Nezaměstnanost v Královéhradeckém kraji v srpnu mírně klesla - o 0,4 % na 10 268 uchazečů

V průběhu měsíce srpna zaznamenaly úřady práce meziměsíční pokles počtu uchazečů o zaměstnání o 0,4 % na 10 268 uchazečů, meziročně o 7,4 %. Počet volných pracovních míst se proti červenci snížil jen o 0,2 %. Podíl nezaměstnaných osob činil 2,75 % a v mezikrajském srovnání byl třetí nejnižší.

Úřady práce Královéhradeckého kraje evidovaly k 31. 8. 2021 celkem 10 268 uchazečů o zaměstnání, tj. meziměsíční pokles o 42 osob, relativně o 0,4 %. Počet uchazečů o zaměstnání klesl v okresech Jičín (o 3,9 %), Trutnov (o 2,0 %) a Náchod (o 0,8 %). Naopak v okresech Hradec Králové a Rychnov nad Kněžnou byl zaznamenán mírný nárůst, a to o 1,8 %, resp. 1,1 %.

V porovnání se srpnem loňského roku se počet uchazečů o zaměstnání v kraji snížil o 7,4 %. Meziroční pokles byl zaznamenán ve všech okresech kraje. Nejvýraznější pokles počtu uchazečů o zaměstnání byl v absolutním i relativním vyjádření zaznamenán v okresech Jičín o 25,0 %, tj. o 336 osob a Náchod o 8,9 %, tj. o 241 osob.

V srpnu v Královéhradeckém kraji mezi uchazeči o zaměstnání převažovaly ženy, které se na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání podílely 54,4 %. Nejvyšší podíl nezaměstnaných žen byl evidován v okresech Rychnov nad Kněžnou (59,4 %) a Jičín (59,1 %). Počet žen hledajících práci meziměsíčně vzrostl o 38 osob, tj. o 0,7 %, na 5 582 žen. Z celkového počtu uchazečů bylo 4,4 % absolventů a mladistvých a 18,1 % osob se zdravotním postižením. Počet absolventů a mladistvých mezi uchazeči o zaměstnání se meziročně snížil o 11,1 % a počet osob se zdravotním postižením vzrostl o 1,4 %.

Ze statistických údajů vyplývá, že během srpna bylo na úřadech práce Královéhradeckého kraje nově hlášeno celkem 1 431 uchazečů o zaměstnání, nejvíce v okresech Hradec Králové a Náchod (492, resp. 333 osob). Noví uchazeči o zaměstnání tvořili 13,9 % z celkového počtu uchazečů v kraji. Celkem 1 473 uchazečům byla evidence ukončena, případně z ní byli vyřazeni.

Dosažitelní uchazeči o zaměstnání, tedy ti, kteří mohli bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa, tvořili 91,8 % z celkového počtu nezaměstnaných osob.

Nárok na čerpání podpory v nezaměstnanosti mělo 3 680 uchazečů evidovaných na úřadu práce, tj. 35,8 %. Její průměrná výše činila 8 807 Kč. Celkem 26,8 % uchazečů mělo přiznanou podporu v nezaměstnanosti do 5,5 tis. Kč, naopak 29,5 % uchazečů pobíralo měsíčně více než 10,5 tis. Kč. V rámci kraje byl nejvyšší průměrný nárok v nezaměstnanosti vyplácen v okrese Rychnov nad Kněžnou (9 166 Kč) a nejnižší v okrese Trutnov (8 369 Kč).

Mezi uchazeči o zaměstnání převažovaly ke konci srpna osoby ve věku 55-59 let, které se na celkovém počtu podílely 14,2 %. Nejméně osob, které v srpnu evidovaly úřady práce, bylo ve věkové kategorii do 19 let (3,1 %). Průměrný věk uchazečů o zaměstnání byl v Královéhradeckém kraji 43,0 let. Podle vzdělanostní struktury bylo mezi uchazeči o zaměstnání nejvíce osob s výučním listem, a to celkem 3 508 osob, tj. 34,2 %. Naopak nejmenší podíl uchazečů o zaměstnání byl vysokoškolsky vzdělaných (7,4 %).

