Ministr Brabec: Výsledná zpráva vyšetřovací komise k Bečvě je naprosto zpolitizovaná a zmanipulovaná

20. 09. 2021

Vyjádření ministra životního prostředí Richarda Brabce k dnes zveřejněné zprávě sněmovní Vyšetřovací komise k Bečvě:

"Zprávu vyšetřovací komise považuji za zcela zpolitizovanou, s řadou neodborných závěrů vytržených navíc z kontextu, manipulací a jednoznačně tendenční vůči České inspekci životního prostředí. Poprvé v historii si Sněmovna zřídila vyšetřovací komisi k živé kauze vyšetřované Policií ČR, což považuji za skandální. To je bezprecedentní snaha ovlivnit nezávislé policejní vyšetřování v přímém přenosu, mj. také neustálým zpochybňováním práce soudního znalce či dokonce vyšetřovatele Policie ČR.

Všichni si pamatujeme, že členové komise, v čele s poslanci Gazdíkem, Pekarovou Adamovou a dalšími měli už před rokem jasno, kdo je viníkem havárie na Bečvě. Poslanci Gazdík nebo Pekarová Adamová se dokonce fotili u DEZY, obvinili tento podnik absolutně bez jakýchkoliv důkazů ze způsobení havárie, pan poslanec Gazdík se za to potom omlouval. První výsledky práce soudního znalce a průběh vyšetřování policie se však politicky opozici nehodily, proto si zřídila vyšetřovací komisi, jejíž cíl je od začátku jasný. Snaha zasáhnout do sněmovních voleb tak, jako se o to stejní aktéři snažili před krajskými volbami, které se konaly jen několik týdnů po havárii na Bečvě. Ostatně termín ukončení práce vyšetřovací komise byl stanoven na 30. září, tedy co nejblíže sněmovním volbám.

Zpráva zpolitizované Komise však nepřináší nic objevného, nic, co bychom na Ministerstvu životního prostředí již nevyhodnotili. Zpráva opakovaně konstatuje, že klíčovou roli při řízení vyšetřování a zmáhání havárie má vodoprávní úřad, přesto se závěr Zprávy zabývá zcela tendenčně téměř výhradně rolí České inspekce životního prostředí, která spadá do rezortu Ministerstva životního prostředí, a klíčovou a především zákonem stanovenou roli vodoprávních úřadů téměř pomíjí. Za největší selhání ČIŽP přitom Komise považuje, že inspektorka držící pohotovostní službu inspektorátu ČIŽP v Brně nedorazila na místo havárie u Valašského Meziříčí, kde přitom neumíraly ryby a ve vodě nebyla ani vidět ani cítit žádná látka. I proto brněnský inspektorát situaci sledoval a konzultoval po telefonu, naopak inspektor z inspektorátu v Olomouci byl ve stejnou době na místě úhynu ryb v okolí Hranic. Zákon dnes hovoří jasně, že inspekce přijíždí na místo (a konzultuje situaci) jen na vyžádání vodoprávního úřadu. A to všechno inspekce udělala.

Dokonce se Zpráva politické vyšetřovací komise snaží navodit pocit, že ČIŽP zanedbala preventivní kontroly v podniku EnergoAqua. Poslanci se však naprosto mýlí! Kontroly měl vykonávat krajský úřad, který v posledních deseti letech opakovaně prodloužil zmíněné společnosti povolení k vypouštění znečištěných vod do vodního toku, de facto od stolu a bez jakékoliv kontroly. Vzhledem k tomu, že provoz průmyslové čistírny odpadních vod nespadá pod zákon o integrované prevenci, nedělá tam ČIŽP pravidelné kontroly, které by jinak z tohoto zákona vyplývaly. Opět další důkaz jednoznačné tendenčnosti a politizace závěrečné zprávy.

To, že koordinace zásahu mezi jednotlivými složkami nebyla za řízení vodoprávního úřadu zcela uspokojivá, MŽP zjistilo už pár měsíců po havárii. Proto jsme připravili návrh novely vodního zákona, která jednoznačně vymezuje zodpovědnost a kroky jednotlivých úřadů při zmáhání havárie, a připravili jsme pro vodoprávní úřady metodiku – takovou kuchařku, jak při mimořádných haváriích postupovat. Ostatně Zpráva kroky MŽP v tomto kvituje a zároveň souhlasí i s navrženým rozdělením kompetencí, tedy s tím, že hlavní odpovědnost při vyšetřování příčin havárie leží nadále, tak jako je tomu dnes, na vodoprávních úřadech.

Novela zákona o vodách rozliší havárii "běžnou" a havárii mimořádného rozsahu. Zneškodňování běžné havárie bude nadále na vodoprávním úřadu obce a pro objasňování příčin si bude moci úřad vyžádat spolupráci správce vodního toku (s. p. Povodí) nebo ČIŽP. U havárie mimořádného rozsahu bude vždy práce na zneškodňování nově řídit Hasičský záchranný sbor ČR, který postupuje podle zákona o Integrovaném záchranném systému. U takových havárií bude povinně s hasiči spolupracovat vodoprávní úřad, kterému i v těchto případech bude náležet šetření příčin havárie a opět si bude moci vyžádat spolupráci správce toku a ČIŽP. Pokud rozsah běžné i mimořádné havárie přesáhne hranice území jednoho kraje, jako právě na Bečvě, spolupracujícím vodoprávním úřadem bude vždy krajský úřad, a to podle místa vzniku havárie či dle toho, který kraj je havárií nejvíce zasažen. Novela vodního zákona počítá s tím, že veškeré náklady spojené se zneškodňováním havárie je povinen uhradit původce havárie. Návrh také zásadně zvyšuje stávající sankce za znečišťování vod. V případě vypouštění odpadních vod s obsahem nebezpečných závadných látek v rozporu s povolením nebo bez povolení až do výše 25 milionů korun, za neohlášení havárie může padnout pokuta až ve výši 5 milionů korun, na 2 miliony korun se zvyšuje i pokuta za nečinnost při zneškodňování havárie. Zcela nově se zavádí skutková podstata – způsobení havárie, kdy může být udělena až milionová sankce za způsobení havárie.

Závěrem, sněmovní komise nevydala nic než politický pamflet ohnutý tak, aby bez ohledu na reálné odpovědnosti vyplývající ze zákona ukázal především na údajná pochybení ČIZP. Neobjevila nic, co by MŽP již nezjistilo vlastním zkoumáním, nedoporučila nic zásadně nového, ani v oblasti legislativních návrhů.

Ale co je nejpodstatnější - všechny dotčené úřady, včetně ČIŽP, poskytly vyšetřovatelům součinnost a podklady, na jejichž základě Policie ČR obvinila konkrétní právnickou a fyzickou osobu z trestných činů,“ okomentoval dnes zprávu Komise ministr Brabec.

Tiskové oddělení MŽP
tel.: 267 122 835 nebo 267 122 534
e-mail: tiskove@mzp.cz