klinické a diagnostické  indikace) okolo 20 %, v loňském roce byla vyšší než 30 %, což také dokazuje rozdílný vývoj  epidemie. 

Pro další vývoj a průběh epidemie je vysoce důležité očkování u rizikových skupin i naočkování  třetí dávkou, která znamená posílení imunity proti onemocnění covid-19 a tím výrazné snížení  rizika nákazy, a především pak těžkého průběhu onemocnění nebo úmrtí v případě nákazy.  Proočkovanost populace, zejména pak vyšších věkových skupin, je nezbytná z důvodu  ochranného efektu očkování před závažným průběhem onemocnění, který je více  pravděpodobný u starších osob s chronickými onemocněními nebo u osob s oslabenou  imunitou. K datu 2. 11. 2021 mělo očkování dokončeno 6,1 milionu osob, což představuje 57 %  celkové populace, více než 250 tisícům osob pak byla podána posilující třetí dávka. V kohortě,  která může být v současné době očkována, tj. populace od 12 let věku, má dokončené  očkování necelých 66 %. Z hlediska rizika závažného průběhu nemoci v nejohroženější  skupině, tj. u osob starších 80 let, je kompletně naočkováno 82 %. V této skupině je tak i nadále  více než 40 tisíc osob potenciálně ohroženo vyšším rizikem závažného průběhu nemoci, což  představuje v případě dalšího nárůstu tempa komunitního šíření významné riziko pro zátěž  zdravotnického systému. Ve věkové skupině 60+ je pak stále více než 400 tisíc osob, které  neabsolvovaly očkování, a to ani jednou dávkou. 

Základním a klíčovým aspektem pro další vývoj epidemie je tak proočkovanost populace, která  stále není dostatečná a v populaci stále zůstává minimálně 30 % vnímavých osob. Stále je  tedy v populaci velký počet osob k nákaze vnímavých, z nichž je nemalý podíl těch, které jsou  v případě nákazy výrazně více ohroženy závažným průběhem onemocnění se všemi jeho  následky. Tato skutečnost stále znamená velký potenciál pro další šíření viru SARS-CoV-2.  Je proto zřejmé, že obezřetnost je v současné situaci stále na místě.  

Problematický však není jen vývoj v proočkovanosti u seniorní populace, ale také u osob  v produktivním věku, kde se pohybuje okolo 50 %, a vzhledem k faktu, že se jedná o osoby  nejvíce aktivní co do počtu vzájemných kontaktů, tak nadále trvá riziko pro významnější šíření  onemocnění covid-19 nejen při sociálních a volnočasových interakcích, ale i na pracovištích. 

Při celkovém pohledu na současný vývoj epidemické situace a nárůst nově diagnostikovaných  případů onemocnění covid-19 v ČR není tento vývoj odlišný od vývoje v ostatních zemích, jak  je popsáno výše. Obdobnou situaci, tj. trvající vysoký počet nově diagnostikovaných případů  pozorujeme v okolních zemích, tj. v Německu, Rakousku, Slovensku a postupný nárůst je  sledován také v Polsku a Maďarsku. 

Z hlediska monitoringu variant viru SARS-CoV-2 i nadále platí, že v Evropě je dominantní delta  varianta viru, která představuje více než 99 %.  

Dle tiskové zprávy Státního zdravotního ústavu ze dne 1. listopadu 2021 je situace v České  republice, co se týká variant viru SARS-CoV-2, de facto stabilní. Celkově varianta delta a její  subvarianty (označované AY.x) nadále ve vzorcích z diskriminační PCR představují téměř 95

5 

procent. Co se týká chování viru, klinická praxe zatím nehlásí žádné zásadní změny  v průbězích onemocnění u sledovaných pacientů. [2] 

Denní přehled o počtu osob s nově prokázaným onemocněním covid-19 a dalších sledovaných  parametrů v ČR je pak pravidelně zveřejňován na webových stránkách https://onemocneni aktualne.mzcr.cz/covid-19, kde jsou rovněž dostupné různé datové sady pro hodnocení vývoje  onemocnění covid-19 v časové ose. 

