Češi se svými údaji nejvíc věří bankám, sociálním sítím naopak nejméně

Důvěra veřejnosti v bezpečné nakládání s uživatelskými daty mezi firmami z různých oborů výrazně kolísá. Zatímco bankám internetoví uživatelé v Evropě poskytují data převážně s pocitem bezpečí, sociálním sítím se svými údaji příliš nevěří. Při nakládání s uživatelskými daty dosahuje důvěra v banky mezi Evropany 54 % a u Čechů dokonce 66 %. Banky jsou také jediné s nadpoloviční důvěrou mezi dotázanými. Sociálním sítím na chvostu žebříčku věří pouhých 14 % dotázaných v Evropě a 16 % v Česku. Přestože důvěra je problémem, sdílení je nutností. Alespoň si to myslí tři pětiny Čechů, podle nich by bez sdílení svých údajů nemohli využívat služby, které jednotlivé společnosti poskytují. Ukazuje to mezinárodní průzkum skupiny EOS, který se zabýval hodnotou dat z pohledu internetových uživatelů.

Evropa má důvěru v banky a poskytovatele online plateb

Důvěra ve zpracovávání údajů o zákaznících je zásadně ovlivněna typem instituce, která s daty nakládá. V Evropě si největší důvěru zákazníků zachovávají banky, s daty jim důvěřuje více než polovina (54 %). Naopak nejmenší důvěru mají zákazníci v sociální sítě a komunikační služby, věří jim jen 14 % Evropanů. Důvěra Čechů v bankovní instituce je mezi Evropany neobvykle vysoká neobvyklá. Vyšší důvěře se banky těší už jen v Severní Makedonii (67 %) a například bankovnictvím proslulé Švýcarsko je až třetí (61 %). Nejméně věří zákazníci bankám ve Španělsku a Francii. „Vysoká důvěra v banky v České republice pramení zřejmě z pocitu vysoké regulovanosti bankovního trhu, který dosud není postižen žádným zásadním případem úniku dat či jejich prokázaným zneužitím,“ vysvětluje Vladimír Vachel, z inkasní agentury EOS KSI.

Jaké jsou tedy motivace ke sdílení údajů, když důvěra v některé instituce není příliš vysoká? Průzkum EOS ukázal, že většina lidí cítí, jako by neměla na výběr a sdílení dat bylo téměř vynuceno. Pokud by totiž data nesdíleli, nemohli by plně využívat služby, které společnosti poskytují, uvedly tři pětiny (66 %) Evropanů. Mezi největší zastánce tohoto názoru patří Makedonci (77 %), Češi (61 %) jej naopak spolu s Francouzi (58 %) a Španěly (61 %) podporují nejméně. Polovina Čechů také uvedla, že si není zcela vědoma, jak sdílení údajů zabránit či jaké nastavení změnit, aby ke sdílení nedocházelo. Tento výsledek Čechy zařadil mezi premianty Evropy, ostatní národy projevily v tomto ohledu daleko větší nevědomost.

Rozsáhlá mezinárodní studie EOS „Jakou hodnotu mají data?“ byla provedena ve spolupráci s agenturou Kantar v první polovině roku 2020 na reprezentativním vzorku od 18 let v sedmnácti zkoumaných zemích. Vyhodnocen byl vzorek vždy 1 000 respondentů z Belgie, Bulharska, České republiky, Francie, Chorvatska, Německa, Polska, Rumunska, Ruska, Slovenska, Slovinska, Srbska, Španělska, Švýcarska, Spojených států a Velké Británie a vzorek 300 respondentů ze Severní Makedonie. Účastníci odpovídali na otázky o tom, jak sami nakládají se svými údaji, jak je poskytují dalším stranám, o důvěře ve firmy a o připravenosti prodat data za odměnu.

EOS KSI Česká republika, s.r.o., je součástí nadnárodní sítě 50 společností působících ve více než 25 zemích, které se specializují na finanční služby a všechny aspekty vymáhání pohledávek. Skupina EOS byla založena v roce 1974. EOS je spolehlivý partner, známý nejvyšší úrovní služeb. Své finance společnosti do péče svěřují významné banky, pojišťovny, leasingové společnosti a poskytovatelé spotřebitelských úvěrů, ale také společnosti z oblasti telekomunikací, velkoobchodu a maloobchodu. Centrála skupiny se nachází v Hamburku (Německo). Kromě Německa je skupina EOS přímo zastoupena v Belgii, Bosně a Hercegovině, Bulharsku, Černé Hoře, České republice, Dánsku, Francii, Chorvatsku, Irsku, Kanadě, Maďarsku, Makedonii, Nizozemí, Polsku, Rakousku, Rumunsku, Rusku, Řecku, Slovensku, Slovinsku, Spojených státech, Srbsku, Španělsku, Švýcarsku, a ve Velké Británii. A nepřímo pak v dalších 150 zemích světa.