Jak moc jdou banky po registrech, když si zažádáte o půjčku?

Registry dlužníků? Nejčastěji je využíváno šest z nich

Registry, kam banky a nebankovní společnosti, též poskytovatelé platebních a dalších služeb zapisují data o dluzích spotřebitelů a jejich splácení, a kam také nahlížejí při posuzování úvěruschopnosti žadatelů, jsou čtyři základní: 

• BRKI (bankovní registr půjček), 

• NRKI (nebankovní registr půjček), 

• REPI (registr opakovaných plateb/splátek) a 

• SOLUS (zaměřen na prohřešky). 

Pak máme ještě registry se záznamy o vymáhání nesplácených dluhů, ty provozuje Exekutorská komora (CEE – rejstřík exekuci) a soudy (ISIR – rejstřík insolvencí). Rovnou se dá říct, že žadatel s aktivními záznamy v CEE nebo ISIR nemá nejmenší šanci u banky uspět, u velké části nebankovek také ne.

Lidé v osobním bankrotu (vedeném v registru ISIR) dokonce nesmějí dostat vůbec žádnou půjčku, a to ani tu, která o sobě tvrdí, že je bez registru. Jakmile si totiž lidé v insolvenci nějakou půjčku vezmou, poruší tím pravidla insolvence, a ochrana dlužníka v podobě oddlužení skončí. 

To samozřejmě neznamená, že by si nešlo vzít půjčku až po insolvenci. Je to možné, dokonce i u banky. Stačí počkat tři až pět let po ukončení osobního bankrotu. Že je přímo nutné si další zadlužení setsakramentsky promyslet, snad ani netřeba dodávat.

Tři podoby zápisů v registrech dlužníků

První tři zmíněné registry (BRKI, NRKI a REPI) vedou všechny tři typy zápisů. Jsou to zápisy:

• pozitivní – informace o poskytnutém úvěru nebo splátkové službě (například mobilní tarif), průběh řádného splácení. 

• negativní krátkodobé – opomenutí, které dlužník napravil během jednoho až dvou měsíců 

• negativní dlouhodobé – úmyslné či neúmyslené dlouhodobější nesplácení půjčky či třeba faktur za energie, nájmu apod.

SOLUS registr fyzických a právnických osob se pak soustředí převážně na negativní dlouhodobé záznamy, i proto se o něm často mluví jako o registru hříšnickém. 

Jak se banky stavějí k jednotlivým podobám zápisů v registrech?

Asi nikoho nepřekvapí, že pokud má žadatel o půjčku v bance už něco za sebou a v dobrém, jinými slovy: nějaký ten úvěr už měl (nebo stále ještě má) a splácel nebo stále splácí řádně, je pro banku tím nejlepším potenciálním klientem na další půjčku. Samozřejmě za předpokladu, že jeho příjmy bezpečně pokryjí i další splátku z dalšího dluhu. V tomto případě zápis v registru ničemu nevadí, je naopak velkou výhodou.

Jedná-li se o žadatele se záznamem opomenutí při platbě za telefon, elektřinu, nájem nebo i splácení kreditní karty, bývá výsledek schvalovacího procesu většinou těžko předpověditelný. Některé banky bazírují na nulových negativních záznamech, jiné umějí přivřít oko nad očividnými opomenutími, která nebyla záměrná a která žadatel rychle napravil.

No a dlouhodobě nesplácené dluhy, i když k nim došlo před několika lety, umějí žadateli „zatopit“. Zde dodejme, že zápisy v základních registrech se uchovávají až čtyři roky po doplacení poslední splátky (zde se dozvíte, za jak dlouho se vymaže exekuce nebo insolvence). Takže kdo má v registrech větší vroubek, do banky by se měl vydat až cirka pátým rokem od splacení posledního problémového dluhu.

Banky si vedou i své vnitřní registry

Přestože se zápisy v registrech mažou max. čtyři roky po doplacení dluhu (a pět let od skončení insolvence), může se stát, že žadatel, byť s  čistým štítem a s dostatečným příjmem, v žádosti o půjčku u banky neuspěje. 

Proč? Protože oslovil právě tu banku, u níž třeba před patnácti lety dlužil a problémově splácel, či třeba jen opomenul. Nebo oslovil banku, která je právním nástupcem právě té banky, u níž se konala dřívější a problematická půjčka. Banky nezapomínají. Takže i když máte registry už vyčištěné, stále se může stát, že vás odmítnou. 

Lenka Rutteová

Lenka se zaměřuje na projekty v oblasti podpory finanční gramotnosti, zejména v osobních financích. Tématy, kterým se věnuje, jsou zejména půjčky, spoření, banking, kolektivní investování, či pojištění, zkrátka vše, v čem by se měl běžný občan být schopen (po finanční stránce) zorientovat. Během doktorátu na EkF VŠB-TU Ostrava a po jeho získání působila jako odborný asistent na téže fakultě, po mateřských dovolených se již plně věnuje psaní textů převážně z oblasti financí. Potkáte ji v magazínech zaměřených na finanční gramotnost, například na Hyperfinance.cz.

Bezvafinance s.r.o.

Společnost Bezvafinance s.r.o. je samostatným online zprostředkovatelem spotřebitelských úvěrů s licencí od České národní banky, soustředí se však i na ostatní osobní finance - ať už je to půjčka, hypotéka, spoření nebo pojištění. Cílem společnosti je nabídnout uživatelům možnost srovnávat nabídky ze světa osobních financí snadno, rychle a online. Jedním ze základních pilířů společnosti je vzdělávání široké veřejnosti na poli osobních financí a zvyšování finanční gramotnosti.

Více informací na https://www.bezvafinance.cz/.