Aktuální přehled očkování je dostupný na webových stránkách https://onemocneni aktualne.mzcr.cz/vakcinace-cr . 

Týdenní reporty o trendech a vývoji, včetně proočkovanosti v EU/EHP jsou dostupné z  https://www.ecdc.europa.eu/en/covid-19/situation-updates . 

II. Hodnocení rizika 

V souvislosti s rychlým rozšířením delta varianty viru SARS-CoV-2 v Evropě (99 % nově  diagnostikovaných případů) a s ohledem na její zvýšenou míru přenosu provedla v září 2021  ECDC zhodnocení rizika onemocnění covid-19 u osob očkovaných, neočkovaných nebo  částečně očkovaných.[3] V současné době hrají dostupné vakcíny klíčovou roli při omezování  šíření viru SARS-CoV-2, zejména jeho delta varianty. V EU/EHP má dokončené očkování 61,1  % (rozmezí 18,4 – 79,4 %) celkové populace. Existují značné mezistátní a subnárodní rozdíly  v proočkovanosti, což vede k tomu, že velká část obyvatel EU/EHP zůstává stále vnímavá  k nákaze virem SARS-CoV-2. Scénáře modelování, které zvažují proočkovanost, účinek  očkování, přirozenou imunitu a míru kontaktu obyvatel s nákazou covid-19, naznačují,  že potenciální riziko onemocnění covid-19 v EU/EHP je do konce listopadu 2021 vysoké,  pokud v příštích týdnech nedojde k rychlému zvýšení proočkovanosti populace. Riziko bylo  posuzováno na základě současné úrovně proočkovanosti, dominance delta varianty viru a také  bylo bráno v úvahu plánované uvolnění protiepidemických opatření oznámených zeměmi  EU/EHP. 

ECDC hodnotilo riziko v zemích EU/EHP na základě jejich současné a předpokládané úrovně  proočkovanosti celkové populace (nízká < 45% proočkovanost, průměrná 55–65%  proočkovanost; vysoká > 75% proočkovanost). Hodnocení bylo založeno na následujících  faktech: a) očkované osoby mají nižší pravděpodobnost nákazy, b) v případě nákazy je průběh  onemocnění u očkovaných osob mírnější než u neočkovaných, c) v případě nákazy osoby ze  zranitelné skupiny populace je vyšší pravděpodobnost závažného průběhu. Na základě těchto  modelových scénářů lze do konce listopadu 2021 očekávat, že země s proočkovaností covid 

19 na nebo pod současnou průměrnou úrovní EU, a které plánují uvolnit protiepidemická  opatření, mají vysoké riziko významného nárůstu počtu nových případů, hospitalizací a úmrtí.  V této situaci jsou vzhledem k vysoké virové zátěži v populaci ohroženy infekcí se závažným  průběhem i plně očkované osoby ze zranitelných skupin. Naproti tomu země s proočkovaností  nad současnou průměrnou úrovní EU, a zejména země s nejvyšší proočkovaností, mají nižší  riziko významného nárůstu nových případů, hospitalizací a úmrtnosti, pokud nedojde  k rychlému poklesu účinnosti vakcíny v důsledku klesající imunity. 

Jako hlavní úkol pro země EU/EHP vidí ECDC v pokračující snaze o zvýšení proočkovanosti  ve všech k očkování proti onemocnění covid-19 způsobilých věkových skupinách, aby  se na podzim omezilo riziko nákazy virem SARS-CoV-2. V této souvislosti by měl být kladen 

6 

důraz na oblast komunikace ve vztahu k očkování a jeho důležité úloze při ochraně osob před  závažným průběhem onemocnění covid-19. Před nástupem zimních měsíců ECDC spatřuje  zvýšení proočkovanosti jako zásadní věc ke snížení rizika pro systém zdravotní péče, který  může být kromě onemocnění covid-19 zasažen chřipkou a jinými respiračními viry. Podle  současné prognózy ECDC je minimálně do konce listopadu stále zapotřebí udržovat některá  protiepidemická opatření, aby bylo možno kontroloval výskyt delta varianty a její dopad  na celkovou epidemickou situaci. 

