Rostoucí světová inflace
V posledních měsících jsme svědky zrychlující
se inflace napříč celým světem. Nejedná se přitom o lokální problematiku, ale o
vývoj na globální úrovni. Jak na tom aktuálně jsou z hlediska inflace
ekonomiky České republiky, eurozóny a Spojených států amerických?
Vývoji inflace z globálního pohledu se ve své zprávě
věnovala i Světová banka (World Bank).
“Higher global
inflation may complicate the policy choices of emerging market and developing
economies in coming months as some of these economies still rely on
expansionary support measures to ensure a durable recovery,” World Bank Prospects Group Director Ayhan
Kose said. “Unless risks
from record-high debt are addressed, these economies remain vulnerable to
financial market stress should investor risk sentiment deteriorate as a result
of inflation pressures in advanced economies.”
(překlad: „Zvýšená globální míra inflace může v nejbližších
měsících zkomplikovat výběr politiky v rozvíjejících se či
rozvojových zemích, protože řada z nich se stále spoléhá na expanzivní
podporu za účelem zajištění růstu. Dokud nebudou vyřešena rizika rekordní
zadluženosti, tyto ekonomiky zůstanou z důvodu zvýšených inflačních tlaků ve vyspělých
zemích citlivé na vývoj na finančních trzích.“ Zdroj citátu: https://www.worldbank.org/en/news/press-release/2021/06/08/world-bank-global-economic-prospects-2021).
Česká republika
Na svém zasedání 5. srpna 2021 Bankovní rada České národní
banky (ČNB) podruhé za sebou zvýšila úrokové sazby. Dvoutýdenní repo sazba (2T
repo sazba) činí 0,75 %, diskontní sazba 0,05 % a lombardní sazba 1,5 %. Pro
toto rozhodnutí hlasovali čtyři členové bankovní rady, jeden hlasoval pro
zvýšení repo sazby o 50procentních bodů (b. p.) a dva hlasovali pro ponechání
sazeb beze změny.
Pokračování zvyšování úrokových sazeb nebylo žádným
překvapením, možností je i zvyšování úrokových sazeb o 25 b. p. na každém
následujícím letošním zasedání Bankovní rady. V takovém případě by
dvoutýdenní repo sazba na konci letošního roku činila 1,50 %.
Rada ale zvýšila očekávanou inflaci pro letošní rok. Podle prohlášení Bankovní rady tedy: „Inflace v následujících čtvrtletích vzroste výrazně nad horní hranici tolerančního pásma dvouprocentního cíle.“ Stávající horní hranice tolerančního pásma je rovna 3 procentům, vývoj je vidět na grafu. Současná míra inflace činí 3,4 procenta.
Zdroj grafu ČSÚ: https://www.czso.cz/csu/czso/inflace_spotrebitelske_ceny
Střednědobý vývoj inflace vnímá ČNB optimističtěji, a to i
přes očekávané zvýšení inflace v nejbližších čtvrtletích. Prohlášení Bankovní
rady ČNB zní následovně:
„Ve srovnání s minulou prognózou došlo ke
zvýšení výhledu inflace pro letošní i příští rok. Také ekonomický růst v
letošním roce byl přehodnocen směrem nahoru, zatímco pro příští rok se jeho
prognóza výrazně nemění. Výhled domácích úrokových sazeb je v obou letech
vyšší. Kurz koruny bude ve srovnání s minulou prognózou posilovat o něco
rychleji, obzvláště pak v příštím roce.“
Bankovní rada vyhodnotila nejistoty a
rizika nové prognózy v souhrnu jako slabě protiinflační. Rizikem prognózy v
proinflačním směru je větší rozsah či delší trvání přetíženosti globálních
dodavatelských řetězců, které by se mohlo promítnout do ještě silnějšího růstu
produkčních cen. Možné rychlejší než prognózované posílení kurzu koruny vlivem
většího přílivu kapitálu může naopak představovat mírné protiinflační riziko.
Ve stejném směru působí nejistoty spojené s vývojem domácí ekonomické aktivity.“
Zdroj prohlášení ČNB: https://www.cnb.cz/cs/menova-politika/br-zapisy-z-jednani/Rozhodnuti-bankovni-rady-CNB-1628175600000/?tab=statement
Zde stojí za zmínku i vypršení funkčních období členů
Bankovní rady:
Jiří Rusnok: 6/22
Tomáš Nidetzký: 6/22
Vojtěch Benda: 6/22
Oldřich Dědek: 2/23
Marek Mora: 2/23
Tomáš Holub: 11/23
Aleš Michl: 11/23
Období jsou šestiletá a člen Bankovní rady může být
jmenován nejvýše dvakrát. Ve svému druhém funkčním období je z členů Bankovní
rady pouze Jiří Rusnok. Za rok tedy bude vyměněn on a až dva další členové. Otázkou
tedy je, zda obměna členů Bankovní rady může významným způsobem změnit pohled
ČNB na inflaci.
