Olympiáda v Tokiu potrápila japonskou ekonomiku

Japonsko naposledy pořádalo Letní olympijské hry v Tokiu v roce 1964 a dodnes jsou vzpomínány jako velmi úspěšná událost, která představila hostitelskou zemi, stále zatíženou stigmatem druhé světové války jako vyspělou, rychle bohatnoucí a přátelskou. Podobně se předpokládalo, že Olympijské hry 2020 se stanou nejen symbolem ekonomického oživení po letech stagnace a zásahu ničivého zemětřesení v roce 2011, ale také že se Japonsko opět předvede světu v tom nejlepší světle.

Tyto naděje vzaly vypuknutím pandemie COVID-19 rychle za své. Japonsko se na jaře 2020 uzavřelo v naději, že se tím před pandemií nejlépe ochrání. To se nestalo a dnes panuje ve velké části země, včetně největších měst čtvrtý nouzový stav, který omezuje společenský život a podnikání. Koronavirová epidemie navíc znamenala roční posunutí Her se všemi možnými negativními dopady.

Rostoucí náklady a mizivé zisky

Zatímco pro rok 2020 byly náklady na pořádání Her organizátory odhadovány na 12,6 mld. USD, o rok později to již bylo 15,4 mld. USD. Roční odklad tak způsobil nárůst nákladů o 22 % a tokijské hry se tak staly podle nedávné studie Oxfordské univerzity nejdražšími v historii. Přitom v roce 2013 japonští organizátoři při udělení pořadatelství předpokládali náklady kolem 7,5 mld. USD.

S uzavřením se Japonska před zahraničními návštěvníky od jara 2020 bylo dlouho dopředu jasné, že Olympiáda nebude moci ani sloužit jako magnet pro turisty. Dlouho se provozovatelé hotelů, restaurací, ale i samotní organizátoři spoléhali alespoň na domácí návštěvníky, kteří dorazí do Tokia a dalších míst, kde se soutěžilo. I tyto naděje ale zůstaly nevyslyšeny, když pouhých pár týdnů před zahájením Her japonská vláda z preventivních důvodů rozhodla, že se budou konat za zavřenými dveřmi.

To mělo mj. drtivý dopad na předpokládané zisky z prodeje lístků, Přibližně 90 % z nich v hodnotě 820 mil. USD se musely vracet. Aktuálně začínají vyjednávání mezi tokijskou radnicí, japonskou vládou a Olympijským výborem o tom, kdo ponese hlavní část všech dodatečných nákladů. Již nyní je ale jasné, že to bude především japonský daňový poplatník.

Post-olympijské ekonomické vyhlídky

Negativní ekonomické dopady navíc nejsou počítány jen v nákladech na pořádání Olympijských her a ušlých ziscích. Zatímco „olympijská bublina“ celkem úspěšně ochránila sportovce a realizační týmy, ve zbytku japonské metropole se rychle rozšířila varianta delta. Během konání Her dosáhl počet nakažených v Tokiu během jednoho dne 5 000, což bylo v té době nejvyšší číslo od vypuknutí pandemie.

Aktuální šíření koronaviru má závažné dopady na celou japonskou ekonomiku, která v prvním pololetím roku 2021 stagnovala. Ještě v srpnu Japonská centrální banka přes vyhlášený nouzový stav v Tokiu a dalších prefekturách zachovávala mírný optimismus, když očekávala že především oslabená domácí poptávka se bude postupně zvedat díky postupujícímu proočkování obyvatelstva. Nicméně většina ekonomů se již nyní obává, že v druhé polovině roku bude nakonec hrozit spíše další recese. Japonská ekonomika tak bude za rok 2021 spíše ztrácet za jinými zeměmi a výraznější oživení je odsunuto na další rok.

Ondřej Svoboda, ekonomický diplomat Velvyslanectví ČR v Tokiu