Rozbřesk: iPhony zlevní, plyn a elektřina zdraží, aneb debata o inflaci pokračuje

Představení nového iPhonu a požár energetického výměníku v Británii jsou dvě 48 hodin staré události, které dokreslují současnou globální debatu o povaze inflace. Aneb nejen ekonomové se nyní přou o tom, zdali aktuálně vysoká inflační čísla jsou trvalejšího či dočasného charakteru.

Začněme Applem, který v úterý představil nový iPhone 13. Ten je sice téměř designově shodný s jeho předchůdcem, avšak jak to bývá, má vylepšené vnitřnosti - rychlejší procesor, vyšší výdrž baterie atd. Pro inflační debatu je podstatné, že tento oligopolní výrobce mobilů a souvisejícího ekosystému nastavil ceny nových iPhonů přibližně na úroveň těch rok starých, což okamžitě přivodilo jejich propad. Aneb to v praxi znamená, že pokud jste si minulý týden koupili iPhone 12, tak jste zaplatili o několik tisíc korun zbytečně více. Či jinak řečeno, zastánci hypotézy o dočasnosti inflace mohou tleskat, neboť Apple fakticky zlevnil svoje rok staré, ale prodávající se mobily o přibližně 8-12 %. To může být důkazem toho, že se vracíme do starých dobrých časů, kdy ceny elektroniky a výpočetní technicky byly díky pokroku a globalizaci trvale dezinflačním faktorem. Na druhou stranu se ale vkrádá otázka: není dnes Apple spíše výjimkou potvrzující pravidlo? Konec konců všude chybějící čipy si vyrábí sám...

Příběh shořelého výměníku, který redistribuuje elektrickou energii dovezenou z Francie do Anglie skrze kabely napříč kanálem La Manche je košatější. Celá záležitost, která málem vedle k energetickému blackoutu Velké Británie, však obnažil problém, jenž se nebezpečně rýsuje napříč Evropu. S pohledem na nucené odstavení uhelných elektráren, minimální zásoby zemního plynu (odkloněného do Asie) a odstávky atomových elektráren nedisponuje Evropa dostatečnou produkcí elektrické energie – zvláště pak v situaci, kdy v Severním moři letos nefouká a vrtule dodávající energii do sítě se netočí. Výsledkem je, že ceny elektrické energie a plynu na burzách v západní Evropě dramaticky rostou – letos v Německu o 113 %, v požárem rozhozené Británii o 300-400 %! O tom, že takový vývoj na burze s energií bude pro-inflační netřeba pochybovat. Debata se opět vede o to, zdali je takový jev dočasný či trvalý. Či jinak řečeno, zdali s novým zelenějším energetickým mixem (na straně produkce) je třeba se připravit na trvalejší růst cen.

Co je na výše uvedeném inflačním přemítání asi nejpikantnější je to, že jsme se zde vůbec nedotkli politiky centrální bank, resp. toho, jak skrze nulové úroky, resp. tisk peněz šponují nahoru poptávku. Zde propírané ceny iPhonů či elektrické energie vypovídají o tom, jak se chová strana nabídky a zda fenomény doby, jako je (de)globalizace či zelená transformace ekonomiky, budou mít dočasný či trvalejší dopad.

TRHY
Koruna
Česká koruna pozitivně reagovala na zprávy z ČNB. Vojtěch Benda hovořil o možnosti odprodeje výnosů z devizových rezerv v případě, že by na devizovém trhu koruna neposilovala. Jako určitý problém vidí odliv výnosů zahraničních investorů (z držby dluhopisů a jiných aktiv), kterému by ČNB odprodejem výnosů svých devizových rezerv vytvořila protiváhu. Debata o takové strategii již v ČNB probíhá. Česká měna v reakci na to i na dobré výkony globálních akciových trhů posílila do blízkosti 25,30 EUR/CZK.

Zahraniční forex
Na eurodolarovém trhu je zcela mrtvo a zjevně se čeká na silnější impuls, který by snad mohl přinést alespoň zasedání Fedu příští středu. Dnes odpoledne přitom přijde na řadu poslední důležitější série amerických dat – týdenní data z trhu práce, maloobchodní tržby za srpen a index podnikatelské nálady z Philadelphie.

Ve střední Evropě pokračuje v oslabování zlotý. Kromě nízkých reálných úrokových sazeb, napjatých vztahů s EU se na horizontu rýsuje další problém, a to je zřejmě další COVIDová vlna. Čísla nově nakažených začínají růst, přičemž míra proočkovanosti v Polsku je relativně nízká (48,5 %) a navíc stagnuje.