Eurozóna
Červnová míra inflace v eurozóně dosáhla hodnoty 1,9
procenta a je blízko cíle Evropské centrální banky (ECB) ve výši 2 procent.
Dvouprocentní inflace bylo dosaženo již v dubnu, březnová činila 1,6
procenta. Zrychlení inflace je v případě eurozóny také patrné, ale je
výrazně pomalejší než ve Spojených státech. Loňská květnová inflace
v eurozóně činila 0,1 procenta. Desetiletý vývoj je názorně vidět na grafu
Eurostatu.
Velmi důležitý je další makroekonomický vývoj zemí eurozóny.
Odhad ECB do konce roku 2023 je poměrně střízlivý:
Ukazuje, že stávající míra inflace 1,9 % ročně je na úrovni
odhadu ECB pro letošní rok. Ta však při této míře inflace spíše zajásá, než aby
se obávala. Inflaci na úrovni 0,3 % vnímala jako větší problém než stávající.
Ke změně došlo u posuzování míry inflace – nově bude zavedeno víceleté
průměrování inflace.
ECB v boji proti inflaci má jeden zásadní problém –
rozdíl mezi výší inflace v různých zemích eurozóny. Například
v Rakousko dosahuje výrazně vyšší míry inflace, než je průměr, a rakouská
centrální banka by se možná chovala jinak než ECB.
Zdroj: https://twitter.com/EU_Eurostat/status/1415959399064129537/photo/1
Ve Spojených státech koncem roku 2020 míra inflace činila
1,2 % p. a., v dubnu 2021 byla 4,2 % p. a., červnová pak dosáhla úrovně 5,4
% p. a., v červenci se udržela na stejné hodnotě. Ale její výrazné zpomalení
lze těžko očekávat. Jerome Powell, šéf Fedu, přiznal, že doba dosažní zvýšené
inflace bude delší a inflace vyšší, než původně očekával.
Mírně zrychlená inflace nebude Centrálnímu bankovnímu
systému USA (Fed) ve střednědobém horizontu vadit. Důkazem je prohlášení Jerome
Powella na loňské významné konferenci v Jackson Hole: „…following
periods when inflation has been running persistently below 2 percent,
appropriate monetary policy will likely aim to achieve inflation moderately
above 2 percent for some time.” (… Po minulých obdobích, kdy byla inflace
vytrvale pod 2 %, se bude vhodná monetární politika pravděpodobně po nějaký čas
snažit dosáhnout inflace mírně nad 2 %.“).
Efektivitu průměrování míry inflace lze názorně ukázat na
tomto příkladu:
1 % + 1 % + 1 % + 2 % + 3 % + 4 % = 12 % za 6 let, což splňuje 2%
limit průměrné roční míry inflace.
1 % + 1 % + 2 % + 3 % + 5 % + 6 % = 18 % za 6 let, a
inflace zvýšená v posledních dvou letech stále splňovala tříprocentní
horní hranici.
Aktuální rostoucí inflace je však zároveň zrychlující se.
V dnešní situaci, kdy řada společností v loňském roce odsunula nárůst
cen za služby a produkty, nyní zvyšuje ceny za dvouleté období. Proto bude mít letošní
ročník konference v Jackson Hole velký význam i do budoucna. Třicetiletý
vývoj inflace ve Spojených státech americký názorně ukazuje, že je to pouze
otázka měsíce či i dvou, kdy se aktuální míra inflace může stát třicetiletým
maximem.
Názor guvernéra Fedu Jerome Powella, ministryně financí Janet
Yellen a řady předních ekonomů, že se jedná o pouze dočasné zvýšení míry
inflace, se oficiálně nezměnil. Kdyby dočasnost nebyla potvrzena, výrazně by
vzrostly státní výdaje na placení úroků. Důvod je viditelný na následujícím
grafu.
