Ranní glosa: Průmysl brzdí oživení ekonomiky
Ještě rok a půl po startu pandemie se ekonomika učí žít s rizikem koronaviru a jen těžko se vrací do dřívějších kolejí. Hospodářské oživení, které přinesla současná fáze rozvolňování, odkrylo, na jak křehkých základech fungoval celý systém v období před nákazou. Asi nejlépe je to vidět v mezinárodní dopravě, která má k dřívějšímu normálu asi nejdále. Dodávky zboží se i nadále zpožďují, zatímco ceny přepravy rostou. Firmy čelí na evropském kontinentu stále většímu problému nedostatku dovážených komponent, který se následně odráží ve velmi slabých výsledcích celého průmyslu, jak ostatně potvrdily i včera zveřejněné srpnové výsledky evropského průmyslu.
Útlum pociťují především země se silnou pozicí automobilového průmyslu. Ten se obecně může těšit z rostoucí poptávky, nicméně při současném nedostatku komponent ji stejně nemůže vyjít vstříc. A není to bohužel jediný problém, s nímž se toto odvětví musí potýkat. Tím dalším jsou vysoké ceny komodit, včetně energií, které už tak křehké dodavatelsko-odběratelské vztahy dál komplikují (třeba stále kratší platností ceníků nebo výpadky výroby některých surovin) a zvyšují inflační tlaky ve výrobě přelévající se se zpožděním i do spotřebitelské inflace.
Problémy nabídkové strany, které se nepochybně negativně propíšou do celkových výsledků ekonomiky, však nejsou jediným rizikem, s nímž musíme v současné době počítat. Tím dalším je nejistá reakce spotřebitelů na nezvykle vysokou inflaci, která v našem případě v podstatě ještě ani nezačala reflektovat aktuální dramatické zdražování cen elektrické energie a plynu. Zatímco loni na jaře se dala jen obtížně predikovat hloubka ekonomického propadu, letos na podzim se zdají nejméně jisté právě odhady inflace. V tuto chvíli totiž není vůbec jasné, jak moc ceny energií poskočí. Zda to bude nakonec o 10, 20 či více procent, protože v naší inflaci reprezentuje elektřinu a plyn 530, respektive 80 cen. I když jejich celková váha vypadá na první pohled zanedbatelně (6 %), při dvouciferných růstech může být dopad tohoto zdražování na inflaci 0,6, 1,2 či více procentních bodů.
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
30.10.2024 Pochybujete o crowdfundingu? Vsaďte na lepší…
30.10.2024 Hra o trhy: Jak volby a globální napětí ženou…
16.10.2024 Aby i v zimě nohy zůstaly v teple
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Starbucks v červených číslech: Přinese vize nového generálního ředitele oživení?
Petr Lajsek, Purple Trading
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Americké prezidentské volby za dveřma. Jaký vliv bude mít výsledek na žlutý kov?
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Portfolio 60/40: Nadčasová strategie pro dlouhodobé investory
Radoslav Jusko, Ronda Invest
Kámen úrazu – někteří potřebují půjčky na pokrytí běžných potřeb, jiní spoří ale neinvestují
Miroslav Novák, AKCENTA
Ali Daylami, BITmarkets
Trump vs. Harris: komu majitelé kryptoměn coby voliči dají radši hlas?