Vláda rozhodla o navýšení minimální mzdy na 16 200 korun, úřady a instituce vyzve k aktivnímu využití tzv. milostivého léta

Minimální mzda v České republice se od 1. ledna 2022 zvýší o tisíc korun na 16 200 korun. O navýšení rozhodla na jednání v pátek 5. listopadu 2021 vláda Andreje Babiše. Kabinet odsouhlasil rovněž výzvu úřadům, institucím a státním podnikům, aby vyzvali své dlužníky v exekuci k využití institutu tzv. milostivého léta, a projednal i několik návrhů legislativní změn včetně návrhu nového zákona, který umožní podávání hromadných žalob.

Konečnému rozhodnutí o navýšení minimální mzdy předcházela dlouhá diskuse. Na její výši pro příští rok se neshodla ani Rada hospodářské a sociální dohody ČR. Vláda nakonec rozhodla o kompromisním řešení a minimální mzda tak po 1. lednu 2022 vzroste o tisíc korun na 16 200 korun. Zároveň se zvýší i nejnižší zaručené mzdy v osmi skupinách prací.

Vláda se na návrh premiéra Andreje Babiše zabývala také využitím právní úpravy tzv. milostivého léta. Tato právní úprava, platná od 28. října, umožňuje dlužníkům v exekuci, aby v tříměsíční lhůtě využili možnosti rychlého a finančně únosného oddlužení v podobě úhrady nezaplacené nebo jinak nezaniklé jistiny vymáhané v exekučním řízení a poplatku za náklady exekuce ve výši 750 korun. Poté by byla jejich exekuce zastavena.

Vláda vyzvala své ministry, vedoucí dalších ústředních orgánů státní správy, ale také vedení státních a národních podniků, veřejných výzkumných institucí, státních fondů, veřejných vysokých škol, České televize a Českého rozhlasu, zdravotních pojišťoven, krajů, obcí a dalším subjektům z veřejného sektoru, aby aktivně formou dopisu oslovily všechny své dlužníky, na něž se institut milostivého léta vztahuje, a informovaly je o této možnosti zbavit se exekučního břemene. Úřad vlády ČR připraví jednotný koncept textu výzvy, aby byl shodný pro všechny dotčené subjekty. Podrobnosti o institutu milostivého léta naleznete například na stránkách Ministerstva spravedlnosti https://exekuce.justice.cz/milostive-leto/.

Kabinet také znovu schválil návrh zákona o hromadném řízení, který má umožnit podávání hromadných žalob v oblasti ochrany práv spotřebitelů. Tento institut zatím v české legislativně, na rozdíl od praxe platné v řadě zemí, chybí. Kvůli jeho absenci dochází jednak k zahlcování soudního systému množstvím obdobných soudních sporů, ale i k opačnému jevu, kdy se poškození svých práv soudně nedomáhají, protože jim vzniklá škoda je malá, ačkoliv v součtu všech se jedná o škodu vysokou, která podvádějícímu subjektu kromě finančního prospěchu dává i konkurenční výhodu oproti čestně podnikající konkurenci. Vláda už stejný návrh zákona, která pomoci jak poškozeným, tak i justici, schválila už loni v únoru 2020, ale minulá Poslanecká sněmovna ho nestihla projednat.

Vláda se rovněž rozhodla řešit aktuální problém s nedostatkem aditiva AdBlue, které se využívá na snižování emisí u moderních naftových motorů. Kvůli nedostatku dochází k dramatickému nárůstu cen a může být ohrožena i plynulost a dostupnost silniční, zejména nákladní dopravy. Vláda proto souhlasila s návrhem expertního týmu zařadit AdBlue do systému státních hmotných rezerv, a to v množství, které pokryje devadesátidenní průměrnou spotřebu vozidel integrovaného záchranného systému. Správa státních hmotných rezerv proto dostala za úkol na základě vypsané veřejné zakázky nakoupit 72 000 litrů aditiva a na tento nákup vláda uvolnila sedm milionů korun z vládní rozpočtové rezervy.

