ČNB překvapila zvýšením úrokových sazeb o třičtvrtě procentního bodu (Komentář)

Česká národní banka (ČNB) dnes rozhodla o dalším zvýšení úrokových sazeb. Základní dvoutýdenní repo sazba vzrostla o třičtvrtě procentního bodu z 0,75 % na 1,50 %, což překonalo očekávání analytiků a investorů, kteří čekali zvýšení o půl procentního bodu. To je krok, který centrální banka od ledna 1998, kdy začala cílovat inflaci, ještě nikdy neudělala. Sazby totiž vždy zvyšovala postupně a nikdy ne více než o čtvrt procentního bodu. Vzrostly i zbylé dvě úrokové sazby, ta diskontní z 0,05 % na 0,50 % a lombardní z 1,75 % na 2,50 %. Došlo tak obnovení standardního pásma měnově politických úrokových sazeb ve výši jednoho procentního bodu kolem základní repo sazby.

Hlavním důvodem rychlého růstu tuzemských úrokových sazeb jsou zejména obavy centrální banky z rychle rostoucí inflace. Ta se v srpnu dostala na 4,1 %, tedy na dvojnásobek cíle ČNB, a byla nejvyšší od listopadu 2008. Jádrová inflace dokonce vystoupala až na historicky nejvyšších 4,8 %, když k plošnému zdražování dochází zejména v oblasti služeb. Inflace se podle naší prognózy bude navíc zvyšovat také ve zbytku roku. Na jeho konci by měla dosáhnout 5,4 %, rizikem je však i vyšší růst spotřebitelských cen.

To, že dnešní výrazné zvýšení sazeb bude veřejností vnímáno jako nestandardní, je vlastně pro centrální banku dobře. Potřebuje totiž vyslat silný signál, že je připravena s inflací bojovat. Očekávání domácností a firem ohledně budoucího růstu spotřebitelských cen se totiž v poslední době zvýšila a s tím spojené obavy se již podepisují i v nižší důvěře v ekonomiku. Navíc k významnému utažení měnové politiky dosud nedošlo. Úrokové sazby sice ČNB zvýšila již v červnu a srpnu v souhrnu o půl procentního bodu, inflace však za tu dobu vzrostla o celý procentní bod. Reálné úrokové sazby tak byly dosud paradoxně nižší než na začátku roku.

Zpřísňování měnové politiky bude podle nás pokračovat i ve zbytku letošního roku, když na jeho konci očekáváme repo sazbu ve výši 2 %. Smiřme se tak s tím, že jak rychle úrokové sazby ČNB snížila v první polovině loňského roku, tak podobně rychle je bude nyní také zvyšovat. Pandemická krize je prostě jako žádná jiná.

Rizika vyšší inflace se přitom netýkají pouze letošního roku, ale i toho příštího. Stále totiž není jasné, jak dlouho ještě budou přetrvávat současná omezení v dodávkách různých typů materiálů, a to i s ohledem na přicházející další vlnu koronaviru. Na přelomu letošního a příštího roku nás navíc zřejmě čeká značné zdražení cen energií a na růst cen bude působit i napjatý trh práce. Nakonec zmiňme i fiskální politiku, která i nadále pokračuje v uvolněném módu a přilévá olej do ohně inflačních tlaků. Vlivem rychlého růstu úrokových sazeb v letošním roce však pro příští rok počítáme s jen dalšími dvěma zvýšeními v jeho první polovině a repo sazba by tak na jeho konci měla dosáhnout 2,50 %. To je poblíž úrovně, kterou centrální banka považuje z měnově politického hlediska za neutrální.