Zdroj grafu: https://www.visualcapitalist.com/
Ve Spojených státech sice roste zadluženost, ale vzhledem
ke stávajícím úrokovým sazbám klesá absolutní hodnota placených úroků. Za
několik let je předpokládán jejich růst. Kdyby bylo zvýšení úrokových sazeb
vynuceno dříve, pokles placených úroků by se zastavil.
Základním faktorem zastavení poklesu placených úroků je
skutečnost, že průměrná splatnost dluhu ve Spojených státech je menší než 4
roky, tedy výrazně méně nežli v zemích EU. Důvodem, proč Spojené státy
využívají krátkodobé dluhopisy, je jednouché ekonomické pravidlo: čím kratší
doba splatnosti pokladničních poukázek či dluhopisů, tím menší výnos mají, a
naopak – čím delší doba do splatnosti dluhopisu, tím větší výnos tyto dluhopisy
přináší. Jejich využívání snižuje úrokové náklady.
Je dobré ještě zmínit, že v případě USA platí, že finanční
operace ve snaze zabránit růstu inflace budou použity v případě nejvyšší nouze.
SHRNUTÍ
Lze říct, že z evropských zemí začaly proti inflaci bojovat
země EU, které jsou mimo eurozónu. Zvyšování úrokových sazeb kromě ČR již zahájilo
i Maďarsko. Fed a ECB začnou proti inflaci bojovat až v situaci, kdy její
výši nebudou ochotné akceptovat. Dříve zveřejňovaný inflační cíl ve výši 2 % p.
a., není mezním limitem, ale orientační střednědobou veličinou.
Investoři by se ve vlastním zájmu měli snažit o zajištění
svých finančních prostředků proti růstu inflace. Typickým příkladem tohoto
druhu aktiv jsou nemovitosti. Do nich lze investovat dvěma způsoby – buď investor
koupí investiční nemovitosti sám a bude se o investici sám nadále starat, nebo
mu mohou pomoci fondy zaměřené na reality, které mají profesionální správu
majetku. Mezi takto orientované fondy patří například Salutem Fund. Jde to fond
kvalifikovaných investorů, garantující minimální 6% výnos p. a. To je i při
současném vývoji téměř dvojnásobek aktuální míry inflace v České
republice.
Jan Dvořák
Jan Dvořák působí v týmu Salutem Fund jako Head of Research a věnuje se makroekonomickým tématům a analýzám realitního trhu. Pravidelně sleduje jednotlivé trendy, které mají vliv na vývoj tuzemského i zahraničního trhu s nemovitostmi a dává je do kontextu investičních příležitostí na realitním trhu.
Během své více než 20leté praxe se pět let věnoval auditu v PwC či internímu auditu v GE Money Bank (dnes MONETA Money Bank). Patnáct let působil v oblasti kontrolingu u mezinárodní společnosti, zabýval se i kontrolingem v oblasti investic do nemovitostí. Je absolventem Vysoké školy ekonomické v Praze a ve Velké Británii získal titul Fellow Chartered Certified Accountant.
Salutem Fund
SALUTEM FUND SICAV, a. s., je fond kvalifikovaných investorů formy akciové společnosti s proměnným kapitálem a je obchodovaný na Burze cenných papírů v Praze. Salutem Fund byl formálně založen roku 2020, v jeho portfoliu se ale nachází nemovitostní společnosti s mnohaletou historií. Patří mezi ně například Real-Vita Prostějov a.s. (www.real-vita.cz), ASPELL a. s. (www.aspell.cz), Salutem Services s. r. o. (www.salutemservices.cz), Salutem – Realitní I, s.r.o. (www.salutem-jedna.cz). Obhospodařovatelem fondu je certifikovaná investiční společnost. Činnost Fondu dozoruje Česká národní banka. Depozitářem fondu je Československá obchodní banka, a. s., auditorem renomovaná společnost NEXIA AP a. s.
Více informací na www.salutemfund.cz.
Poslední zprávy z rubriky Okénko nemovitosti:
Přečtěte si také:
Prezentace
02.05.2024 SCHLIEGER loni zaznamenal čtyřnásobný nárůst...
30.04.2024 Tesla po špatných výsledcích roste, Meta po...
Okénko investora
Mgr. Timur Barotov, BHS
Diverzifikace v době koncentrovaných akciových trhů – výzkum Goldman Sachs
Miroslav Novák, AKCENTA
Michal Brothánek, AVANT IS
Petr Lajsek, Purple Trading
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Za 1. čtvrtletí roku 2024 rozšířila ČNB „zlatý poklad“ o dalších téměř 5 tun
Ali Daylami, BITmarkets
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři