Screeningové testování ve školách, s účinností od 8. 11. 2021 - Změna mimořádného opatření MZDR 14600/2021-21/MIN/KAN MZDRX01I1C2O ze dne 27. 10. 2021

MINISTERSTVO ZDRAVOTNICTVÍ 

Palackého náměstí 375/4, 128 01 Praha 2 

Praha 1. listopadu 2021 

Č. j.: MZDR 14600/2021-21/MIN/KAN 

MZDRX01I1C2O 

M I M O Ř Á D N É O P A T Ř E N Í 

Ministerstvo zdravotnictví jako správní úřad příslušný podle § 80 odst. 1 písm. g) zákona  č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů,  ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 258/2000 Sb.“), nařizuje postupem podle  § 69 odst. 1 písm. i) a odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb. k ochraně obyvatelstva a prevenci  nebezpečí vzniku a rozšíření onemocnění covid-19 způsobeného novým koronavirem SARS 

CoV-2 toto mimořádné opatření: 

S účinností ode dne 8. listopadu 2021 od 00:00 hod. se mění mimořádné opatření ze dne  27. října 2021, č.j. MZDR 14600/2021-20/MIN/KAN, a to tak, že 

1. v čl. III bod 1 zní: 

„1. Preventivní testování se provádí 

a) ve školách podle čl. XVI bodu 1 ve dnech 1. listopadu a 8. listopadu 2021, b) ve školách podle čl. XVI bodu 2 ve dnech 8. listopadu a 15. listopadu 2021.“, 

2. čl. XVI a XVII znějí: 

„XVI. 

Toto mimořádné opatření se použije pouze pro školy a školská zařízení zapsaná do  školského rejstříku, s výjimkou škol zřizovaných Ministerstvem spravedlnosti a škol  zřízených při zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy a základních škol při  zdravotnickém zařízení, podle zákona č. 561/2004 Sb., zákon o předškolním, základním,  středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších  předpisů, které mají místo poskytování vzdělávání nebo školských služeb: 

1. v okresech České Budějovice, Ostrava-město, Prostějov, Prachatice, Brno-venkov,  Přerov, Opava a Karviná, 

2. v hlavním městě Praze a okresech Beroun, Kolín, Praha-západ, Praha-východ,  Strakonice, Český Krumlov, Domažlice, Klatovy, Plzeň-město, Rokycany, Louny, 

Str. 1 z 7 

Olomouc, Šumperk, Jihlava, Blansko, Brno-město, Vyškov, Frýdek-Místek, Nový Jičín,  Kroměříž, Vsetín a Zlín. 

XVII. 

Povinnosti vyplývající z tohoto mimořádného opatření platí  

1. v případě škol a školských zařízení podle čl. XVI bodu 1, do 14. listopadu 2021, 2. v případě škol a školských zařízení podle čl. XVI bodu 2, do 21. listopadu 2021, 

s výjimkou povinností plynoucích z čl. IV až VII, které platí do doby uplynutí důsledků  pozitivního testu dítěte, žáka nebo pedagogického pracovníka. Povinnosti podle čl. XV  platí do 31. prosince 2021.“. 

Odůvodnění: 

I. Zhodnocení aktuální epidemické situace 

Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) [1] odhadovalo ve svém hodnocení  k vývoji epidemie a výhledu k podzimnímu období, že od září 2021 u dětí a mladších dospělých dojde k významnějšímu k nárůstu počtu případů nákazy virem SARS-CoV-2 a vzniku lokálních  ohnisek v této populaci, a to primárně vzhledem k nižší imunitě a proočkovanosti a očekávané  zvýšené cirkulaci viru v populaci. Tato prognóza se potvrdila, jak ukazují data z většiny zemí  Evropy. Vzhledem k současnému vývoji a míře proočkovanosti ve skupině dětí a mladistvých  a s dovětkem, že očkování je dostupné od 12 let věku, a tudíž je v této věkové kohortě vysoký  počet osob vnímavých k nákaze, lze důvodně přepokládat vyšší výskyt v této populační  skupině i v následujícím období. 