Podíl nezaměstnaných osob v Královéhradeckém kraji meziměsíčně mírně klesl a dosáhl hodnoty 2,75 %. Ve srovnání s průměrem celé ČR byl o 0,9 procentního bodu nižší. Z genderového pohledu tento ukazatel zaznamenal vyšší nezaměstnanost u žen než mužů, podíl nezaměstnaných osob u žen měl hodnotu 3,09 % a u mužů 2,43 %.

V mezikrajském srovnání patří Královéhradecký kraj dlouhodobě mezi regiony s nejnižší nezaměstnaností. V srpnu se kraj umístil na 3. místě a dlouhodobě zůstává podíl nezaměstnaných osob pod celorepublikovým průměrem. Nejnižší podíl nezaměstnaných osob byl zaznamenán opět v Pardubickém kraji (2,32 %), který se na pozici s nejnižší nezaměstnaností drží od května 2020. Druhá nejnižší nezaměstnanost byla v Jihočeském kraji (2,71 %). Naopak nejvyšší podíl nezaměstnaných vykazovaly kraje Moravskoslezský (5,41 %) a Ústecký (5,32 %), třetí nejvyšší nezaměstnanost byla evidována v Karlovarském kraji (4,69 %). V porovnání se srpnem 2020 nezaměstnanost klesla ve všech krajích s výjimkou hl. města Prahy, ve kterém nezaměstnanost mírně stoupla. Nejvýraznější meziroční pokles podílu nezaměstnaných osob byl evidován v kraji Plzeňském (o 0,48 p. b.) a Karlovarském (o 0,46 p. b.). V Královéhradeckém kraji nezaměstnanost klesla o 0,24 p. b.

Z pohledu okresů Královéhradeckého kraje dosáhl nejvyššího podílu nezaměstnaných osob okres Náchod (3,42 %). Okres Rychnov nad Kněžnou se dlouhodobě řadí mezi okresy s nejnižší nezaměstnaností v rámci kraje i celé České republiky, kde v meziokresním žebříčku s podílem nezaměstnaných 1,74 % obsadil čtvrté místo. Nižší podíl nezaměstnaných mezi všemi 77 okresy (vč. hl. města Prahy) byl zaznamenán v okrese Pelhřimov, a to 1,68 %.

Nabídka volných pracovních míst na konci srpna v Královéhradeckém kraji představovala 12 998 míst, meziměsíčně jejich počet klesl o 32 pracovních míst, tj. o 0,2 %. Při porovnání se srpnem 2020 se jejich počet zvýšil o 11,8 %. Z celkového úhrnu bylo 20,7 % míst určeno pro absolventy a mladistvé a 4,0 % míst pro osoby se zdravotním postižením.

Na jedno volné pracovní místo připadalo k 31. srpnu v Královéhradeckém kraji 0,8 uchazeče, meziročně se počet uchazečů na jedno volné pracovní místo snížil o 0,2 p. b. Nejpříznivější situace byla v okresech Rychnov nad Kněžnou a Jičín, kde na 1 pracovní místo připadalo 0,4, resp. 0,7 uchazeče. Naopak v okresech Trutnov a Náchod na jedno volné pracovní místo připadlo 1,5 uchazeče, resp. 1 uchazeč. Republikový průměr činil 0,7 uchazeče na 1 volné pracovní místo.

V průběhu srpna bylo na úřadech práce v kraji nově hlášeno celkem 1 797 pracovních míst, nejvíce jich nově přibylo v nejlidnatějším okrese Hradec Králové, a to 614 míst, tj. 34,2 % z celkového počtu nově hlášených míst v kraji. Naopak nejméně jich bylo nově evidováno v okrese Náchod (246 míst).