III. Důvody, které vedly Ministerstvo zdravotnictví k vydání mimořádného  opatření 

Vzhledem k výše popsanému významnému nárůstu počtu nově diagnostikovaných případů  onemocnění covid-19 a zároveň také s ohledem nárůstu počtu nově hospitalizovaných  pacientů včetně těch na odděleních JIP, tj. v těžkém stavu, přistoupilo Ministerstvo  zdravotnictví k modifikaci podmínek pro návštěvy ve zdravotnických zařízeních a v zařízení  poskytovatelů sociálních služeb regulovaných předmětným mimořádným opatřením, které  jsou z povahy struktury klientů/pacientů, tj. přítomnosti osob více ohroženým rizikovým  průběhem onemocnění covid-19 vzhledem k jejich základnímu onemocnění považovány za  místa s vyšší mírou rizika a dopadem na zdravotní systém v případě zanešení nákazy do  těchto zařízení. Zároveň jde o sjednocení nastavení podmínek pro platnost používaných testů, jako je tomu v případě maloobchodu a služeb. 

Ministerstvo zdravotnictví z výše uvedeného důvodu rozhodlo o zkrácení platnosti negativního  výsledku RT-PCR testu na 72 hodin od jeho provedení a rychlého antigenního testu (RAT) na  24 hodin.  

Rozdílná doba platnosti stanovená pro RT-PCR testy a rychlé antigenní testy je stanovena  z důvodu rozdílné citlivosti obou typů testů k detenci viru SARS-CoV-2. PCR testy jsou  mnohem citlivější a přesnější diagnostickou metodou (jsou považovány za tzv. zlatý standard  v průkazu viru SARS-CoV-2). V případě PCR testu jde o průkaz přítomnosti viru, konkrétně  jeho genetického materiálu (nukleové kyseliny) a díky tomu je tento test schopen odhalit  nakaženou osobu ještě před objevením se příznaků onemocnění. Naproti tomu antigenní test  detekuje antigen viru (virové bílkoviny) a spolehlivě odhalí až nemocné osoby na vrcholu  infekce, kdy je v těle nejvyšší koncentrace těchto bílkovin. Není tedy zaručeno, že v době  odběru není osoba nakažena. Zvyšující se přítomnost viru SARS-CoV-2 v populaci postupně  zvyšuje riziko kontaktu s nakaženou (infekční) osobou v každodenním životě jednotlivce.  Cílem zkrácení platnosti předmětných testů je tak snížení pravděpodobnosti přítomnosti  infekční osoby v situacích, při nichž je zvýšené riziko přenosu onemocnění covid-19 (místa s  větší kumulací osob, úzký kontakt bez ochrany dýchací cest atp.), a proto je u nich stanovena  povinnost testování s negativním výsledkem. Výrazně se tím omezí riziko šíření nákazy na  další osoby při těchto činnostech. Zkrácení platnosti výsledku vyšetření významně snižuje  riziko, že od vyšetření do samotného využití služby nebo účasti na dané aktivitě či akci, resp.  v tomto případě návštěvě v uvedeném typu zařízení, dojde k případné nákaze nebo jejímu  propuknutí, a osoba se tak stane infekční. Jinak řečeno, čím delší doba uplyne mezi  provedením testu a návštěvou zařízení, tím vyšší je riziko, že výsledek tohoto vyšetření nemusí  odrážet aktuální stav u dané osoby, tedy že její negativita stále trvá. V této souvislosti stojí za 

7 

zmínku konstatovat, že nově nastavenou platnost výsledku testů uplatňuje většina evropských  zemí.  

1. https://www.cdc.gov/coronavirus/2019-ncov/covid-data/investigations discovery/hospitalization-death-by-age.html 

2. Situace ve výskytu variant covid-19 je v ČR prakticky beze změn, dále dominuje  subvarianta delty AY.4, SZÚ (szu.cz) 

3. Rapid Risk Assessment: Assessing SARS-CoV-2 circulation, variants of concern, non pharmaceutical interventions and vaccine rollout in the EU/EEA, 16th update (europa.eu) 

Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch, MHA, v. r. 

ministr zdravotnictví

8