Děti všech věkových kategorií jsou vnímavé k infekci SARS-CoV-2 a mohou virus přenášet.  U mladších dětí je přenos méně častý než u dětí starších a dospělých a zároveň jde u dětí  často o nákazu s mírným průběhem nebo zcela bezpříznakovou. U dětí ve věku 1-18 let je  počet hospitalizací, závažných průběhů onemocnění, které vyžadují intenzivní nemocniční  péči, a počet úmrtí nižší než v ostatních věkových skupinách. Skutečný vliv a riziko  onemocnění covid-19 a jeho dlouhodobé důsledky v pediatrické populace je prioritou dalšího  výzkumu.[1] 

Současný trend a vývoj epidemické situace v České republice je i nadále charakterizován  kontinuálním nárůstem ve všech sledovaných ukazatelích pro hodnocení epidemie, velmi  významně pak zejména v počtech nově pozitivních, kde pozorujeme více než 60 %  mezitýdenní nárůst. Tato dynamika a současné počty tak ukazují na velmi vysokou virovou  nálož v populaci a tím i vyšší pravděpodobnost kontaktu s nakaženým jedincem, což dokladuje  i rostoucí počet testů s epidemiologickou indikací, tedy testů indikovaných epidemiologicky  významným kontaktům, tj. osobám v rizikové kontaktu s pozitivním případem.

Str. 2 z 7 

Významný nárůst v posledních dnech a týdnech je patrný i ve vysoce sledovaném ukazateli,  a to v počtu případů ve věkové kategorii osob starších 65 let, která je riziková z hlediska  závažnosti průběhu onemocnění s následným dopadem na zdravotní systém. Výrazný nárůst  počtu případů v této věkové kohortě představuje zvýšený potenciál v počtu nových  hospitalizací v následujících týdnech. 

Současné počty hospitalizovaných (včetně těch na jednotkách intenzivní péče (JIP)) odpovídají hodnotám z druhé poloviny května 2021 a i nadále platí, že většina pacientů  s těžkým průběhem onemocnění covid-19 je neočkovaných. Nové příjmy na oddělení JIP jsou  z více než 65 % ze skupiny neočkovaných osob, průměrný věk hospitalizovaných na JIP je 64 let. Obsazenost lůžek JIP z důvodu závažného klinického průběhu onemocnění covid-19 je na  6,2 % celkové kapacity tohoto segmentu zdravotní péče (data k 30. 10. 2021). Za posledních  7 dní bylo nově přijato k hospitalizaci více než 1 250 pacientů, z toho téměř 200 pacientů bylo  z důvodu závažného zdravotního stavu přijato na JIP, v přepočtu na 100 tisíc obyvatel je to  1,9 nově hospitalizovaných pacientů za 7 dní na JIP. 

Nárůst pozorujeme rovněž i u dalšího parametru, a to relativní pozitivity testů, která z  diagnostické a klinické indikace vykazuje pozitivitu 19,1 %. Testy provedené na  základě epidemiologické indikace mají pozitivitu 7,5 %.  