Kabinet projednal také návrh Ministerstva pro místní rozvoj na změnu rámcových podmínek dotačního titulu Covid – Ubytování II. Se souhlasem vlády bude tento dotační program rozšířen o nový subtitul Záruka cestovním kancelářím. Pomoc cestovním kancelářím při úhradě zákonného pojištění pro případ úpadku bude poskytnuta prostřednictvím Národní rozvojové banky, která udělí bankovní záruku ve výši 75 procent z požadované spoluúčasti cestovní kanceláře do 30 procent limitu pojistného plnění. Tato záruka pomůže cestovním kancelářím překonat finanční problémy spojené s dopady epidemie nemoci covid-19 a použít finanční zdroje na zajištění své další činnosti.

Ministři se zabývali i žádostí Evropské komisi ohledně možnosti zvýšení limitu obratu pro osvobození od DPH. Vláda uložila místopředsedkyni vlády a ministryni financí požádat Evropskou komisi o možnost do 31. prosince 2024 zvýšit současný limit pro osvobození od DPH na 85 000 eur. Podle platných evropských směrnic může Česká republika poskytnout osvobození od daně daňovým poplatníkům, jejichž roční obrat je nejvýše roven ekvivalentu v národní měně částky 35 000 eur při kurzu platném ke dni přistoupení České republiky k Evropské unii, což v přepočtu dělá 1 139 425 korun. Evropská komise ale v únoru 2020 přijala novou směrnici, která limit zvyšuje na 85 000 eur nebo ekvivalent v národní měně, avšak s platností od 1. ledna 2025. Česká republika nyní chce požádat o výjimku, aby tuto vyšší hranici mohla používat pro české podnikatele co nejdříve. Více v tiskové zprávě Ministerstva financí.

Vláda rozhodla také o udělení dalšího humanitárního daru na pomoc se zvládáním pandemie covid-19. Lotyšsku daruje ze státních hmotných rezerv 90 plicních ventilátorů s příslušenstvím, o které lotyšská strana požádala v souvislosti s krizí vyvolanou masivním šířením nemoci v zemi. Podrobnosti naleznete v tiskové zprávě Ministerstva vnitra.

Kabinet schválil i druhou etapu majetkoprávního vypořádání přivaděčů vody, které mají pomoci vyřešit extrémní sucho na Rakovnicku. Jedná se o přivaděč vody z Ohře do nádrže Vidhostice, přivaděč vody z nádrže Vidhostice do Rakovnického potoka včetně přípojky z budoucí nádrže Kryry a přivaděče vody z Rakovnického potoka do Kolešovického potoka. Ministři odsouhlasili, že investorem projektové dokumentace a vlastní realizace těchto přivaděčů vody bude Sdružený zadavatel Povodí Ohře, státní podnik, a Povodí Vltavy, státní podnik, a že na druhou etapu majetkoprávního vypořádání stát vyčlení 133,2 milionu korun. Další informace obsahuje tisková zpráva Ministerstva zemědělství.

Vláda projednala také dílčí změny v protiepidemických opatřeních Ministerstva zdravotnictví. Od 15. listopadu se zpřísní pravidla pro návštěvy ve zdravotnických zařízeních a zařízeních sociální péče tak, že se zkrátí doby platnosti testů na obligátních 72 hodin u PCR a 24 hodin u RAT testu, přičemž zůstane možnost provést si samotest přímo při vstupu do objektu. Od 22. listopadu se změní i mimořádné opatření omezující provoz maloobchodu a služeb. Do opatření se doplňují pravidla pro lyžařské areály a lanovky, kdy provozovatelé budou muset zkontrolovat platnost OTN při prodeji jízdenek a skipasů a poté alespoň namátkově i u samotných lanovek a vleků, a změní se i podmínky pro pořádání hromadných akcí. Zásadní změnou je, že u kulturních, uměleckých a sportovních akcí s návštěvností nad tisíc diváků se už nebude uznávat prokázání se antigenním testem a že u spolkových a podobných veřejných akcí se stanovuje jednotný limit účastníků uvnitř i venku na 1 000 osob.