Negativní vývoj, jak už je výše popsáno, pozorujeme zejména v ukazateli celkového počtu  nově pozitivních osob. Aktuální 7denní klouzavý průměr je 4 700 případů (data k 30. 10. 2021)  a 7denní incidence ke stejnému datu má hodnotu 312 případů na 100 tisíc obyvatel. Aktuální  hodnoty jsou ve srovnání s loňským rokem stále výrazně nižší. V ukazateli průměrného počtu  nově pozitivních jsou aktuální hodnoty více než 2násobně nižší, neboť ve srovnatelném období  loňského roku byl denní průměr 12 200 případů a 7denní incidence měla hodnotu 798 případů  na 100 tisíc obyvatel. Pokud bychom se více zaměřili na srovnání s loňským podzimem, tak  aktuální hodnoty nejvíce odpovídají druhému říjnovému týdnu. Obdobný vývoj jako v obecné  populaci, ve smyslu kontinuálního nárůstu nově pozitivních, je již zmiňovaný nárůst ve věkové  skupině osob starších 65 let. Klouzavý denní průměr v této věkové kategorii je 430 případů a  7denní incidence 138 případů na 100 tisíc. I když jsou oba tyto parametry také poměrně nižší  ve srovnání s loňským rokem (zhruba 5násobně), kdy byl k 30. 10. 2020 7denní klouzavý  průměr 2 000 nových případů a 7denní incidence 634 případů na 100 tisíc, přesto, vzhledem  k současnému vývoji, je nutné konstatovat, že populační zátěž ve věkové kategorii 65+  kontinuálně a postupně narůstá a již se začíná projevovat i v počtech nově hospitalizovaných  osob, zejména v celkových hospitalizacích, méně pak prozatím v počtech hospitalizací na JIP.  Pokud však tento nepříznivý trend bude i nadále pokračovat, projeví se tento stav i v počtech  pacientů v těžkém stavu. 

Rozdílný aktuální vývoj a trend epidemie pozorujeme i nadále mezi jednotlivými kraji, což  dokládá rozmezí hodnot 7denní incidence v jednotlivých krajích. V pásmu severovýchodních  a severozápadních Čech (Liberecko, Královéhradecko, Ústecko, Karlovarsko) se hodnota  7denní incidence pohybuje okolo 100 - 160 případů na 100 tisíc obyvatel (k 30. 10. 2021),  v Moravskoslezském, Olomouckém a Jihomoravském kraji pak okolo hodnoty 400 případů na  100 tisíc obyvatel. Vývoj v jednotlivých krajích je tak velmi rozdílný a velmi dynamický i co se  týká mezitýdenního srovnání, které se pohybuje v růstu od 30 do 100 %. 

Stejně jako na úrovni EU platí, že nejvýznamněji je zasažena věková skupina 6 až 15 let, kde  se 7denní incidence pohybuje okolo hodnoty 750 případů na 100 tisíc obyvatel, a v této věkové  kategorii jsme na rozdíl od obecné populace na hodnotách ve srovnání s loňským obdobím  vyšší. V loňském roce v témže období byla 7denní incidence ve věkové skupině 6 až 15 let 

Str. 3 z 7 

480 případů. Tento rozdíl je však s velkou pravděpodobností způsoben tím, že v tomto období  loňského roku byly školy již několik týdnů uzavřené. Naopak v nižších hodnotách jsme ve  věkové kategorii 16 až 19 let. Loni touto dobou byla hodnota vyšší než 630 případů na 100  tisíc obyvatel, aktuální 7denní incidence je 550 případů, což i v této kohortě ukazuje opět na  efekt očkování. 

Klíčovým parametrem pro hodnocení vývoje epidemie a jejích dopadů je stav kapacit  nemocniční péče. V tomto ukazateli zdravotního dopadu epidemie covid-19 v návaznosti na  zvyšující se počet nových případů dochází ke kontinuálnímu nárůstu počtu hospitalizovaných  osob. A i když jsou stále počty hospitalizací významně nižší než v loňském roce, což dokladují  následující data, kdy k 30. 10. 2021 je hlášeno přibližně 1 400 hospitalizací, v loňském roce  ve stejném období bylo v nemocnicích hospitalizováno již více než 7 500 pacientů  s onemocněním covid-19 a u 1 000 pacientů vyžadoval jejich zdravotní stav nutnost  hospitalizace na JIP. K 30 10. 2021 je na oddělení JIP hospitalizováno okolo 220 pacientů, a  tak vzhledem k současnému významnému nárůstu počtu nově pozitivních, zejména pak  v rizikových skupinách, tj. neočkovaných seniorů, lze důvodně předpokládat postupný narůst  počtu nových hospitalizací. V současné době je průměrně denně nově hospitalizováno více  než 100 pacientů. 

Stavu, kdy nepozorujeme tak významný tlak na kapacity nemocniční péče jako v loňském  roce, výrazně napomáhá vakcinace, což mimo jiné dokládá i fakt, že většinu hospitalizovaných  pacientů s těžkým průběhem tvoří osoby neočkované (> 60 %). Tato skutečnost je i odrazem  celkového stavu epidemické situace, kdy okolo 70 % nově diagnostikovaných případů  onemocnění covid-19 připadá na neočkované osoby.  

Dalším již výše zmiňovaným hodnotícím ukazatelem vývoje epidemie je relativní pozitivita  testů. Aktuálně je relativní pozitivita PCR testů (prováděných z klinické a diagnostické  indikace) okolo 19 %, v loňském roce byla vyšší než 30 %, což také dokazuje významně  rozdílný vývoj epidemie. 

Pro další vývoj a průběh epidemie je vysoce důležité očkování, u rizikových skupin i  proočkování třetí dávkou, která znamená posílení imunity proti onemocnění covid-19 a tím  výrazné snížení rizika nákazy, a především pak těžkého průběhu onemocnění nebo úmrtí  v případě nákazy. Proočkovanost populace, zejména pak vyšších věkových skupin, je  nezbytná z důvodu ochranného efektu očkování před závažným průběhem onemocnění, který  je více pravděpodobný u starších osob s chronickými onemocněními nebo u osob s oslabenou  imunitou. K datu 30. 10. 2021 mělo očkování dokončeno 6,1 milionu osob, což představuje  57 % celkové populace. V kohortě, která může být v současné době očkována, tj. populace od  12 let věku, má dokončené očkování necelých 66 %. Z hlediska rizika závažného průběhu  nemoci v nejohroženější skupině, tj. u osob starších 80 let, je kompletně naočkováno 82 %.  V této skupině je tak i nadále více než 40 tisíc osob potenciálně ohroženo vyšším rizikem  závažného průběhu nemoci, což představuje v případě dalšího nárůstu tempa komunitního  šíření významné riziko pro zátěž zdravotnického systému. Ve věkové skupině 60+ je pak stále  více než 400 tisíc osob, které neabsolvovaly očkování, a to ani jednou dávkou. 

Základním a klíčovým aspektem pro další vývoj epidemie je tak proočkovanost populace, která  stále není dostatečná a v populaci stále zůstává minimálně 30 % vnímavých osob. Stále je  tedy v populaci velký počet osob k nákaze vnímavých, z nichž je nemalý podíl těch, které jsou 

Str. 4 z 7 

v případě nákazy výrazně více ohroženy závažným průběhem onemocnění se všemi jeho  následky. Tato skutečnost stále znamená velký potenciál pro další šíření viru SARS-CoV-2.  Je proto zřejmé, že obezřetnost je v současné situaci stále na místě.  

Problematický však není jen vývoj v proočkovanosti u seniorní populace, ale také u osob  v produktivním věku, kde se pohybuje okolo 50 %, a vzhledem k faktu, že se jedná o osoby  nejvíce aktivní co do počtu vzájemných kontaktů, tak nadále trvá riziko pro významnější šíření  onemocnění covid-19 nejen při sociálních a volnočasových interakcích, ale i na pracovištích. 

Při celkovém pohledu na současný vývoj epidemické situace a nárůst nově diagnostikovaných  případů onemocnění covid-19 v ČR není tento vývoj odlišný od vývoje v ostatních zemích, jak  je popsáno výše. Obdobnou situaci, tj. trvající vysoký počet nově diagnostikovaných případů  pozorujeme v okolních zemích, tj. v Německu, Rakousku, Slovensku a postupný nárůst je  sledován také v Polsku. 

Z hlediska monitoringu variant viru SARS-CoV-2 i nadále platí, že v Evropě je dominantní delta  varianta viru, která představuje více než 99 %.  

Dle tiskové zprávy Státního zdravotního ústavu ze dne 25. října 2021 je situace v České  republice, co se týká variant viru SARS-CoV-2, de facto stabilní. Varianta delta a její  subvarianty stále dominují v pozitivních vzorcích, které procházejí vyšetřeními metodou  diskriminační PCR. Ačkoliv přibývá nakažených, klinická praxe zatím nehlásí žádné zásadní  změny v chování viru s ohledem na průběh či projevy nemoci. [2] 

Denní přehled o počtu osob s nově prokázaným onemocněním covid-19 a dalších sledovaných  parametrů v ČR je pak pravidelně zveřejňován na webových stránkách https://onemocneni aktualne.mzcr.cz/covid-19, kde jsou rovněž dostupné různé datové sady pro hodnocení vývoje  onemocnění covid-19 v časové ose. 

Aktuální přehled očkování je dostupný na webových stránkách https://onemocneni aktualne.mzcr.cz/vakcinace-cr. 

Týdenní reporty o trendech a vývoji, včetně proočkovanosti v EU/EHP jsou dostupné z  https://www.ecdc.europa.eu/en/covid-19/situation-updates . 

II. Důvody, které vedly ministerstvo k vydání mimořádného opatření 

Ministerstvo zdravotnictví považuje i nadále s ohledem na výše uvedenou aktuální analýzu  současného nepříznivého trendu a predikce dalšího pravděpodobného vývoje epidemické  situace, která předpokládá nejen další růst počtu nových případů onemocnění covid-19, ale  také i hospitalizací, za nezbytné pokračovat v nastavených protiepidemických opatřeních,  které mají za cíl minimalizovat riziko přenosu viru v populaci včetně škol a školských zařízení.  Tato opatření by měla také respektovat potřeby dětí a zajistit jim optimální učební a sociální  prostředí a zároveň omezit riziko přenosu. [1] 

S ohledem na současný negativní vývoj epidemické situace, významné meziregionální rozdíly  a zvyšující se riziko přenosu viru SARS-CoV-2 mezi neočkovanými dětmi a mladistvými, bylo  v populaci dětí a žáků v regionech nejzasaženějších nákazou covid-19 přistoupeno k 

Str. 5 z 7 

preventivnímu screeningovému testování (dále jen „preventivní testování“), a to v okresech,  kde 7denní incidence dosahovala ke dni 23. 10. 2021 (stanovení první vlny testování) a  následně ke dni 30. 10. 2021 (stanovení druhé vlny testování) hodnot minimálně 300 nových  případů na 100 tisíc obyvatel. V první vlně testování, která se uskuteční v termínech 1.11. a  8.11. 2021 se konkrétně jedná o tyto okresy: České Budějovice, Ostrava-město, Prostějov,  Prachatice, Brno-venkov, Přerov, Opava a Karviná. Druhá vlna testování proběhne na základě  překročení parametru 300 případů na 100 tisíc obyvatel v termínu 8.11. a 15. 11. 2021 ve  školách v hlavním městě Praze a v okresech Beroun, Kolín, Praha-západ, Praha-východ,  Strakonice, Český Krumlov, Domažlice, Klatovy, Plzeň-město, Rokycany, Louny, Olomouc,  Šumperk, Jihlava, Blansko, Brno-město, Vyškov, Frýdek-Místek, Nový Jičín, Kroměříž, Vsetín  a Zlín. 

K tomuto lokálnímu preventivnímu testování bylo přistoupeno z důvodu, že tato hodnota  incidence již ukazuje na výraznou virovou nálož v populaci, a tedy významné riziko kontaktu  s nakaženou osobou v běžném životě. Cílené testování patří k jednomu ze zásadních  protiepidemických opatření k minimalizaci rizika vzniku nových ohnisek nákazy, v tomto  případě ve školách a školských zařízeních. Testování bude navíc prováděno po období  podzimních prázdnin, kdy žáci a zaměstnanci škol stráví delší časové období mimo obvyklý  školní kolektiv, a není vyloučeno, že se mohou během tohoto období setkat s velkým počtem  osob mimo toto prostředí. Termíny testování jsou stanoveny i s ohledem na potřebu jeho  technického zabezpečení tak, aby v daných okresech proběhlo hladce a bez problémů.  

Navržená frekvence testování je dostatečná s ohledem na senzitivitu a specificitu použitých  testů. Tato frekvence testování byla vybrána také z důvodu, aby bylo případně podchyceno co  nejvíce případů v co nejkratším časovém úseku, což je klíčové pro následné vyhodnocení  situace a nastavení dalších opatření pro zajištění standardního průběhu školní docházky.  Stanovená frekvence je i v souladu s doporučením amerického CDC, které uvádí, že optimální 

frekvence je alespoň jednou týdně. [3] 

Školní prostředí a kolektiv má svá podstatná specifika a nelze jej zcela srovnávat s ostatními  kolektivy, zejména pak pracovními, a to nejen z pohledu reálného dodržování  protiepidemických opatření, kdy ve školním kolektivu je toto mnohem náročnější, rovněž  kontaktům mezi dětmi nelze zcela zabránit a činnost ve škole je obecně zcela jiného  charakteru než v kolektivu pracovním, navíc možnost očkování je u dětí omezená. 

A právě očkování je nejúčinnější preventivní opatření. Očkování proti onemocnění covid-19 je  však prozatím dostupné osobám až od 12 let věku, tedy u mladších dětí je potřeba uplatnit jiná  preventivní opatření. Ve věkové skupině 12 až 19 let, tedy ve skupině dětí a mladistvých, které  již mohou být očkovány, je navíc kompletní proočkovanost, tj. s dokončeným očkovacím  schématem dle souhrnu údajů o přípravku (SPC), stále nedostatečná. K 30. 10. 2021 je  kompletně naočkováno 32,0 % dětí ve věku 12 až 15 let a ve věkové skupině 16 až 19 let má  pak dokončené očkování 54,8 % osob. Z těchto dat je patrné, že stále zůstává v této populační  skupině velký počet osob k nákaze vnímavých, a které se při častém bezpříznakovém průběhu  onemocnění covid-19 u této skupiny mohou stát zdrojem nákazy pro další osoby.  

Hlavním cílem tohoto preventivního testování je tedy umožnit bezpečný provoz škol a  školských zařízení v regionech, kde je v současné době vývoj epidemické situace  nejrizikovější, a kde se zvyšuje riziko zavlečení nákazy do škol. Díky testování se podaří v 

Str. 6 z 7 

prvopočátku odhalit a včasně a adekvátně reagovat na případná nová ohniska nákazy, která  mohou po podzimních prázdninách vzniknout na základě výskytu nákazy ve škole a školském  zařízení. Zachycení případů onemocnění u dětí a žáků v co nejkratší době zamezí dalšímu  šíření infekce a případnému dalšímu zhoršení epidemické situace.  

Cílem tohoto testování je zároveň snaha předejít případnému zavádění opatření omezujících  standardní chod škol, ke kterému by bylo pravděpodobně nutno přistoupit v případě dalšího  nárůstu výskytu nemoci covid-19 ve školách v souvislosti s dále se zhoršující epidemickou  situací.  

1. COVID-19 in children and the role of school settings in transmission - second update  (europa.eu) 

2. V ČR dominuje subvarianta covid-19 s označením delta AY.4. Ačkoli přibývá  nakažených, klinická praxe nehlásí změny, SZÚ (szu.cz) 

3. https://www.cdc.gov/coronavirus/2019-ncov/community/schools-childcare/operation strategy.html#anchor_1616080181070 

Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch, MHA, v. r. 

ministr zdravotnictví

Str. 7 z 7